Americké automobilky čelí dalšímu silnému tlaku na náklady.
Výrobci z Detroitu upozorňují, že pokračující konflikt na Blízkém východě začíná výrazně zasahovat dodavatelské řetězce a ceny klíčových surovin. Největší dopad je vidět u hliníku, plastů, energetických surovin nebo logistických nákladů. Situace je podle vedení automobilek natolik vážná, že celkové dodatečné náklady spojené s růstem cen komodit mohou letos dosáhnout až 5 miliard dolarů.
Společnosti General Motors (GM) , Ford Motor Company (F) a Stellantis (STLA) během zveřejňování výsledků za první čtvrtletí upozornily, že tlak na marže dále sílí. Všechny tři automobilky zároveň uvedly, že budou reagovat přísnější kontrolou nákladů a omezením výdajů v jiných oblastech podnikání.
Analytici zároveň varují, že pokud bude konflikt pokračovat delší dobu, automobilky pravděpodobně přistoupí ke zdražování vozidel nebo omezení slev pro zákazníky. Automobilový sektor totiž dlouhodobě funguje s relativně nízkými maržemi a prostor pro absorbování dalších nákladů není neomezený.
Největším problémem se v posledních měsících stal hliník, jehož cena na londýnské burze vzrostla od začátku konfliktu až o 16 %. Tento kov přitom patří mezi základní materiály používané při výrobě automobilů. Využívá se při výrobě dveří, karoserií, motorových komponentů nebo konstrukčních částí vozidel.
Podle společnosti AlixPartners by pokračující růst cen hliníku mohl zvýšit výrobní náklady jednoho automobilu o 500 až 1 500 dolarů, pokud by výrobci neměli zajištěné ceny prostřednictvím hedgingu.
Další komplikací jsou rostoucí ceny ropy a plynu. Konflikt ovlivnil globální dopravu zejména kvůli omezením v Hormuzském průlivu, který je jednou z nejdůležitějších tras pro přepravu energetických surovin. Vyšší ceny energií následně zdražují výrobu plastů, pneumatik, laků nebo dalších komponentů používaných v automobilovém průmyslu.
Významnou roli hraje také nedostatek nafty typu naphtha, která vzniká z ropy a používá se při výrobě plastových materiálů. To vytváří další tlak na výrobní řetězce automobilek i jejich dodavatelů.
Mary Barra, generální ředitelka General Motors, během prezentace výsledků uvedla, že válka s Íránem zvýšila náklady společnosti a není jasné, jak dlouho bude konflikt pokračovat. Firma proto omezuje výdaje v jiných oblastech, aby vyšší ceny komodit dokázala kompenzovat.
General Motors nově očekává, že inflace komodit a logistických nákladů sníží letošní upravený provozní zisk až o 2 miliardy dolarů. Původní odhad přitom počítal s dopadem maximálně 1,5 miliardy dolarů.
Také Ford varoval, že náklady spojené s dodavatelskými řetězci mohou letos dosáhnout až 2 miliard dolarů, což představuje meziroční nárůst o jednu miliardu.
Ford upozornil, že problémy nezačaly až konfliktem na Blízkém východě. Finanční ředitelka společnosti Sherry House uvedla, že globální nedostatek některých materiálů byl patrný už před eskalací situace v Íránu.
Automobilka navíc čelila komplikacím při výrobě svých nejprodávanějších pick-upů řady F-Series. Produkci zasáhly požáry v závodě společnosti Novelis, která dodává hliník pro výrobu vozidel Fordu. Firma proto musela začít dovážet hliník ze zahraničí, což výrazně zvýšilo náklady.
Ford odhaduje, že kombinace dražšího dovozu hliníku a amerických cel na tento kov zvýšila náklady přibližně o jednu miliardu dolarů.
Situaci dále komplikuje obchodní politika Spojených států. Administrativa Donalda Trumpa již dříve zavedla 50% clo na dovoz hliníku v rámci takzvané sekce 232. Prezident navíc nyní hrozí dalšími cly na automobily vyráběné v Evropě a dovážené do USA.
Stellantis, pod který spadají značky Fiat, Peugeot nebo Chrysler, uvedl, že během prvního čtvrtletí byl proti růstu cen komodit z velké části zajištěný. Firma ale očekává, že dopad vyšších cen by mohl v roce 2026 dosáhnout přibližně jedné miliardy eur.
Celkový dopad růstu cen komodit tak začíná být téměř srovnatelný s náklady, které automobilky očekávají kvůli vyšším americkým clům. Ty by podle odhadů mohly sektor stát zhruba 6 miliard dolarů.
Zatím automobilkám částečně pomáhají dlouhodobé kontrakty s dodavateli, které mají pevně nastavené ceny. Tento efekt ale nebude trvat neomezeně dlouho. Pokud konflikt potrvá další měsíce, stále více dodavatelů začne požadovat nové cenové podmínky.
Podle Alberta Waase ze společnosti BCG už současnou situaci nelze považovat za krátkodobý problém. Dodavatelské řetězce podle něj začínají počítat s tím, že vyšší náklady budou dlouhodobější realitou.
Další tlak přichází také z trhu polovodičů. Automobilky upozorňují na růst cen DRam paměťových čipů, protože výrobci polovodičů přesouvají produkci směrem k výkonnějším čipům určeným pro datová centra a umělou inteligenci. Výroba méně pokročilých čipů využívaných v automobilech tak ustupuje do pozadí.
Výrobci automobilů nyní stojí před složitým rozhodnutím, kdy začít vyšší náklady přenášet na zákazníky. První automobilka, která výrazně zdraží, riskuje oslabení poptávky a ztrátu tržního podílu.
Spotřebitelé přitom už nyní čelí vysokým cenám automobilů, které po pandemii výrazně vzrostly. Prostor pro další zdražování proto není příliš velký.
Podle expertů ale může nastat moment, kdy automobilky nebudou mít jinou možnost než ceny zvýšit. Pokud by k podobnému kroku přistoupila většina výrobců současně, dopad na jejich tržní podíly by mohl být omezenější.Vývoj v příštích měsících tak bude pro automobilový sektor zásadní. Pokračující konflikt na Blízkém východě totiž neovlivňuje pouze ceny energií, ale postupně zasahuje celý výrobní řetězec od základních surovin až po finální výrobu vozidel.
