Nejbohatší muž afrického kontinentu, Aliko Dangote, zahájil přípravy na uvedení svého rozsáhlého cementového impéria na londýnskou burzu cenných papírů. Tento krok by se měl uskutečnit ještě v průběhu letošního roku a pro britský kapitálový trh představuje nesmírně důležitou a tolik potřebnou vzpruhu. Londýnský parket totiž v posledním období svádí mimořádně těžký konkurenční boj o atraktivní emise.
Podle aktuálního plánu by společnost Dangote Cement, jejíž tržní kapitalizace na burze v Lagosu dosahuje téměř 13 miliard dolarů, usilovala ve Velké Británii o sekundární úpis. Sám africký miliardář potvrdil, že v rámci této strategické transakce bude externím investorům nabídnut zhruba desetiprocentní podíl ve firmě. Myšlenka duálního listingu přitom podle jeho slov zrála v nejvyšším vedení podniku sedm až deset let.
Britský úřad pro finanční etiku (Financial Conduct Authority) v posledních letech intenzivně přepracovává pravidla pro kotaci společností. Cílem těchto reforem je zvýšit celkovou atraktivitu trhu, který jen velmi obtížně láká primární emise takzvaných blue-chip společností, a to především kvůli dravé konkurenci ze strany amerických burz a Amsterdamu. Právě snížení minimálních požadavků pro vstup na burzu bylo podle Dangoteho rozhodujícím faktorem, který misky vah naklonil ve prospěch britské metropole.
Africký gigant, který je absolutním lídrem v produkci stavebních materiálů na kontinentu, již podle zdrojů obeznámených se situací vybral bankovní poradce pro tuto komplexní transakci. Mezi zvolenými institucemi figuruje společnost Citigroup (C) , dále pak JPMorgan Chase (JPM) a také jihoafrická Standard Bank. Posun k reálnému najímání poradců jasně ilustruje, že současné přípravy jsou mnohem vážnější než v minulosti, ačkoli konečné rozhodnutí bude stále záviset na celkovém tržním prostředí a reálné poptávce investorů. Samotný úpis je předběžně směřován na letošní září.
Sekundární úpis akcií Dangote Cement by byl pro londýnské kapitálové trhy obrovským vítězstvím. Britská burza v nedávné době utrpěla několik citelných ran, když byly odloženy ostře sledované emise plánované na rok 2026. Patří mezi ně například potenciální vstup softwarové skupiny Visma v hodnotě 19 miliard eur, který byl pozastaven kvůli přetrvávající geopolitické nejistotě a plošnému výprodeji firem, jež jsou trhem vnímány jako zranitelné vůči disruptivnímu vlivu umělé inteligence.
Cementárenská společnost, která úspěšně operuje v jedenácti afrických zemích a jejíž akcie v letošním roce posílily o více než 70 procent, vstoupila na domovskou burzu v Lagosu již v roce 2010. Kontrolním akcionářem celého cementového byznysu je mateřský konglomerát Dangote Industries, který má rozsáhlé zájmy také v cukrovarnictví, mlynárenství, výrobě hnojiv a rafinaci ropy.
Snaha o proniknutí na londýnskou burzu není v historii firmy žádnou novinkou. Společnost se na tento krok systematicky připravovala již v roce 2018, kdy do své správní rady jmenovala nezávislé ředitele. Mezi nimi figurovala i prominentní advokátka Cherie Blair či bývalý výkonný ředitel těžebního gigantu Xstrata Mick Davis. Tehdejší přísné regulační požadavky však celou iniciativu zbrzdily.
Dalším důvodem tehdejšího odkladu bylo masivní rozptýlení pozornosti a kapitálu směrem k jiným projektům. Tím nejzásadnějším byla výstavba gigantické ropné rafinerie v Nigérii za 20 miliard dolarů. Tento komplexní projekt, který v současnosti produkuje 650 tisíc barelů ropy denně, odčerpal obrovské množství manažerských kapacit, což znamenalo, že plány na londýnský úpis musely být dočasně uloženy k ledu.
Dangote má se svým cementovým impériem nadále velmi agresivní růstové plány. Z aktuálních 60 milionů tun chce do roku 2030 zvýšit roční produkci cementu na úctyhodných 100 milionů tun. V samotné Nigérii již byly zahájeny práce na novém závodě s kapacitou 6 milionů tun, přičemž v těsném závěsu má následovat výstavba dalších kapacit o stejném objemu. Podle vyjádření zakladatele bude veškerá tato nová produkce určena výhradně pro exportní trhy.
Aliko Dangote je nejen nejbohatším člověkem Afriky, ale také jediným zástupcem tohoto kontinentu v prestižním žebříčku sta nejbohatších lidí světa, který sestavuje magazín Forbes. Podle květnových údajů agentury Bloomberg dosahuje jeho osobní jmění hodnoty 35,4 miliardy dolarů, což představuje nárůst o 5,4 miliardy dolarů jen od začátku letošního roku. Za tímto strmým růstem stojí z velké části právě fenomenální výkonnost jeho rafinerie v Lagosu, v níž drží majoritní podíl.
Ziskovost tohoto ropného komplexu byla výrazně podpořena vyššími maržemi a globálním nedostatkem specifických produktů, jako je letecké palivo, což je přímý důsledek vypuknutí válečného konfliktu s Íránem. Miliardář potvrdil, že má v úmyslu ještě letos prodat až patnáctiprocentní podíl v této rafinérské společnosti prostřednictvím primární emise akcií přímo v domovském Lagosu.
Rozšiřování průmyslového impéria si však vyžádalo i osobní oběti. Dangote si v minulosti pohrával s myšlenkou na odkoupení svého oblíbeného londýnského fotbalového klubu Arsenal. Nakonec se však musel racionálně rozhodnout mezi dokončením své životní investice do rafinerie a nákupem sportovního týmu. Sám přiznal, že fotbalový klub musel počkat, čímž podle vlastních slov definitivně promeškal ideální příležitost k této ostře sledované akvizici. Zástupci zmíněných bankovních domů se k probíhajícím přípravám na londýnský úpis odmítli oficiálně vyjádřit.
