Společnost Johnson & Johnson (JNJ) v úterý reportovala hospodářské výsledky za první čtvrtletí, kterými suverénně překonala odhady analytiků. Tento úspěch je o to cennější, že se firma aktuálně nachází ve složité fázi transformace svého produktového portfolia. Celkové kvartální tržby farmaceutického a technologického gigantu dosáhly úctyhodných 24,1 miliardy dolarů, což představuje meziroční nárůst o téměř 10 %.
Tento výsledek bezpečně zastínil očekávání trhu. Podle dat společnosti LSEG analytici vyhlíželi tržby na úrovni 23,6 miliardy dolarů. Podobně pozitivní obrázek nabídl i pohled na ziskovost. Upravený zisk činil 2,70 dolaru na akcii, čímž překonal konsenzuální odhad stanovený na 2,66 dolaru. Akcie společnosti, které si od začátku letošního roku připsaly již 15 %, reagovaly v předburzovním obchodování pouze mírným poklesem, což naznačuje, že investoři již část pozitivního vývoje do cen započítali.
K silným číslům přispěla nejen farmaceutická divize, ale také segment zdravotnických technologií. Čtvrtletní tržby tohoto oddělení vzrostly o 7,7 % na 8,6 miliardy dolarů, což přesně odpovídalo predikcím Wall Street. Na základě těchto robustních fundamentů se vedení společnosti rozhodlo zvýšit svůj výhled pro celý rok 2026. Nový středový bod odhadu tržeb byl posunut na 100,8 miliardy dolarů, čímž těsně překonal odhady trhu ve výši 100,6 miliardy dolarů.
Firma rovněž upravila svůj výhled upraveného zisku. Nový středový bod nyní leží na hodnotě 11,55 dolaru na akcii. Tato revize směrem vzhůru je plně v souladu se současnými očekáváními analytiků a vysílá jasný signál o finanční stabilitě podniku v nadcházejícím období.
Zásadním tématem aktuálního reportu byla schopnost firmy vyrovnat se s takzvaným patentovým útesem u svého někdejšího blockbusteru. Lék na autoimunitní onemocnění Stelara, jehož roční tržby na vrcholu slávy přesahovaly hranici 10 miliard dolarů, ztratil v loňském roce patentovou ochranu. Následky na sebe nenechaly dlouho čekat a firma nyní čelí dravé konkurenci ze strany biosimilárních přípravků.
Výsledkem je strmý meziroční propad tržeb tohoto léku o zhruba 60 % na současných 656 milionů dolarů. Přestože jde o masivní výpadek, společnosti se podařilo tuto mezeru více než uspokojivě zaplnit. Finanční ředitel Joseph Wolk v rozhovoru zdůraznil strategický posun v chování pacientů. Mnozí z nich totiž místo přechodu na levnější biosimilární verze Stelary volí raději modernější léčbu z vlastního portfolia firmy, konkrétně přípravek Tremfya.
Tremfya, která je určena k léčbě psoriázy a zánětlivých onemocnění střev, vygenerovala za uplynulé čtvrtletí tržby ve výši 1,6 miliardy dolarů. Tento výsledek doslova deklasoval očekávání analytiků, kteří počítali s prodeji na úrovni 1,2 miliardy dolarů. Podle Wolka firma pozoruje rostoucí tržní podíl tohoto léku a podobný vývoj očekává i u své nové perorální varianty Icotyde, jež získala regulační schválení letos v březnu.
Zcela dominantní roli však v uplynulém kvartálu sehrál onkologický přípravek Darzalex. Tato terapie rakoviny krve, která byla uvedena na trh v roce 2015, zaznamenala obrovský úspěch. Čtvrtletní tržby z jejího prodeje dosáhly 4,0 miliardy dolarů, čímž s naprostou lehkostí překonaly odhady Wall Street nastavené na 3,4 miliardy dolarů. Tento ohromující výkon potvrdil pozici Darzalexu jako klíčového pilíře současného růstu společnosti.
Kromě finančních výsledků rezonovalo v prohlášeních managementu také palčivé téma politických tlaků na cenotvorbu léků. Společnost se zařadila do skupiny předních globálních farmaceutických výrobců, kteří přistoupili na takzvané doložky nejvyšších výhod (MFN) v rámci dohod s administrativou prezidenta Donalda Trumpa. Principem tohoto paktu je závazek firem snížit ceny léků ve Spojených státech na úroveň, která je běžná v jiných vyspělých zemích.
Tento ústupek ze strany farmaceutických gigantů nebyl jednostranný. Společnosti výměnou za snížení cen na domácím trhu získaly od administrativy příslib úlev v oblasti celní politiky. Prezident Trump však usiluje o to, aby tyto dohody nezůstaly pouze na úrovni exekutivních ujednání, a požádal Kongres o jejich trvalé legislativní ukotvení. Právě tento krok však naráží na tvrdý odpor farmaceutického průmyslu.
Finanční ředitel Joseph Wolk se k této politické iniciativě vyjádřil velmi kriticky. Podle jeho slov společnost považuje snahu o legislativní zakotvení doložek nejvyšších výhod za vysloveně špatnou politiku. Management se obává dlouhodobých strukturálních dopadů, které by takový zákon mohl mít na celé odvětví výzkumu a vývoje nových léčiv.
Wolk otevřeně varoval před skrytými riziky tohoto přístupu. „Je to vlastně zadní vrátka k zavedení cenových kontrol,“ prohlásil v rozhovoru. Dodal, že historické zkušenosti ze zemí, kde jsou podobné regulace v platnosti, hovoří jasně. Cenové stropy podle něj nevyhnutelně vedou k tomu, že pacienti mají omezený přístup k těm nejdůležitějším a nejmodernějším lékům, zatímco celková míra inovací v sektoru dramaticky klesá.
