Elon Musk se připravuje na uvedení své druhé bilionové společnosti na veřejný trh. Tento krok by ho mohl postavit do čela dvou z deseti nejhodnotnějších podniků ve Spojených státech. S blížícím se vstupem vesmírné společnosti na technologickou burzu Nasdaq (^IXIC) se však na Wall Street stále hlasitěji hovoří o tom, že Muskovým konečným cílem je obě své největší korporace spojit do jednoho gigantu.
Očekává se, že obchodování s akciemi SpaceX bude zahájeno již za necelé tři týdny. Společnost dříve v letošním roce získala na soukromém trhu ohromující ocenění ve výši 1,25 bilionu dolarů, a to poté, co se sloučila s xAI, Muskovou firmou zaměřenou na umělou inteligenci. Tržní kapitalizace automobilky Tesla (TSLA) se přitom v současnosti pohybuje kolem hranice 1,6 bilionu dolarů.
Ačkoli se na první pohled může zdát, že výrobce kosmických raket závislý na vládních zakázkách nemá mnoho společného s producentem elektromobilů, opak je pravdou. Obě společnosti se čím dál více transformují na technologické průkopníky v oblasti umělé inteligence. Sdílejí nejen zájem o špičkové talenty, ale také o masivní výpočetní kapacity nezbytné pro budování AI infrastruktury.
Více než tři čtvrtiny kapitálových výdajů SpaceX v prvním čtvrtletí, které dosáhly 10,1 miliardy dolarů, směřovaly právě do oblasti umělé inteligence. Tesla ve své poslední výsledkové zprávě rovněž avizovala, že její kapitálové výdaje se letos přibližně ztrojnásobí a překročí hranici 25 miliard dolarů.
Bývalý inženýr Tomasz Tunguz, který nyní působí jako investor v Theory Ventures, poukazuje na to, že obě firmy řeší velmi podobné technologické výzvy. Tesla musí provozovat vysoce výkonné systémy umělé inteligence uvnitř jedoucího vozidla s přísnými limity na spotřebu energie, chlazení, latenci, spolehlivost a náklady. SpaceX zase řeší výpočetní techniku na oběžné dráze, kde radiace, teplotní cykly, hmotnost při startu a odvod tepla představují kritická konstrukční omezení.
Podle informací od osob obeznámených s interními diskusemi Musk o možnosti sloučení obou společností se svými kolegy již opakovaně hovořil. Zaměstnanci Tesly navíc potvrzují, že o této transakci se uvnitř firmy dlouhodobě diskutuje a mnozí ji považují za přirozené vyústění současného stavu. Společné výzvy spojené s nedostatkem energie a výpočetního výkonu totiž vedou k pravidelné a intenzivní spolupráci.
Tesla a SpaceX již řadu let sdílejí nejen technologické zdroje, ale také klíčový personál. Elon Musk sedí ve správních radách obou společností, stejně jako rizikový kapitálový investor Ira Ehrenpreis. Muskův bratr Kimbal je členem představenstva Tesly a v minulosti působil i v radě SpaceX. Další významní členové, jako Antonio Gracias a Steve Jurvetson, mají rovněž zkušenosti z obou těchto entit.
Klíčovou roli při řešení složitých konstrukčních problémů hraje Charles Kuehmann, který před deseti lety odešel ze společnosti Apple (AAPL) a nyní působí jako viceprezident pro materiálové inženýrství v Tesle i SpaceX zároveň.
Finanční a materiálové vazby mezi firmami jsou navíc mimořádně silné. V lednu letošního roku Tesla odhalila, že investovala dvě miliardy dolarů do xAI. Tyto podíly se následně po únorové fúzi staly majetkem SpaceX. Ta má na stole také dohodu o koupi AI kódovacího startupu Cursor za 60 miliard dolarů.
Z prospektu SpaceX vyplývá, že firma v letech 2024 a 2025 nakoupila od Tesly bateriové systémy Megapack za 697 milionů dolarů. Tyto systémy slouží k napájení datových center provozovaných xAI v blízkosti komplexu Colossus v Memphisu. SpaceX také v roce 2025 utratila 131 milionů dolarů za nákup vozů Tesla Cybertruck za doporučené maloobchodní ceny.
Historie transakcí zahrnuje také prodej solárních zařízení a autodílů ze strany Tesly pro potřeby SpaceX, využívání soukromých letadel SpaceX Teslou nebo vývoj speciální slitiny pro Cybertruck, na kterém Tesla spolupracovala s metalurgy z raketové společnosti. Dodavatelé proto často vnímají Muskovy firmy jako jednoho obřího zákazníka. Například v roce 2024 společnost Nvidia (NVDA) na Muskovu žádost přesměrovala zásilku grafických procesorů v hodnotě 500 milionů dolarů původně určenou pro Teslu přímo do xAI.
Spojení takto obřích entit by s sebou však přineslo značné právní a administrativní komplikace. Podle právních expertů by sice fúze pravděpodobně nenarazila na antimonopolní úřady, ale mohla by vyvolat vážné obavy u akcionářů obou společností. Mezi nejsložitější otázky patří, která společnost by se stala mateřskou, jakým způsobem by proběhla výměna akcií a kdo by určil spravedlivou cenu pro obě strany.
Jedna věc je však téměř jistá – Musk se nemusí obávat odporu ze strany správní rady SpaceX. Jako generální ředitel disponuje 85 % hlasovacích práv. SpaceX ve svém prospektu výslovně uvádí, že je ovládanou společností, což jí umožňuje využívat výjimky z pravidel pro správu a řízení. Držitelé akcií třídy A tak nebudou mít stejnou úroveň ochrany jako akcionáři běžných firem kótovaných na burze.
Největším beneficientem spojení mezi SpaceX a Teslou by mohl být Musk.
SpaceX spojilo odměny pro Muska se dvěma milníky: dosažením tržní kapitalizace 7,5 bilionu dolarů a kolonizací Marsu s alespoň 1 milionem obyvatel. Akcionáři Tesly mezitím koncem loňského roku schválili odměňovací plán, který se skládá z 12 tranší, přičemž každá výplata je vázána na nárůst tržní kapitalizace a provozní úspěchy.
Ross Gerber, generální ředitel investiční společnosti Gerber Kawasaki, již dříve pro CNBC uvedl, že fúze SpaceX a Tesly by Muskovi umožnila splnit si sen o vedení jedné velké společnosti a že by usnadnila získávání a půjčování finančních prostředků potřebných k tomu, aby mohl v oblasti umělé inteligence konkurovat společnostem jako Google.
Bhatia uvedl, že fúze by spíše spočívala v rozpoznání příležitostí, které se otevírají na klíčovém trhu SpaceX.
„Věřím, že trh s kosmickými technologiemi je v současné době obrovský,“ řekl Bhatia. „A po vstupu SpaceX na burzu se ještě zvětší.“
