Americké akciové trhy v pondělí obchodovaly bez jednoznačného směru.
Zatímco technologický sektor těžil z další vlny optimismu kolem umělé inteligence a silného růstu akcií společnosti NVIDIA Corporation (NVDA) , širší sentiment investorů zůstával pod tlakem kvůli zhoršující se situaci na Blízkém východě.
Investoři sledovali především nové vojenské střety mezi Spojenými státy a Íránem, které zkomplikovaly dosavadní diplomatické snahy o prodloužení příměří. Obavy z další eskalace konfliktu se okamžitě promítly do cen ropy i nálady na finančních trzích.
V průběhu obchodování index S&P 500 mírně rostl, technologický Nasdaq posiloval výrazněji, zatímco index Dow Jones se pohyboval v záporném teritoriu.
Největší podporu americkým akciím poskytl technologický sektor.
Akcie Nvidie vzrostly o více než čtyři procenta poté, co společnost představila novou generaci procesorů určených pro osobní počítače s operačním systémem Windows. Firma tak vstupuje do další části trhu, kde bude konkurovat společnostem jako Intel Corporation (INTC) , Advanced Micro Devices, Inc. (AMD) nebo Qualcomm Incorporated (QCOM) .
Generální ředitel Jensen Huang na konferenci Computex představil platformu RTX Spark, která využívá nový procesor N1X vyvinutý ve spolupráci s Microsoft Corporation (MSFT), tchajwanskou společností MediaTek Inc. a architekturou společnosti Arm Holdings (ARM) .
Nové čipy jsou navrženy pro provoz pokročilých AI agentů přímo v počítači bez nutnosti využívat vzdálená datová centra.
Právě pokračující investiční vlna spojená s umělou inteligencí zůstává jedním z hlavních důvodů, proč se americké akcie i přes geopolitická rizika drží poblíž historických maxim.
Pozitivní náladu však výrazně brzdily zprávy z Blízkého východu.
Americká armáda oznámila útoky na íránská radarová a dronová stanoviště poté, co byl během víkendu sestřelen americký bezpilotní letoun. Írán následně potvrdil vlastní odvetné údery.
Další napětí vyvolal vývoj v Libanonu, kde Izrael rozšířil své vojenské operace v reakci na útoky militantního hnutí Hizballáh podporovaného Íránem.
Situaci ještě více zkomplikovaly informace, podle nichž Írán pozastavil komunikaci se Spojenými státy prostřednictvím zprostředkovatelů. Důvodem mají být pokračující vojenské operace v regionu a údajné porušování příměří.
Podle íránských médií zároveň Teherán zvažuje úplné uzavření Hormuzského průlivu, který představuje jednu z nejdůležitějších energetických dopravních tras na světě.
Přesto americký prezident Donald Trump nadále tvrdí, že prostor pro dosažení dohody existuje. Pokračují jednání o možném prodloužení příměří, obnovení lodní dopravy a budoucím řešení íránského jaderného programu.
Nejcitlivější reakcí na nové geopolitické události byl opět energetický trh.
Cena ropy Brent po zprávách o pozastavení jednání a možném uzavření Hormuzského průlivu výrazně vzrostla. Přestože zůstává pod nedávnými maximy nad hranicí 100 dolarů za barel, stále se pohybuje výrazně nad úrovněmi před začátkem konfliktu.
Hormuzský průliv je klíčovou trasou pro přepravu přibližně pětiny světové produkce ropy a zemního plynu. Jakékoli omezení provozu proto okamžitě vyvolává obavy z nedostatku surovin a růstu cen energií.
Vyšší ceny ropy zároveň zvyšují riziko dalšího růstu inflace. Investoři proto začínají znovu zvažovat možnost, že centrální banky budou nuceny držet úrokové sazby na vyšších úrovních delší dobu, případně je dále zvýšit.
Silnější dolar a pokles ceny zlata během pondělního obchodování ukázaly, že část investorů hledá bezpečnější aktiva a připravuje se na možné období zvýšené volatility.
Přesto zůstává hlavním motorem trhu sektor umělé inteligence, který zatím dokáže přehlušit většinu negativních zpráv. Otázkou zůstává, zda tomu tak bude i v případě další eskalace konfliktu na Blízkém východě.
