Počet lidí, kteří si v rámci třetího pilíře českého důchodového systému spoří na stáří se státním příspěvkem, zůstává pod tlakem.
Podle údajů Ministerstva financí využívalo na konci prvního čtvrtletí letošního roku penzijní spoření 3,91 milionu lidí, což představuje pokles o přibližně 4000 účastníků oproti konci roku 2025.
Přestože je meziroční změna relativně malá, dlouhodobý trend ukazuje postupný úbytek klientů. Ministerstvo financí proto připravilo novelu zákona, jejímž cílem je zvýšit atraktivitu systému především pro mladší generace a motivovat je k vytváření větší finanční rezervy na důchod.
Změny mají zahrnovat výhodnější podmínky spoření, nižší poplatky i nové investiční strategie, které by mohly nabídnout vyšší dlouhodobé zhodnocení.
Největší změny jsou patrné v takzvaných transformovaných fondech, do kterých již není možné vstoupit.
Ke konci března v nich spořilo 1,687 milionu lidí. Oproti konci roku 2025 jejich počet klesl o 63 tisíc účastníků. Tento trend pokračuje již řadu let a souvisí především s postupným přesunem klientů do novějších forem penzijního spoření.
Naopak doplňkové penzijní spoření, které funguje od roku 2013, zaznamenalo růst. Počet účastníků v účastnických fondech vzrostl během prvního čtvrtletí o 59 tisíc na 2,23 milionu lidí.
Dlouhodobě tak dochází k postupnému přesunu klientů ze staršího systému do novějšího modelu, který nabízí širší možnosti investování.
Rozdíl mezi oběma systémy spočívá především v investiční strategii. Transformované fondy garantují nezáporné zhodnocení, ale zpravidla nabízejí nižší výnosy. Doplňkové penzijní spoření naopak umožňuje investovat dynamičtěji a dosahovat potenciálně vyššího zhodnocení, zároveň však nese vyšší investiční riziko.
Ministerstvo financí chce současný trend zpomalit a zvýšit atraktivitu penzijního spoření zejména pro mladší účastníky.
Připravená novela zákona obsahuje několik významných změn. Jednou z nich je zavedení nové strategie životního cyklu, která má umožnit efektivnější investování během jednotlivých fází života.
Princip spočívá v tom, že mladší účastníci mohou investovat dynamičtěji a využívat delší investiční horizont. S přibližujícím se důchodovým věkem by se portfolio postupně přesouvalo do konzervativnějších aktiv.
Ministerstvo zároveň navrhuje snížení poplatků a další zvýhodnění mladších klientů.
Součástí návrhu je také definitivní ukončení transformovaných fondů. Ty by měly skončit k 31. prosinci 2036. Všichni zbývající klienti budou následně automaticky převedeni do konzervativních fondů doplňkového penzijního spoření.
Návrh zákona se aktuálně nachází v připomínkovém řízení a vláda by jej měla projednat ještě během června.
Zajímavý vývoj přinesly také údaje o výši příspěvků.
Průměrný měsíční příspěvek účastníka letos klesl o 122 korun na 962 korun. Naopak průměrný státní příspěvek se mírně zvýšil o tři koruny na 137 korun měsíčně.
Rozdíly jsou patrné mezi jednotlivými typy spoření. U penzijního připojištění činil průměrný státní příspěvek 124 korun měsíčně, zatímco u doplňkového penzijního spoření dosahoval 146 korun.
Důležitou roli nadále hrají také zaměstnavatelé. Jejich příspěvek je evidován u 1,737 milionu smluv, což představuje více než třetinu všech účastníků systému. Oproti konci roku 2025 se tento počet nepatrně zvýšil.
Právě příspěvek zaměstnavatele bývá jedním z hlavních důvodů, proč si lidé penzijní spoření zakládají. V kombinaci se státním příspěvkem totiž představuje významnou formu podpory dlouhodobého spoření.
Statistiky ukazují, že počet lidí využívajících třetí pilíř dosáhl vrcholu v roce 2012, kdy penzijní spoření využívalo více než 5,13 milionu lidí.
Od té doby počet účastníků postupně klesá. V roce 2024 již systém evidoval čtyři miliony klientů a na konci roku 2025 jejich počet poklesl na 3,91 milionu.
První čtvrtletí letošního roku potvrdilo stabilizaci kolem této úrovně, avšak návrat k historickým maximům zatím není patrný.
Vývoj ukazuje, že český důchodový systém stále více spoléhá na individuální spoření občanů. Právě proto se stát snaží zatraktivnit třetí pilíř a přimět zejména mladší generace, aby začaly vytvářet vlastní finanční rezervu na stáří včas.
Budoucí úspěch navrhovaných změn bude záviset především na tom, zda se podaří přesvědčit nové účastníky, že dlouhodobé investování prostřednictvím penzijního spoření dokáže nabídnout zajímavější zhodnocení než dosud.
| rok | počet v milionech |
| 2000 | 2,37 |
| 2001 | 2,53 |
| 2002 | 2,62 |
| 2003 | 2,74 |
| 2004 | 2,96 |
| 2005 | 3,28 |
| 2006 | 3,59 |
| 2007 | 3,94 |
| 2008 | 4,21 |
| 2009 | 4,39 |
| 2010 | 4,53 |
| 2011 | 4,57 |
| 2012 | 5,13 |
| 2013 | 4,96 |
| 2014 | 4,80 |
| 2015 | 4,64 |
| 2016 | 4,54 |
| 2017 | 4,47 |
| 2018 | 4,45 |
| 2019 | 4,46 |
| 2020 | 4,42 |
| 2021 | 4,44 |
| 2022 | 4,40 |
| 2023 | 4,22 |
| 2024 | 4,00 |
| 2025 | 3,91 |
| 1. čtvrtletí 2026 | 3,91 |
