Akciový trh zažívá během druhého funkčního období prezidenta Donalda Trumpa naprosto fenomenální jízdu. Široký index S&P 500 (^GSPC) si od prezidentské inaugurace 20. ledna 2025 připsal úctyhodných 23,4 procenta. Ještě více fascinující je však pohled na dynamiku trhu od 8. dubna 2025. Od chvíle, kdy trhy dosáhly lokálního dna v důsledku paniky z nových celních tarifů, index vystřelil o neuvěřitelných 48,5 procenta.
Tento strmý odraz překvapil i ty nejzkušenější tržní skeptiky. Investoři totiž dospěli k jasnému konsenzu, že obchodní války Bílého domu lze s přehledem přežít, zatímco masivní firemní výdaje do umělé inteligence jsou absolutně nezastavitelné. Euforie na Wall Street tak nabrala zcela nové obrátky.
Klíčovým katalyzátorem tohoto růstu se stal takzvaný „Jeden velký a krásný zákon“, který prezident podepsal 4. července 2025. Bílý dům tuto legislativu prezentoval jako historicky největší balíček daňových škrtů ve Spojených státech. Nižší korporátní daně, zrychlené odpisy a štědré investiční pobídky okamžitě vyhnaly prognózy firemních zisků napříč celým trhem strmě vzhůru.
Analytici investiční banky Goldman Sachs (GS) v této souvislosti upozornili, že růst zisků v rámci hlavního tržního indexu byl bezprostředně po schválení zákona výrazně přesunut do raných fází. Tento fenomén pomohl ospravedlnit současné vysoce nadprůměrné valuace, které by za normálních okolností vyvolávaly značné obavy.
Podle dat společnosti Birinyi Associates se nyní hlavní tržní benchmark obchoduje na úrovni 23násobku očekávaných budoucích zisků. Technologicky zaměřený index Nasdaq-100 (^NDX) se pak pohybuje dokonce na hranici 25násobku zisků. Právě v této extrémně napjaté situaci se však ukrývá největší riziko nového zákona.
Hluboko v textu nové daňové legislativy je totiž pohřbeno ustanovení, které má potenciál zcela přepsat fungování moderních kapitálových trhů. Investoři přitom teprve nyní začínají plně chápat jeho dalekosáhlé důsledky. Zákon nově umožňuje burzám vytvořit pravidla pro zrychlené zařazení čerstvě veřejně obchodovaných společností přímo do hlavních indexů.
V minulosti přitom platila přísná pravidla. Kandidáti na zařazení do elitního technologického výběru museli obvykle projít takzvaným obdobím zrání. Toto období trvalo až jeden rok a sloužilo k tomu, aby trhy dokázaly u nového titulu vytvořit stabilní cenotvorbu a zajistit dostatečnou likviditu.
Nová pravidla však umožňují, aby očekávaná gigantická IPO společností jako SpaceX, OpenAI nebo Anthropic vstoupila do hlavních indexů téměř okamžitě po svém debutu na burze. Tento zdánlivě administrativní detail však spouští obrovskou lavinu nucených nákupů ze strany pasivních indexových fondů, které musí složení indexu mechanicky kopírovat.
Měřítko tohoto problému je astronomické. Jen samotný fond Invesco QQQ Trust (QQQ) , který sleduje největší technologické tituly, spravuje aktiva v hodnotě 340 miliard dolarů. Pokud do indexu naráz vstoupí společnost s bilionovou valuací, tento fond, a desítky dalších jemu podobných, budou nuceny okamžitě přesměrovat miliardy dolarů do nákupu jejích akcií.
Nucené nákupy gigantických IPO, které na trh vstupují s extrémně napjatými valuacemi, představují pro celkovou stabilitu obrovské riziko. Tyto masivní kapitálové přesuny mohou doslova vysát likviditu ze širšího trhu, což by nevyhnutelně vedlo k prudkým a nečekaným tržním výkyvům napříč všemi sektory.
Historická data navíc poskytují velmi zřetelné varování. Obří primární úpisy akcií často po počátečním nadšení přinášejí investorům hořké zklamání. Akcie společnosti Meta Platforms (META) se například během pouhých šesti měsíců od svého vrcholu po IPO propadly o drastických 47 procent. Podobný osud potkal i asijského giganta Alibaba Group (BABA) , jehož hodnota po úvodní euforii klesla o 26 procent.
Situace je o to nebezpečnější, že koncentrace kapitálu na současném trhu dosahuje historických extrémů. Hodnota deseti největších společností již nyní přesahuje 37 procent celkové kapitalizace hlavního indexu. Jakýkoliv otřes v této elitní skupině, způsobený například nepovedenou integrací nového giganta, by měl na celý trh devastující dopad.
Na tuto křehkost nedávno upozornil i legendární miliardář a manažer hedgeových fondů Paul Tudor Jones. Ten otevřeně varoval, že současné ocenění akcií nápadně připomíná předchozí bublinová období. Přestože předpovídá, že trh v následujících dvou letech čeká tvrdá korekce o 35 procent, paradoxně nadále nakupuje akcie spojené s umělou inteligencí, protože věří, že tento trend může růst udržet déle, než mnozí očekávají.
Je to však právě největší ekonomický triumf současné administrativy, který může tento časový horizont dramaticky zkrátit. Skrytá klauzule o zrychlených IPO tak představuje časovanou bombu, která může současný býčí trh ukončit mnohem dříve, než si zfanatizovaný dav na Wall Street dokáže připustit.
