Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) chce zahájit jednání s Evropskou komisí o úpravě takzvaného fiskálně-strukturálního plánu České republiky.
Dokument stanovuje pravidla pro vývoj veřejných financí a mimo jiné určuje tempo růstu státních výdajů až do roku 2028.
Současný plán schválila v roce 2024 tehdejší vláda Petra Fialy (ODS) v rámci pravidel Evropské unie zaměřených na kontrolu rozpočtových deficitů a koordinaci hospodářské politiky členských států.
Schillerová ale dlouhodobě tvrdí, že nastavené parametry nejsou realistické a podle ní výrazně omezují prostor pro fungování budoucích vlád.
Ministryně označila současný plán za „past“, „lež“ nebo důsledek nekompetence. Kritizuje především tempo, kterým by podle dokumentu měl klesat schodek státního rozpočtu.
Loňský státní rozpočet skončil schodkem 290,7 miliardy korun. Podle nynějšího fiskálně-strukturálního plánu by ale deficit měl už v příštím roce klesnout přibližně na úroveň lehce nad 150 miliard korun.
V roce 2028 by pak maximální povolený schodek činil přibližně 126 miliard korun.
Podle Schillerové je takový vývoj vzhledem k současné ekonomické situaci a rostoucím výdajům státu velmi obtížně dosažitelný.
Prvním krokem nové vlády proto má být žádost o změnu fiskálně-strukturálního plánu. Ministryně zároveň uvedla, že chce nejprve vyčkat na novou makroekonomickou prognózu Evropské komise.
O plánovaných jednáních má podle ní jednat s evropským komisařem pro ekonomiku také premiér Andrej Babiš (ANO), a to začátkem června.
Přestože chce kabinet vyjednat změnu evropského plánu, vláda podle Schillerové nadále počítá s dodržováním pravidla, že schodek veřejných financí zůstane pod hranicí tří procent hrubého domácího produktu.
Tento závazek zůstává součástí programového prohlášení vlády.
Pokud by se podařilo změnu plánu s Evropskou komisí vyjednat včas, ministerstvo financí by podle nových pravidel připravilo návrh státního rozpočtu na příští rok ještě před koncem srpna.
V opačném případě chce vláda využít takzvané únikové doložky, které umožňují dočasně překročit schválené výdajové limity.
První výjimka se týká obranných výdajů. Umožňuje nezapočítávat část výdajů na obranu nad dvě procenta HDP do standardních výdajových rámců.
Ministryně zároveň navrhuje prodloužit platnost této výjimky z roku 2033 až do roku 2036.
Druhá výjimka se týká strategických staveb podle liniového zákona. O jejím využití by měla rozhodovat Poslanecká sněmovna a vláda by díky ní mohla obdobným způsobem navyšovat investiční výdaje.
Oba návrhy vyvolávají kritiku opozice, která upozorňuje na riziko výrazného růstu státních výdajů a dalšího zadlužování země.
Podle kritiků mohou nové výjimky oslabit rozpočtovou disciplínu a otevřít prostor pro méně kontrolované navyšování deficitů.
Vláda už kvůli schválení příslušné legislativy svolala mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny, která bude pokračovat i v příštím týdnu.
Debata kolem fiskálně-strukturálního plánu tak pravděpodobně bude jedním z hlavních témat domácí ekonomické politiky v následujících měsících.
Vedle samotného rozpočtu totiž půjde také o vztahy s Evropskou komisí, plnění evropských fiskálních pravidel a dlouhodobou důvěryhodnost českých veřejných financí.
Klíčové bude především to, zda se nové vládě podaří přesvědčit Brusel k úpravě současného plánu a současně udržet deficit veřejných financí pod evropskou hranicí tří procent HDP.
