Debata o bublině kolem umělé inteligence (AI) vstupuje do fáze vystřízlivění. Zatímco dřívější fáze přinesly skepsi a následnou mánii, nyní korporátní Amerika řeší, zda enormní výkon AI stojí za vysoké náklady. Ukazuje se, že technologie je sice mimořádně efektivní při přesném zacílení, ale její plošné nasazení jako univerzálního nástroje produktivity je neúnosně drahé.
První varovné signály přicházejí přímo od technologických průkopníků. Společnost Uber omezila zaměstnancům přístup k nástroji Claude Code poté, co vyčerpala roční rozpočet na AI za pouhé čtyři měsíce. Amazon musel zrušit interní žebříček využívání tokenů, protože zaměstnanci generovali zbytečné úkoly, aby stoupali v hodnocení. GitHub zase přešel u svého asistenta Copilot na účtování podle reálného využití, což pro uživatele znamenalo tvrdý náraz do reality skutečných nákladů.
Průzkum společnosti Bain mezi 951 velkými firmami ukázal, že úspory plynoucí z AI výrazně zaostávají za očekáváním, přestože výdaje nadále rostou. Dokonce i šéf OpenAI Sam Altman přiznal, že pochybnosti o návratnosti masivních investic jsou v současnosti zcela legitimní kritikou. Finanční trhy dostaly v pátek jasnou připomínku toho, jak velké optimistické očekávání ohledně AI je již v cenách akcií zahrnuto.
