Tchaj-wan hraje pro českou ekonomiku významnější roli, než by se na první pohled mohlo zdát.
Přestože se podílí pouze přibližně jedním procentem na českém exportu, dodává klíčové technologické komponenty, bez nichž by nebylo možné vyrábět automobily. Právě polovodiče představují kritickou součást moderní výroby, zejména v automobilovém průmyslu, který je na jejich dostupnosti silně závislý.
Čipy z Tchaj-wanu jsou integrovány do celé řady systémů, které dnes tvoří základní výbavu vozidel. Bez jejich dodávek by došlo k narušení výrobních řetězců a zpomalení produkce. To podtrhuje strategický význam tohoto obchodního partnera, a to i přes relativně nízký podíl na celkovém exportu.
Česká republika se navíc řadí mezi nejvýznamnější obchodní partnery Tchaj-wanu ve východní Evropě, což posiluje její pozici v regionálním kontextu.
Největší část vzájemného obchodu tvoří stroje a dopravní prostředky. Podle dostupných dat dosáhla obchodní výměna těchto komodit od začátku loňského roku do letošního ledna hodnoty 36,3 miliardy korun. Tento objem potvrzuje, že vztahy mezi oběma ekonomikami jsou postaveny především na průmyslové spolupráci.
Naopak export z Česka směrem na Tchaj-wan zůstává relativně omezený. Největším vývozcem je automobilka Škoda Auto, která však na ostrov vyváží méně než jedno procento své produkce. To ukazuje na nízkou diverzifikaci exportu a naznačuje prostor pro jeho další rozvoj.
Tchaj-wan tak zůstává obchodním partnerem s potenciálem růstu, ale zároveň i s určitými omezeními, která souvisejí jak s velikostí trhu, tak s jeho geopolitickým postavením.
Z hlediska investic má Tchaj-wan v České republice výrazně silnější dopad než Čína. Podle dat CzechInvest působilo v Česku od roku 1995 do loňského roku 20 tchajwanských investorů, kteří oznámili celkem 40 investičních projektů v hodnotě 21,6 miliardy korun.
Tyto projekty měly vytvořit přibližně 24 701 pracovních míst, což je zhruba čtyřikrát více než v případě čínských investic. Největší aktivita byla zaznamenána v roce 2005, kdy bylo oznámeno šest projektů.
Je však důležité zdůraznit, že uvedená čísla se vztahují k oznámeným investicím, nikoliv nutně k jejich plné realizaci. Přesto poskytují důležitý obrázek o rozsahu a významu tchajwanského kapitálu v české ekonomice.
Čína začala investovat v České republice později, konkrétně od roku 2005. Do loňského roku zde působilo 28 čínských investorů, kteří realizovali 35 projektů s celkovou hodnotou 18,36 miliardy korun. Tyto projekty měly vytvořit přibližně 5694 pracovních míst.
Zatímco počet čínských investorů je vyšší, tchajwanské projekty jsou z hlediska pracovních míst i celkového dopadu výrazně významnější. Nejvíce čínských investic bylo oznámeno v roce 2016, kdy se zintenzivnily politické i ekonomické vztahy mezi oběma zeměmi.
Význam obou trhů potvrzuje i přístup českého průmyslu, který má o spolupráci s oběma stranami zájem. Některé firmy dokonce současně exportují jak na tchajwanský, tak na čínský trh.
Geopolitický kontext však zůstává důležitým faktorem. Tchaj-wan je vnímán jako citlivé území, které Čína považuje za svou provincii, což může ovlivňovat obchodní i politické vztahy. Právě tato skutečnost přináší vedle ekonomického potenciálu i určitou míru rizika.
Z pohledu české ekonomiky se ukazuje, že oba trhy mají svůj význam a nelze je vnímat izolovaně. Tchaj-wan přináší klíčové technologie a investice s vysokou přidanou hodnotou, zatímco Čína představuje velký trh s potenciálem pro export.
Strategie do budoucna tak pravděpodobně spočívá v vyváženém přístupu, který umožní využít příležitosti na obou stranách. Inspirací může být například přístup Německa, které dlouhodobě kombinuje ekonomickou spolupráci s oběma regiony.
Zároveň je zřejmé, že technologická závislost na tchajwanských čipech bude i nadále klíčovým faktorem pro český průmysl. Vývoj v této oblasti tak bude důležité sledovat nejen z ekonomického, ale i geopolitického hlediska.
