Trhy reagují na průlom v konfliktu; nový obchodní týden začal na finančních trzích výrazně optimisticky.
Investoři reagovali na oznámení o dosažení prozatímní mírové dohody mezi Spojenými státy a Íránem, která by mohla ukončit více než tři měsíce trvající konflikt. Právě válka patřila v posledních měsících mezi hlavní faktory ovlivňující globální ekonomiku, ceny energií i náladu investorů.
Americké akciové futures v pondělí výrazně posilovaly. Futures na index Dow Jones přidávaly přibližně 1 %, futures na index S&P 500 rostly o 1,2 % a technologický Nasdaq 100 vykazoval zisk téměř 2 %. Trhy tak navázaly na pozitivní vývoj z předchozího týdne, kdy investoři již spekulovali o blížící se dohodě mezi Washingtonem a Teheránem.
Pozitivní sentiment podpořil také mimořádně sledovaný vstup společnosti SpaceX (SPCX) na burzu. Akcie firmy po debutu výrazně vzrostly nad upisovací cenu 135 dolarů za akcii, což společnosti pomohlo překonat tržní hodnotu 2 bilionů dolarů. Tím se SpaceX zařadila mezi největší veřejně obchodované společnosti ve Spojených státech.
Růst zaznamenaly rovněž další firmy působící ve vesmírném průmyslu. Mezi nimi byly například Rocket Lab (RKLB) a Planet Labs (PL) , jejichž akcie těžily z pozitivního zájmu investorů o celý sektor.
Největší pozornost investorů však směřovala právě k oznámené mírové dohodě. Spojené státy i Írán potvrdily, že dosáhly předběžné shody a finální podpis dohody by měl proběhnout v pátek ve Švýcarsku.
Podrobnosti dohody zatím nebyly zveřejněny. Objevily se však informace, že součástí ujednání by mohlo být šedesátidenní období určené pro další jednání o íránském jaderném programu. Prezident Donald Trump uvedl, že dohoda obsahuje závazek Íránu nezískat jaderné zbraně, což dlouhodobě patří mezi hlavní požadavky americké administrativy.
Důležitou roli během konfliktu sehrál také Pákistán. Premiér Shehbaz Sharif uvedl, že obě země deklarovaly okamžité a trvalé ukončení vojenských operací na všech frontách. Podle jeho vyjádření se to týká také situace v Libanonu.
Přestože oznámení dohody přineslo na trhy výraznou úlevu, v předchozích dnech přetrvávaly obavy o její stabilitu. Ty zesílily poté, co Izrael provedl útoky proti hnutí Hizballáh v Libanonu. Událost vyvolala napětí i mezi spojenci, když prezident Trump veřejně kritizoval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua.
Investoři nyní budou sledovat především další vývoj jednání a konkrétní podobu dohody. Právě její konečné parametry mohou významně ovlivnit geopolitickou situaci na Blízkém východě i náladu na finančních trzích.
Jedním z nejvýraznějších důsledků oznámené dohody byl pohyb na energetických trzích. Prezident Trump oznámil, že již v pátek dojde ke znovuotevření Hormuzského průlivu. Zdržení je podle něj způsobeno odstraňováním min z této strategicky důležité námořní trasy.
Hormuzský průliv patří mezi nejvýznamnější energetické koridory světa. Před vypuknutím konfliktu jím procházela přibližně pětina globálních dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu. Jeho omezená funkčnost během války výrazně narušila světové dodavatelské řetězce a přispěla k růstu cen energií.
Vyhlídka na obnovení plného provozu vedla k prudkému poklesu cen ropy. Cena severomořské ropy Brent se propadla o více než 5 % na přibližně 82,8 dolaru za barel. Americká ropa WTI ztrácela téměř 6 % a obchodovala se kolem 80 dolarů za barel.
Trump zároveň naznačil, že Spojené státy ukončí dlouhodobou námořní blokádu íránských přístavů. To by mohlo přispět k obnovení obchodních toků v regionu a dalšímu zvýšení nabídky energií na světových trzích.
Přesto část analytiků upozorňuje, že návrat cen ropy na úrovně před začátkem konfliktu nemusí být okamžitý. Důvodem zůstává geopolitická nejistota i čas potřebný pro obnovení plného fungování dodavatelských řetězců.
Naopak zlato pokračovalo v růstu. Spotová cena vzrostla o více než 2 % a dostala se nad hranici 4 300 dolarů za unci. Jednalo se o třetí růstovou seanci v řadě a zároveň nejvyšší úroveň od začátku června.
K růstu zlata přispěl především oslabující americký dolar. Ten během konfliktu fungoval jako bezpečný přístav, avšak po oznámení dohody část investorů přesunula kapitál do rizikovějších aktiv. Slabší dolar zároveň činí zlato dostupnější pro zahraniční investory, což podporuje poptávku po tomto drahém kovu.
Pozornost investorů se nyní postupně přesouvá od geopolitiky k měnové politice. Již tento týden totiž zasedá americká centrální banka Fed, která bude rozhodovat o nastavení úrokových sazeb.
Finanční trhy v současnosti očekávají, že Fed ponechá sazby beze změny. Výrazně se také snížila pravděpodobnost, že by v roce 2026 došlo k rozsáhlejšímu snižování sazeb. Důvodem je především vyšší inflace, která v posledních měsících zrychlila.
Investoři budou sledovat nejen samotné rozhodnutí, ale také komentáře nového předsedy Fedu Kevina Warshe. Ten se nachází ve složité situaci. Na jedné straně čelí rostoucím cenovým tlakům, na druhé straně prezident Trump dlouhodobě prosazuje agresivnější snižování úrokových sazeb.
Někteří analytici očekávají, že Fed odstraní ze svého prohlášení náznaky budoucího uvolňování měnové politiky. Zároveň ale připouštějí, že Warsh může během následné tiskové konference zaujmout mírnější tón. Několik představitelů Fedu již dříve uvedlo, že rychlé uklidnění situace na Blízkém východě by mohlo vytvořit prostor pro budoucí snížení sazeb.
Výsledek středečního jednání tak bude důležitý nejen pro americké akcie, ale také pro dluhopisové trhy, dolar, zlato a další klíčová aktiva. Po týdnech dominovaných geopolitickým napětím se pozornost investorů opět vrací k ekonomickým fundamentům a výhledu měnové politiky.
