Administrativa prezidenta Donalda Trumpa přistoupila k bezprecedentnímu kroku v boji o globální technologickou dominanci. Rozhodla se poskytnout dotaci ve výši jedné miliardy dolarů na vybudování moderního výrobního závodu, který bude produkovat pokročilé čipy pro kvantové počítače. Tento krok je klíčovou součástí širší národní strategie, jež má za cíl nekompromisně upevnit vedoucí postavení Spojených států v tomto rychle se rozvíjejícím průmyslovém odvětví.
Společnost International Business Machines Corp. (IBM) , která je hlavním příjemcem tohoto stimulu, se zavázala k adekvátní protihodnotě. Vedení podniku ve svém čtvrtečním prohlášení potvrdilo, že ze svých vlastních zdrojů investuje další miliardu dolarů do založení zcela nového byznysového subjektu. Tato nová divize, jež ponese název Anderon, bude mít na starosti samotnou produkci těchto vysoce specializovaných kvantových procesorů.
Jak vládní financování, tak i soukromý kapitál od IBM budou společně směřovat do provozu specializovaného závodu na výrobu kvantových polovodičových desek. Tento high-tech provoz bude integrován do již existujícího výzkumného centra pro výrobu polovodičů, které se nachází v newyorském Albany. Tuto strategickou lokaci oficiálně potvrdil Chuck Schumer, demokratický senátor zastupující stát New York, který projekt dlouhodobě podporuje.
Reakce finančních trhů na toto oznámení byla okamžitá a mimořádně silná. Akcie technologického gigantu na newyorské burze během čtvrtečního obchodování vystřelily vzhůru o dvanáct procent a uzavřely na hodnotě 252,97 dolaru. Pro tuto ikonickou společnost to znamená největší jednodenní cenový skok za více než dvanáct měsíců, což jasně ilustruje obrovskou důvěru investorů v tento nový směr.
Euforie na Wall Street se však zdaleka neomezila pouze na jednoho giganta. Ostatní technologické společnosti, které byly rovněž vybrány jako příjemci státní podpory, zaznamenaly podobně dramatický nárůst své tržní hodnoty. Například společnost GlobalFoundries Inc. (GFS) , etablovaná polovodičová firma vyvíjející specializované čipy pro kvantové výpočty, si připsala solidní patnáctiprocentní růst.
Ještě výraznější zisky si připsaly menší a dravější firmy v sektoru. Akcie společnosti D-Wave Quantum Inc. (QBTS) vylétly o impozantních 33 procent. Pozadu nezůstala ani společnost Rigetti Computing Inc. (RGTI) , jejíž cenné papíry posílily o 31 procent, a stejný jednatřicetiprocentní skok zaznamenala také firma Infleqtion Inc. Tento plošný růst naznačuje, že investoři vnímají vládní iniciativu jako zásadní zlom pro celý kvantový ekosystém.
Kromě IBM americká vláda přidělila finanční prostředky více než půl tuctu dalších perspektivních firem. Zástupci GlobalFoundries ve svém prohlášení potvrdili, že obdrží injekci ve výši 375 milionů dolarů. Společnosti D-Wave, Rigetti, Infleqtion a PsiQuantum pak v separátních zprávách oznámily podpis dohod o záměru s americkým ministerstvem obchodu. Každá z těchto firem by měla získat až 100 milionů dolarů na svůj další rozvoj.
Do elitního klubu příjemců stomilionových dotací se zařadily také společnosti Atom Computing Inc. a Quantinuum. Pozornost si vysloužil i nadějný startup Diraq, kterému byla přiklepnuta podpora ve výši 38 milionů dolarů. Tyto transakce, které sice ještě čekají na definitivní finalizaci, jsou součástí masivního dvoumiliardového podpůrného balíčku ministerstva obchodu, jenž čerpá zdroje z přelomového zákona Chips and Science Act z roku 2022.
Vlády po celém světě v současnosti horečně mobilizují kapitál pro financování kvantových výpočtů. Jde o rodící se technologii, o níž jsou přední výzkumníci přesvědčeni, že brzy poskytne zcela nové schopnosti napříč mnoha obory. Její potenciál sahá od revolučních objevů v oblasti vývoje nových léčiv až po kompletní redefinici současných standardů počítačového šifrování.
Ačkoliv jsou tyto supervýkonné stroje v současnosti využívány primárně pro komplexní výzkumné účely, jejich slibované schopnosti představují dvousečnou zbraň. Mohly by totiž představovat závažnou hrozbu pro národní bezpečnost. Kvantové počítače disponují teoretickým potenciálem prolomit stávající kryptografické systémy, které dnes chrání citlivá data globálních bankovních institucí i vládních agentur.
Zajímavým aspektem aktuálních dohod je fakt, že americká vláda neposkytuje peníze zcela zdarma. Podle čtvrtečního prohlášení ministerstva obchodu získá stát výměnou za udělené granty menšinové, nekontrolní majetkové podíly v každé z podpořených firem. Konkrétně budou tyto prostředky čerpány z úřadu pro výzkum a vývoj, který v rámci zákona Chips Act obdržel celkem 11 miliard dolarů. Celá iniciativa, podepsaná tehdejším prezidentem Joem Bidenem, měla původní rozpočet 52 miliard dolarů na podporu amerického polovodičového průmyslu.
Klíčovou roli v současném směřování sehrál ministr obchodu Howard Lutnick. Ten v loňském roce zrušil alokaci 7,4 miliardy dolarů z původních 11 miliard, jež měly směřovat neziskové organizaci pro výzkum. Místo toho tyto prostředky přesměroval do strategických investic, které by měly vládě přinést reálnou návratnost. Toto rozšíření podpory směrem ke kvantovým společnostem je přímým důsledkem jeho pragmatické restrukturalizace zákona z roku 2022.
Na trhu tak nyní probíhá fascinující závod, do kterého se zapojuje pestrý mix agilních startupů i zavedených technologických hegemonů. Své místo na slunci se snaží vybojovat i giganti jako Microsoft Corp. (MSFT) či Alphabet Inc. (GOOGL) se svým Googlem. Všichni tito hráči sázejí na to, že aplikace zákonitostí subatomárních částic umožní stvořit počítače, jež budou exponenciálně výkonnější než jakékoliv dnešní stroje, a brzy přinesou hmatatelný pokrok v reálném světě financí a medicíny.
