Největší evropské investiční banky v prvním čtvrtletí výrazně zaostaly za svými americkými konkurenty v oblasti obchodování na finančních trzích.
Zatímco velké banky z Wall Street těžily z prudkých pohybů na trzích a vysoké volatility, evropské instituce zachytily jen menší část tohoto růstu.
Hlavním důvodem byl především slabší vliv evropských bank v komoditním obchodování a také negativní dopad silnějšího eura vůči americkému dolaru.
Právě prudké výkyvy cen ropy, geopolitické napětí na Blízkém východě a nejistota kolem umělé inteligence přitom vytvořily prostředí, které tradičně výrazně podporuje výnosy obchodních oddělení investičních bank.
Pětice největších evropských investičních bank — UBS (UBS) , Deutsche Bank, BNP Paribas (BNP.PA) , Société Générale (GLE.PA) a Barclays — dohromady vykázala tržby z obchodování ve výši 13,5 miliardy eur.
Růst jejich příjmů z obchodování s akciemi, dluhopisy, měnami a komoditami dosáhl pouze 6 %.
Oproti tomu největší americké banky — JPMorgan Chase (JPM) , Goldman Sachs (GS) , Morgan Stanley (MS) , Citigroup (C) a Bank of America (BAC) — vykázaly společně obchodní příjmy ve výši 43 miliard dolarů.
To představovalo meziroční růst o 17 %.
Rozdíl mezi oběma skupinami bank tak zůstal velmi výrazný a znovu ukázal rostoucí dominanci amerických finančních institucí na globálních trzích.
Jedním z hlavních problémů evropských bank byla jejich omezená přítomnost v komoditním obchodování.
Po finanční krizi z roku 2008 totiž řada evropských institucí své komoditní divize výrazně omezila nebo úplně opustila kvůli přísnějším regulacím.
Právě komodity přitom během posledních měsíců patřily mezi nejvolatilnější segmenty trhu.
Výrazné pohyby cen ropy související s konfliktem na Blízkém východě vytvořily mimořádně silné podmínky pro obchodní oddělení amerických bank, které si v komoditním segmentu udržely mnohem silnější postavení.
Evropské banky tak nedokázaly z volatility vytěžit stejný objem příjmů jako jejich američtí konkurenti.
Dalším negativním faktorem byl silnější kurz eura vůči dolaru, který snižoval hodnotu příjmů generovaných v americké měně.
Rozdíl mezi americkými a evropskými bankami prohlubuje také regulační prostředí.
Od návratu Donalda Trumpa do Bílého domu došlo ve Spojených státech ke zmírnění některých kapitálových pravidel pro banky a částečnému oslabení regulací zavedených po finanční krizi.
Americké banky tak získaly větší flexibilitu při využívání kapitálu a podstupování rizika.
Naopak evropské instituce zůstávají pod výrazně přísnějším regulačním dohledem, což podle trhu omezuje jejich konkurenceschopnost vůči Wall Street.
Právě větší velikost amerických bank a jejich vyšší schopnost pracovat s rizikem dnes představují jednu z hlavních konkurenčních výhod.
Nejslabší výkon mezi evropskými bankami vykázala Société Générale.
Příjmy z obchodování této francouzské banky meziročně klesly o 4 %, především kvůli prudkému propadu v segmentu obchodování s dluhopisy, měnami a komoditami.
Příjmy v této části byznysu se snížily o 18 %.
68,44 €Banka uvedla, že problém souvisel zejména se strukturou jejího obchodního oddělení, které je více zaměřeno na úrokové produkty.
Právě tento segment čelil během čtvrtletí výrazně složitějším tržním podmínkám.
Část trhu současně upozorňuje, že Société Générale může postupně ztrácet podíl na trhu i ve svém domácím evropském regionu.
Nejlepším evropským hráčem byla naopak UBS.
Švýcarská banka vykázala meziroční růst obchodních příjmů o 31 %, což představovalo nejlepší výsledek nejen mezi evropskými, ale i americkými velkými investičními bankami.
Současně šlo o rekordní čtvrtletí pro obchodní divizi UBS.
Výhodou UBS je odlišná struktura jejího trhu zaměřená více na akcie než na dluhopisové a komoditní obchodování.
Právě akciové trhy během prvního čtvrtletí těžily z velmi silné volatility i pokračujícího zájmu o sektor umělé inteligence.
Výsledky prvního čtvrtletí znovu ukázaly pokračující rozdíl mezi evropským a americkým bankovním sektorem.
Zatímco Wall Street dál posiluje svou globální dominanci, evropské banky zůstávají pod tlakem nižší velikosti, přísnější regulace a roztříštěného evropského trhu.
Evropští politici dlouhodobě volají po větší konsolidaci bankovního sektoru v Evropské unii, ta však naráží na regulatorní překážky i politický odpor jednotlivých států.
Bez výraznějších změn tak může rozdíl mezi evropskými a americkými investičními bankami dál růst.
