Daňové vratky krátkodobě podpořily spotřebu.
Americká ekonomika v posledních letech překvapovala odolností navzdory vysokým úrokovým sazbám, zvýšené inflaci a opakovaným geopolitickým šokům. Jedním z hlavních motorů růstu zůstávali američtí spotřebitelé, jejichž výdaje tvoří přibližně dvě třetiny ekonomické aktivity Spojených států.
Významnou podporu spotřebě přinesly také daňové vratky spojené s legislativou prezidenta Donald Trump. Rozsáhlé daňové změny schválené v rámci zákona One Big Beautiful Bill Act vedly podle amerického daňového úřadu IRS k průměrným vratkám ve výši téměř 3 500 dolarů na jedno daňové přiznání.
Tyto prostředky pomohly domácnostem pokračovat v utrácení i v období rostoucích životních nákladů. Maloobchodní společnosti v posledních výsledcích potvrzovaly, že vyšší vratky měly pozitivní dopad na tržby a krátkodobě podpořily spotřebitelskou poptávku.
Například Walmart a Target uvedly, že daňové refundace pomohly udržet prodeje na solidních úrovních. Také společnost Lowe’s (LOW) očekávala, že část zákazníků bude utrácet prostředky z vratek ještě během června.
Podle finančního ředitele Lowe’s Brandona Sinka si část spotřebitelů pravděpodobně část peněz odložila právě kvůli nejistému ekonomickému vývoji. Tato rezerva ale nemusí vydržet dlouho, zejména pokud budou pokračovat tlaky na růst cen energií a pohonných hmot.
Ekonomové i manažeři velkých firem upozorňují, že pozitivní efekt daňových vratek začíná rychle mizet kvůli prudkému růstu cen pohonných hmot. Klíčovým faktorem je konflikt na Blízkém východě a problémy v Hormuzském průlivu, kterým běžně prochází přibližně pětina světových dodávek ropy.
Omezení přepravy ropy vedlo k výraznému růstu cen benzinu a nafty. Náklady na pohonné hmoty podle dostupných dat vzrostly přibližně o 50 %, což začíná výrazně zatěžovat rozpočty amerických domácností.
Data založená na platbách debetními a kreditními kartami čtyř milionů amerických domácností ukázala, že výdaje za benzín byly v posledních týdnech téměř o 40 % vyšší než ve stejném období před rokem. Spotřebitelé přitom mají jen omezené možnosti, jak spotřebu pohonných hmot výrazně omezit.
Vyšší ceny energií se navíc postupně promítají i do dalších částí ekonomiky. Dražší diesel zvyšuje náklady na dopravu zboží, což tlačí vzhůru ceny potravin i běžného spotřebního zboží. Ceny potravin v dubnu meziročně vzrostly o 2,9 %, zatímco ovoce a zelenina zdražily o více než 6 %.
Gregory Daco z EY Parthenon upozornil, že pozitivní efekt daňových vratek byl do značné míry vymazán právě růstem cen souvisejících s konfliktem na Blízkém východě. Podle něj platí, že čím déle konflikt potrvá, tím větší je riziko dlouhodobější inflace a zpomalení spotřebitelských výdajů.
Rostoucí tlak na rozpočty domácností začíná být vidět i v komentářích velkých maloobchodních společností. Manažeři upozorňují, že spotřebitelé se stávají opatrnějšími a více sledují ceny.
Finanční ředitel společnosti Target Jim Lee uvedl, že pozitivní efekt daňových vratek bude postupně během roku slábnout, zatímco náklady spojené s válkou a drahými energiemi budou na domácnosti dopadat stále silněji.
Podobný vývoj očekává také Advance Auto Parts. Generální ředitel Shane O’Kelly naznačil, že po odeznění podpory z daňových refundací může dojít ke zpomalení prodejů i před hlavní letní sezonou cestování.
Dalším problémem je skutečnost, že inflace nyní podle ekonomů překonává růst mezd. Reálné příjmy části zaměstnanců tak začínají klesat. Nathan Sheets z Citigroup upozornil, že mzdy od poloviny minulého roku postupně ztrácejí tempo vůči růstu cen.
Kromě cen energií hrají roli také obchodní opatření a cla administrativy Donalda Trumpa, která podle některých ekonomů dále zvyšují cenové tlaky v ekonomice.
Michael Pearce z Oxford Economics označil současnou situaci za možnou „rychlostní překážku“ pro růst americké ekonomiky. Podle něj konflikt s Íránem pravděpodobně zpomalí spotřebitelskou aktivitu a zhorší jinak relativně silný ekonomický výhled Spojených států.
Dopady rostoucích cen nejsou rozloženy rovnoměrně. Vyšší příjmové skupiny profitovaly z daňových změn výrazně více než chudší domácnosti a zároveň utrácejí menší podíl svých příjmů za pohonné hmoty nebo základní životní potřeby.
Podle odhadů Bank of America získala horní třetina příjmových skupin přibližně o 13 % vyšší daňové vratky, zatímco nejnižší třetina zaznamenala nárůst pouze kolem 6 %.
Ekonom Mike Reid z RBC upozornil, že největší tlak nyní pociťují především středně příjmové domácnosti. Právě ty čelí kombinaci dražších energií, vyšších cen potravin a slábnoucí kupní síly.
Zároveň výrazně klesá spotřebitelská důvěra. Index spotřebitelské nálady University of Michigan se propadl na rekordně nízké úrovně a podobný pokles zaznamenal také index Conference Board. Více než polovina respondentů uvedla, že vysoké ceny negativně ovlivňují jejich osobní finance.
Rostoucí nervozita je patrná i v dalších ukazatelích. Podle dat Federální rezervní banky v New Yorku roste počet domácností se zpožděnými splátkami kreditních karet, studentských půjček i úvěrů na automobily.
Finanční ředitel Walmartu John David Rainey připustil, že zatímco bohatší zákazníci nadále utrácejí relativně bez obav, nízkopříjmové domácnosti jsou mnohem opatrnější a část z nich už začíná čelit finančním problémům.
