Akciové trhy si letos procházejí mimořádně bouřlivým obdobím. Počáteční euforie, kterou pohánělo masivní nadšení kolem umělé inteligence, vynesla hlavní burzovní ukazatele na sérii historických maxim. V posledních dnech však trh zaznamenal citelné ochlazení. Ztráta dynamiky v segmentu umělé inteligence a výprodeje akcií výrobců paměťových čipů stáhly technologický sektor, a s ním i širší trh, do červených čísel.
Kanadská investiční banka BMO Capital Markets (BMO) se však na současnou situaci dívá s výrazným optimismem. Podle jejích analytiků je makroekonomické prostředí nadále robustní a fundamentální zázemí firemních zisků ještě silnější, což poskytuje dostatečný polštář proti krátkodobým technologickým korekcím.
Ve své nejnovější zprávě stratégové banky oficiálně zvýšili cílovou hodnotu pro americký akciový index S&P 500 (^GSPC) na úroveň 7 850 bodů pro konec roku 2026. Tato nová prognóza představuje zhruba 8% potenciál růstu oproti středeční uzavírací hodnotě, která činila 7 266,99 bodu.
Hlavní investiční stratég BMO Francois Trahan je pevně přesvědčen, že současný příběh silných hospodářských výsledků má dostatečnou váhu na to, aby trhy nejen stabilizoval, ale rovnou je katapultoval z aktuálních úrovní směrem k novým rekordům.
Zatímco makroekonomický obraz spojený s růstem americké ekonomiky mírně kalí fakt, že spotřebitelé pociťují značný tlak kvůli krizi dostupnosti a vysokým životním nákladům, firemní sféra vypráví zcela jiný příběh. Podle Trahana je současná dynamika ziskovosti naprosto fenomenální a poskytuje akciím bezprecedentní podporu.
„Příběh firemních zisků je doslova přílivem, který zvedá všechny lodě,“ zdůraznil Trahan ve své zprávě. Upozornil přitom na fakt, že očekávané budoucí zisky (forward earnings) v rámci širšího indexu momentálně rostou závratným tempem 29 %. Vzhledem k masivním fiskálním a monetárním stimulům z minulých let to podle něj dává smysl, avšak samotné měřítko tohoto růstu je obrovskou raritou.
Tento explozivní růst se navíc neomezuje pouze na technologické giganty. Data ukazují, že společnosti se střední tržní kapitalizací (mid-caps) generují růst zisků o solidních 18 %. Ještě působivější je situace u firem s malou tržní kapitalizací (small-caps), kde zisky vyskočily o úctyhodných 24 %.
Trahan zasadil tato čísla do hlubšího historického kontextu. Při pohledu do historie až do roku 1980 se trh s podobně masivními čísly setkal pouze dvakrát. Poprvé to bylo v období zotavování z globální finanční krize a podruhé bezprostředně po pandemickém propadu. Zásadní rozdíl však spočívá v tom, že současnému cyklu nepředcházela žádná recese, což činí aktuální široce založené momentum zcela bezprecedentním.
Každý fenomenální růst má však svou odvrácenou stranu. Tou největší hrozbou je podle stratégů z Wall Street skutečnost, že takto rapidní expanze firemních zisků s sebou historicky přináší inflaci jako nevyhnutelný vedlejší produkt. Pozitivní zprávou pro trhy prozatím zůstává, že se inflační tlaky v dodavatelských řetězcích propisují do hlavních cenových indexů s určitým zpožděním.
„Je nám naprosto jasné, že inflace nakonec bude tím hlavním a určujícím tématem roku 2026,“ varuje Trahan s tím, že by tento narativ mohl ve finále zcela zastínit i současný fenomén umělé inteligence. Navzdory tomuto dlouhodobému riziku se však domnívá, že v nejbližším období se pozornost investorů upne výhradně na excelentní ziskové zázemí firem.
Z krátkodobého hlediska stratég dokonce připouští, že by index mohl v nadcházejících měsících cílovou hranici 7 850 bodů dočasně překonat. Následně by však trh mohl část těchto zisků odevzdat, a to ve chvíli, kdy jádrová inflace nabere na síle. Tento zlomový okamžik analytici BMO očekávají pravděpodobně letos na podzim.
V kontextu tohoto vývoje zůstává Trahan věrný své investiční strategii a udržuje si silně býčí postoj vůči cyklickým sektorům trhu. Tyto segmenty ekonomiky mají totiž tendenci z probíhající ziskové expanze těžit nejvíce, a to i tváří v tvář budoucím makroekonomickým výzvám.
