Sobotní rozhodnutí islámské republiky o znovuzavedení přísných restrikcí pro námořní dopravu v oblasti Hormuzského průlivu představuje dramatický obrat ve vývoji blízkovýchodní krize. Tento krok přišel pouhý den poté, co Teherán oficiálně oznámil, že se tato strategická vodní cesta znovu otevře pro běžná komerční plavidla. Místo uklidnění situace však v oblasti propukl naprostý chaos, který ohrožuje globální energetickou stabilitu.
Íránské úřady začaly prostřednictvím rádiového vysílání plavidlům v oblasti oznamovat, že je vodní cesta pro veškerou námořní dopravu opět zcela uzavřena. Situace na místě je podle dostupných informací vysoce napjatá. Zástupci majitelů plavidel, kteří si z pochopitelných bezpečnostních důvodů přáli zůstat v anonymitě, potvrdili, že jeden ze supertankerů proplouvajících oblastí se stal terčem střelby.
Hospodářský význam tohoto regionu je pro globální trhy naprosto zásadní. Před vypuknutím americko-izraelské války proti Íránu, která započala v únoru letošního roku, proudila touto úžinou zhruba pětina veškerých světových dodávek komodit. Jakákoliv delší blokáda tak představuje masivní riziko pro globální trh, na kterém se obchoduje Ropa (CL=F) i zkapalněný Zemní plyn (NG=F) .
Zástupci Teheránu své radikální rozhodnutí obhajují údajným nedodržením dohod ze strany západních spojenců. Mehdi Tabatabaei, oficiální mluvčí íránského prezidenta Masúda Pezeškjána, ve svém prohlášení uvedl, že průliv byl znovu zablokován kvůli opakovanému porušování důvěry a zneužívání tohoto velkého ústupku k pouhým propagandistickým účelům.
Kromě eskalace v Perském zálivu se objevují stále zřetelnější náznaky, že dohoda o příměří v Libanonu dostává vážné trhliny. Tento vývoj je o to kritičtější, že klid zbraní na libanonské hranici byl přímo provázán s íránským rozhodnutím umožnit plynulý provoz v Hormuzském průlivu. Propojení těchto dvou geopolitických ohnisek tak vytváří vysoce nestabilní řetězovou reakci.
Izraelské obranné síly v průběhu víkendu oznámily, že provedly vojenský úder proti „sabotérům“, kteří se v rozporu s podmínkami příměří přibližovali k pozicím izraelských jednotek. Samotná dohoda mezi Izraelem a Libanonem přitom židovskému státu výslovně umožňuje zachovat si právo přijmout veškerá nezbytná opatření v sebeobraně, a to kdykoliv proti plánovaným, bezprostředním nebo již probíhajícím útokům.
Tyto paralelní incidenty na moři i na souši zcela obracejí naruby rostoucí optimismus posledních dní. Pozorovatelé doposud doufali, že se Spojené státy a Írán blíží k dosažení široké a komplexní dohody. Tento diplomatický průlom měl definitivně ukončit probíhající válku, která si již vyžádala tisíce lidských životů a vážně narušila energetický export z oblasti Perského zálivu.
Současná eskalace tak tvrdě podkopává dosavadní očekávání ohledně brzkého uzavření mírové smlouvy. Právě tuto dohodu přitom v uplynulých dnech hlasitě propagoval americký prezident Donald Trump jako hotovou věc, která měla přinést do celého regionu tolik potřebnou stabilitu a obnovit narušené obchodní trasy.
Odpověď Spojených států na íránské kroky na sebe nenechala dlouho čekat a hrozí dalším vyostřením celého konfliktu. Deník Wall Street Journal s odvoláním na anonymní americké představitele v sobotu informoval, že americká armáda se v nadcházejících dnech připravuje na přímé obsazování ropných tankerů spojených s Íránem a zabavování komerčních lodí v mezinárodních vodách.
Tato plánovaná vojenská operace má sloužit jako nástroj maximálního tlaku na Teherán, aby byl donucen strategickou vodní cestu znovu otevřít. Írán naopak ostře odsoudil kroky Spojených států, které podle něj pokračují v námořní blokádě až do okamžiku podpisu finální dohody. Představitelé islámské republiky označili toto americké počínání za námořní bandictví.
Americký prezident Donald Trump se k situaci vyjádřil během sobotního setkání s novináři, kde zaujal nekompromisní postoj. Uvedl, že Íránci chtěli průliv znovu uzavřít, jak to dělali po celá léta, ale zdůraznil, že Spojené státy se nenechají vydírat. Trump rovněž připomněl, že průliv byl plně otevřený až do doby, než USA a Izrael před sedmi týdny zahájily svou bombardovací kampaň.
Bílý dům prozatím na žádost o oficiální komentář ke zprávám deníku Wall Street Journal bezprostředně nereagoval. Americký prezident nicméně novinářům přislíbil, že administrativa poskytne další informace do konce dne, a důrazně zopakoval, že Washington v této záležitosti i nadále jedná s protistranou, ale zachovává si velmi tvrdý a neústupný postoj.
