Vliv umělé inteligence na globální ekonomiku se stal hlavním tématem diskusí centrálních bankéřů na konferenci v Reykjavíku. Prezident newyorského Fedu John Williams vyjádřil velký optimismus ohledně dopadů této technologie na trh práce. Podle jeho slov historie ukazuje, že technologický pokrok vede k vyšší produktivitě a životní úrovni, aniž by způsoboval dlouhodobou strukturální nezaměstnanost. S nadsázkou dodal, že práce ekonomů je i nadále v bezpečí.
Ne všichni představitelé americké centrální banky však tento optimismus sdílejí. Prezident Fedu v St. Louis Alberto Musalem naopak varoval před možnými inflačními riziky, která jsou s rozvojem AI spojená. Poptávkové tlaky jsou podle něj velmi reálné a projevují se masivní výstavbou datových center, vysokou spotřebou elektřiny, poptávkou po paměťových čipech a také růstem cen akcií technologických firem, což následně stimuluje spotřebitelské výdaje. Debata ukazuje, jak výrazně AI začíná ovlivňovat úvahy o budoucím nastavení měnové politiky.
