Asijské akciové trhy se během čtvrtečního obchodování stáhly do červených čísel, čímž ostře kontrastovaly s předchozím vývojem ve Spojených státech. Hlavní americký index S&P 500 (^GSPC) sice během noční seance uzavíral na historických maximech díky nadějím na zmírnění blízkovýchodního napětí a poklesu cen ropy, asijská seance však přinesla drsné vystřízlivění. Sentiment se prudce zhoršil poté, co na trh dorazily zprávy o nových amerických vojenských úderech na íránské cíle.
Středeční vojenská akce, která představuje již druhé kolo útoků v tomto týdnu, okamžitě zchladila nedávný optimismus investorů ohledně brzkého dosažení mírové dohody. Naděje na diplomatické řešení dostaly další těžkou ránu přímo z Bílého domu. Americký prezident Donald Trump totiž veřejně odmítl spekulace o tom, že by Írán a Omán měly v rámci navrhovaného mírového uspořádání společně dohlížet na námořní dopravu v klíčovém Hormuzském průlivu.
Tento nečekaný geopolitický zvrat se okamžitě propsal do cen energetických komodit, které reagovaly strmým růstem. Ceny ropy vyskočily o více než dvě procenta, čímž trh bleskově vymazal podstatnou část svého hlubokého středečního propadu a znovu potvrdil svou extrémní citlivost na dění na Blízkém východě.
Severomořská Ropa Brent (BZ=F) se po zprávách o útocích obchodovala v těsné blízkosti hranice 97 dolarů za barel. Americká lehká Ropa WTI (CL=F) nezůstala pozadu a sebevědomě překonala úroveň 90 dolarů. Tento cenový skok znovu oživil obavy z toho, jaký dopad budou mít dražší energie na globální ekonomické oživení.
Nervozita spojená s novými vojenskými údery a rostoucími cenami ropy vyvolala na asijských parketech plošnou vlnu výprodejů. Japonský index Nikkei 225 (^N225) odepsal 0,1 procenta a klesl na 64 921,1 bodu. Tento mírný ústup přišel bezprostředně poté, co index v předchozí seanci dosáhl absolutního historického rekordu na úrovni 66 428,81 bodu. Širší japonský ukazatel TOPIX (^TOPX) rovněž neudržel své pozice a klesl o 0,2 procenta.
Ještě výraznější korekci zaznamenaly trhy v Jižní Koreji. Tamní hlavní index KOSPI (^KS11) se propadl o 1,1 procenta na 8 139,21 bodu. I v tomto případě následoval pokles po dosažení čerstvých historických maxim z předchozího dne, kdy se ukazatel vyšplhal až na 8 457,09 bodu. Hlavní brzdou jihokorejského trhu se staly akcie technologických gigantů a klíčových výrobců polovodičů, kteří v posledních týdnech těžili z masivního boomu kolem umělé inteligence.
Akcie těchto těžkých vah polovodičového sektoru se dostaly pod mírný, avšak zřetelný prodejní tlak. Investoři totiž tváří v tvář obnovené geopolitické nejistotě a blížícím se americkým makroekonomickým datům začali aktivně omezovat svou rizikovou expozici a přistoupili k taktickému výběru zisků po silné nedávné rally.
Výprodejní nálada se nevyhnula ani dalším klíčovým finančním centrům v regionu. Hongkongský Hang Seng (^HSI) ztratil téměř 2 procenta, k čemuž přispěla především výrazná slabost technologických titulů. Čínský Shanghai Composite (000001.SS) odepsal 0,4 procenta, zatímco tamní blue-chip index CSI 300 (000300.SS) odevzdal 1,1 procenta.
Červená čísla svítila také na obrazovkách obchodníků v jihovýchodní Asii a v Austrálii. Singapurský Straits Times Index (^STI) přišel o 0,7 procenta. Futures kontrakty navázané na indický Nifty 50 (^NSEI) klesly o 0,3 procenta a australský S&P/ASX 200 (^AXJO) rovněž oslabil, a to o 1,1 procenta.
Tržní sentiment je v současnosti svírán do kleští mezi geopolitickou nejistotou a makroekonomickými hrozbami. Pozornost globálních investorů se nyní plně přesouvá k očekávanému zveřejnění amerického cenového indexu výdajů na osobní spotřebu (PCE), který má být reportován později během čtvrtka. Tento konkrétní ukazatel představuje pro americký Federální rezervní systém (Fed) zcela preferované měřítko inflace při nastavování měnové politiky.
Obchodníci proto zaujali vysoce opatrný postoj, což se projevilo i na amerických akciových futures, které během asijských obchodních hodin zůstaly prakticky beze změny. Trhy nyní svírá oprávněná obava, že geopoliticky tažené a dlouhodobě zvýšené ceny energií, úzce spjaté s probíhajícím konfliktem kolem Íránu, by mohly zásadním způsobem zkomplikovat měnověpolitický výhled americké centrální banky.
Pokud by se ukázalo, že drahá ropa začíná znovu roztáčet inflační spirálu, mohlo by to narušit dosavadní předpoklady trhu o brzkém uvolňování měnových podmínek. Naopak by takový vývoj mohl vést k potenciálnímu dalšímu zvýšení úrokových sazeb ještě v průběhu letošního roku. Právě tato hrozba utaženějších finančních podmínek nutí investory k defenzivnějším krokům a stahuje asijské akciové indexy z jejich nedávných historických vrcholů.
