Čínský export v květnu podle průzkumu agentury Reuters mezi 32 ekonomy pravděpodobně zrychlil na 15 % v meziročním srovnání vyjádřeném v dolarech. To představuje nárůst oproti dubnovému růstu o 14,1 %. Hlavním motorem růstu byla snaha zahraničních odběratelů předzásobit se kvůli geopolitickému napětí na Blízkém východě a přetrvávající globální poptávka po polovodičích a komponentech pro umělou inteligenci.
Ekonomové se v odhadech květnového vývoje rozcházeli. Zatímco nejkonzervativnější prognózy počítaly s růstem kolem 10 %, banka ING předpovídala skok až o 19,5 %. Květnová data o aktivitě v průmyslu nicméně naznačují, že efekt předčasného objednávání zboží může slábnout, což potvrzuje meziměsíční pokles nových exportních objednávek z dubnových maxim.
Čínský dovoz by měl podle odhadů vzrůst o 25 %, což je téměř v souladu s dubnovým tempem 25,3 %. Silnou poptávku po vstupech pro čínský dodavatelský řetězec ilustruje červnový nárůst jihokorejského exportu o 80,9 %. Čína však čelí rostoucímu mezinárodnímu tlaku na podporu domácí spotřeby namísto masivního exportu. Podle OECD lze téměř 60 % zisků tržního podílu čínských firem vysvětlit státními subvencemi.
