Akcie společnosti Meta Platforms (META) se v současné době nacházejí zhruba pětadvacet procent pod svými historickými maximy, kterých dosáhly v srpnu loňského roku. Tento citelný propad způsobil, že gigant na poli sociálních sítí výrazně zaostává za většinou svých hlavních technologických konkurentů, a to i přesto, že se mu podařilo částečně zotavit z hlubokých minim zaznamenaných na konci března. Celá tato tržní korekce se navíc odehrává na pozadí situace, kdy samotný fundamentální byznys firmy podle většiny dostupných měřítek naopak znatelně zrychluje.
Poslední vlna tlaku na cenu akcií přišla v pátek, kdy se na trzích objevily zprávy, že technologická společnost zvažuje získat desítky miliard dolarů prostřednictvím masivního úpisu akcií. Tento krok by měl primárně pomoci financovat její ambiciózní plány na budování infrastruktury pro umělou inteligenci. Ať už tento potenciální prodej akcií dopadne jakkoliv, propastný rozdíl mezi rychle rostoucí společností a akciemi, které zřejmě nedokážou najít pevnou půdu pod nohama, vyvolává mezi investory zcela zásadní otázku.
Je tato do očí bijící diskrepance mezi tržním výkonem a reálnými výsledky podniku skrytou nákupní příležitostí? Abychom mohli objektivně posoudit skutečný potenciál těchto akcií, je nutné se na celou situaci podívat z dlouhodobější perspektivy a zhodnotit, kde by se mohla společnost nacházet za tři roky.
Odpověď na tuto strategickou otázku bude pravděpodobně záviset na střetu dvou zcela protichůdných sil. Na jedné straně stojí masivní reklamní motor, který se díky integraci umělé inteligence stává s každým dalším čtvrtletím efektivnějším. Na straně druhé pak figuruje plán výdajů, který je natolik gigantický, že již začal reálně zatěžovat celkové zisky a zároveň tvrdě testuje trpělivost samotných akcionářů.
Z pohledu samotných tržeb jede reklamní byznys na plný výkon. V prvním čtvrtletí (za období končící 31. březnem 2026) vzrostly celkové příjmy společnosti meziročně o úctyhodných 33 procent na 56,3 miliardy dolarů. Pokud bychom tento výsledek očistili o vliv měnových kurzů, činil by růst stále velmi silných 29 procent. Reklama, která tvoří zhruba 97 procent veškerých příjmů společnosti, zajistila téměř veškerý tento růst, když její objem stoupl o 33 procent na rovných 55 miliard dolarů.
Za tímto ohromujícím reklamním momentem stojí skutečnost, že platforma zobrazila o 19 procent více reklamních impresí a za každou z nich si účtovala v průměru o 12 procent více. Část tohoto raketového tempa sice odráží jednodušší srovnání se slabším prvním čtvrtletím roku 2025, nicméně celkový pozitivní směr vývoje lze jen těžko zpochybnit. Pokud se podíváme hlouběji za tato hrubá čísla, zjistíme, že umělá inteligence neustále a systematicky přetváří samotné jádro celého byznysu.
Vylepšení v oblasti hodnocení a doporučování obsahu například zvýšila čas, který uživatelé tráví sledováním formátu Instagram Reels, o celých 10 procent za jediné čtvrtletí. Celková doba strávená sledováním videí na platformě Facebook pak vzrostla o více než 8 procent. Stejné pokročilé modely jsou nyní navíc namířeny přímo na samotné reklamní formáty.
Společnost nedávno uvedla, že provedené změny v algoritmech vedly k více než šestiprocentnímu skoku v konverzních poměrech u jednoho z nejběžnějších typů reklam. V současné době využívá nástroje umělé inteligence pro tvorbu reklamních kreativ již více než osm milionů inzerentů, což jasně ukazuje na masivní adopci těchto nových technologií napříč celým ekosystémem platformy.
Navzdory vší této síle na úrovni celkových tržeb vypráví růst zisků mnohem komplikovanější příběh. Zisk za první čtvrtletí sice dosáhl úrovně 10,44 dolaru na akcii, avšak toto číslo bylo uměle nafouknuto jednorázovým daňovým zvýhodněním ve výši 8,03 miliardy dolarů. Pokud tento mimořádný vliv odečteme, reálný zisk činil 7,31 dolaru na akcii. To představuje nárůst o zhruba 14 procent, což je ovšem pouhý zlomek tempa, jakým rostly samotné tržby. Hlavním důvodem tohoto zaostávání zisků za tržbami jsou enormní výdaje.
Očekává se, že kapitálové výdaje pro rok 2026 dosáhnou astronomické výše 125 až 145 miliard dolarů. Tento odhad byl nedávno zvýšen a představuje téměř dvojnásobek zhruba 72 miliard dolarů, které firma utratila v roce 2025. Generální ředitel Mark Zuckerberg přisoudil velkou část tohoto masivního nárůstu vyšším nákladům na komponenty, a to zejména rostoucím cenám pamětí.
Do rovnice je nutné započítat také divizi Reality Labs, která se zaměřuje na virtuální a rozšířenou realitu. Ta v roce 2025 prodělala 19,2 miliardy dolarů a od roku 2020 nahromadila ztráty přesahující 83 miliard dolarů. Management přitom očekává, že tyto ztráty se v roce 2026 udrží blízko loňských úrovní, což by podle něj mělo představovat absolutní vrchol.
Mnoho věcí se však může vyvinout správným směrem. Pokud bude umělá inteligence nadále znásobovat zapojení uživatelů a návratnost pro inzerenty a pokud se budovaná infrastruktura přetaví do ziskových nových produktů, mohl by se dnešní poměr ceny k zisku (P/E) na úrovni kolem 22 ukázat při zpětném pohledu jako velmi levný. Finanční ředitelka Susan Li navíc naznačila, že si firma nechává otevřená zadní vrátka. Pokud se ukáže, že tolik kapacity není potřeba, může společnost uvádět infrastrukturu do provozu pomaleji nebo budoucí výdaje omezit.
Rizika jsou však stejně reálná jako potenciální zisky. Vzhledem k tomu, že téměř veškeré příjmy jsou vázány na reklamu, mohlo by případné ekonomické zpomalení těžce dopadnout na celý byznys. Pokud by růst ochladl, zatímco výdaje by zůstaly vysoké, nebylo by překvapením, kdyby se valuace akcií smrskla. Další neznámou představuje regulační tlak, neboť společnost varovala před letošními soudními spory v USA, které by mohly významně ovlivnit zisky.
Rozpětí možných výsledků je tak neobvykle široké a cena akcií se v příštích letech může pohybovat kdekoli od úrovní kolem 550 dolarů až po hranici 1 000 dolarů. Pro investory, kteří věří v dlouhodobou vizi Marka Zuckerberga a odolnost hlavního byznysu, však může současná slabost představovat rozumný výchozí bod pro budování menší pozice v této vysoce rizikové technologické akcii.
