Americká administrativa spustila bezprecedentní ofenzivu proti praktikám, které označuje za krádeže duševního vlastnictví v průmyslovém měřítku. V centru pozornosti se ocitly zahraniční subjekty, především ty se sídlem v Číně, jež podle zjištění Bílého domu systematicky vysávají know-how amerických laboratoří vyvíjejících umělou inteligenci. Washington důrazně varoval, že proti tomuto parazitování na amerických inovacích tvrdě zakročí a nenechá strategickou výhodu Spojených států padnout do rukou globálních rivalů.
Podle interního memoranda, pod kterým je podepsán Michael Kratsios, ředitel Úřadu pro vědeckou a technologickou politiku Bílého domu, disponuje americká vláda nezvratnými důkazy o koordinovaných kampaních. Tyto operace jsou cíleně navrženy tak, aby neoprávněně těžily z nejvyspělejších amerických systémů. Eskalace tohoto technologického napětí přichází ve vysoce citlivém diplomatickém okně, pouhých několik týdnů před plánovaným setkáním prezidenta Donalda Trumpa s čínským protějškem Si Ťin-pchingem v Pekingu.
Jádrem celého sporu je sofistikovaný proces známý jako destilace. Jde o metodu, při níž jsou výstupy z masivních a výpočetně extrémně nákladných modelů využívány k tréninku menších, efektivnějších a levnějších systémů. Tento postup se dostal do záře reflektorů poté, co byla čínská společnost DeepSeek obviněna, že právě díky destilaci dokázala vybudovat vysoce výkonný produkt za zlomek obvyklých nákladů, čímž de facto zneužila miliardové investice amerických vývojářů.
Kratsios ve svém sdělení vládním resortům zdůraznil, že administrativa začne aktivně sdílet zpravodajské informace s domácími technologickými firmami. Cílem je vytvořit jednotnou obrannou linii proti neautorizovaným pokusům o průmyslovou destilaci. Čínské kampaně podle něj využívají desítky tisíc proxy účtů k maskování své činnosti a aplikují techniky takzvaného jailbreakingu, aby prolomily bezpečnostní bariéry a získaly přístup k chráněným proprietárním informacím.
Peking na obvinění reagoval s ostrou nevolí. Čínské velvyslanectví ve Washingtonu ústy svého mluvčího Lioua Pcheng-jüa označilo tvrzení Bílého domu za čistou pomluvu. Mluvčí zdůraznil, že Čína je dlouhodobě oddána podpoře vědeckého pokroku prostřednictvím legitimní spolupráce a zdravé konkurence, přičemž ochraně duševního vlastnictví údajně přikládá obrovský význam. Tato diplomatická rétorika však ostře kontrastuje se zjištěními amerických expertů a samotných tvůrců AI systémů.
Odborník na technologickou bezpečnost z Rady pro zahraniční vztahy Chris McGuire upozorňuje na hlubší strategický podtext celé situace. Čínské firmy se podle něj spoléhají na destilační útoky především proto, aby kompenzovaly svůj kritický nedostatek výpočetního výkonu. Nelegálním reprodukováním klíčových schopností amerických modelů se tak snaží obejít technologické bariéry. McGuire proto apeluje na Spojené státy, aby čínským skupinám zcela odřízly přístup k americkým systémům a uvalily tvrdé sankce na subjekty, které tuto praxi umožňují.
Zároveň experti volají po dalším zpřísnění exportních kontrol, jež by Číně zabránily v pašování amerických čipů nebo v jejich využívání na dálku. K těmto hlasům se stále hlasitěji přidávají i samotní lídři trhu, včetně společností Anthropic a OpenAI. Ti argumentují, že nekalé praktiky čínských laboratoří efektivně mažou konkurenční výhodu, kterou Spojené státy těžce budují právě prostřednictvím embarga na vývoz pokročilých polovodičů.
Konkrétní obvinění na sebe nenechala dlouho čekat. Již v únoru společnost Anthropic veřejně obvinila trojici předních čínských hráčů v oblasti umělé inteligence, jmenovitě firmy DeepSeek, Moonshot a MiniMax, z přímých destilačních útoků na své modely. Tento krok následoval po prohlášení OpenAI z počátku roku 2025, ve kterém firma potvrdila, že disponuje jasnými důkazy o tom, jak DeepSeek využíval výstupy z jejích modelů GPT k tréninku vlastního systému, čímž flagrantně porušil podmínky poskytování služeb.
Kromě ekonomických ztrát představuje průmyslová destilace masivní riziko pro globální bezpečnost. Americké technologické společnosti varují, že odvozené a zkopírované modely v rukou zahraničních aktérů postrádají kritické bezpečnostní pojistky. Původní americké systémy jsou složitě programovány tak, aby odmítly asistovat při vývoji biologických zbraní nebo při plánování škodlivých kybernetických útoků. Tyto etické a bezpečnostní bariéry však při procesu nelegální destilace mizí, což vytváří extrémně nebezpečné nástroje bez jakékoliv kontroly.
Reakce zákonodárců na Capitol Hillu na sebe nenechala dlouho čekat. Zahraniční výbor Sněmovny reprezentantů ve středu schválil balíček legislativních návrhů, jejichž primárním cílem je maximálně ztížit Číně snahu dohnat Spojené státy v probíhajících závodech o dominanci v umělé inteligenci. Jeden z klíčových návrhů zákona se přímo zaměřuje na problematiku destilace a vyžaduje po administrativě razantní kroky vůči identifikovaným narušitelům.
Tato legislativa by měla vládě umožnit zařadit skupiny využívající nelegální extrakci dat na takzvaný seznam subjektů. Jde o obávanou exportní černou listinu, která by americkým společnostem prakticky znemožnila prodávat jakékoliv technologie těmto sankcionovaným organizacím. Jde o jeden z nejtvrdších ekonomických nástrojů, kterými Washington v současné obchodní válce disponuje, a jeho nasazení by znamenalo fatální ránu pro dodavatelské řetězce zasažených firem.
Michael Kratsios ve svém hodnocení situace připouští určitou nuanci. Zdůrazňuje, že samotná destilace je legitimní a vitální součástí širšího ekosystému umělé inteligence, pokud je využívána legálně k vytváření odlehčených a specializovaných modelů. Nasazení této techniky v masivním, průmyslovém měřítku s cílem podkopat americký výzkum a vývoj je však podle něj absolutně nepřijatelné. Ačkoliv tyto pokoutně vytvořené modely nedosahují plného výkonu originálů, jejich drasticky nižší pořizovací náklady z nich činí pro zahraniční skupiny vysoce lukrativní a nebezpečnou zbraň.
