Čínský import surové ropy (CL=F) se po dramatickém propadu na osmiletá minima chystá na výrazné oživení. Podle nejnovější analýzy, kterou vypracovala prestižní investiční banka JPMorgan Chase & Co. (JPM) , by se situace na asijském trhu měla začít stabilizovat již od srpna.
Tento obrat přichází po bezprecedentním období, kdy se poptávka říše středu propadla v přímém důsledku eskalujícího geopolitického napětí a konfliktu na Blízkém východě. Více než polovina tohoto masivního poklesu se však podle expertů ukáže jako čistě dočasná, což otevírá prostor pro opětovný růst nákupní aktivity v nadcházejících měsících.
Mezi únorem a květnem letošního roku se čínský dovoz smrskl o neuvěřitelných 4,8 milionu barelů denně. Parsley Ong, vedoucí výzkumu pro asijský energetický a chemický sektor v JPMorgan, ve své zprávě upozornila, že tento propad byl dokonce strmější než historický pokles o čtyři miliony barelů denně, který trhy zaznamenaly během nejhlubší fáze pandemie ve druhé polovině roku 2020.
Tento masivní ústup největšího světového dovozce z trhu paradoxně zafungoval jako globální tlumič. Snížená čínská poptávka pomohla absorbovat část globálního energetického šoku a efektivně omezila prudký nárůst cen černého zlata od začátku válečného konfliktu.
V květnu se čínské dovozy propadly až na 7,8 milionu barelů denně, což představuje absolutně nejnižší úroveň od prosince 2017. Peking totiž vůbec poprvé po více než roce sáhl k rozsáhlému čerpání svých domácích zásob. Údaje ze sledování plavidel naznačují, že dovozy zůstaly v červnu na utlumené úrovni kolem osmi milionů barelů denně, což implikuje další odčerpání zásob v objemu tří milionů barelů.
Analytici odhadují, že právě tyto tři miliony barelů denně představují dočasný výpadek poptávky. Postupné oživení od srpna bude taženo především zotavením průmyslového chemického sektoru a strategickou snahou Číny o urychlené doplnění svých vyčerpaných strategických ropných rezerv.
V kontextu očekávaného oživení čínské poptávky identifikovali experti z Wall Street několik klíčových společností, které by z tohoto makroekonomického trendu měly profitovat nejvíce. Jasným favoritem mezi producenty energií je státní ropný gigant PetroChina (0857.HK) .
Banka očekává, že tato korporace vyplatí za první pololetí dividendu ve výši 0,27 jüanu na akcii. To u jejích akcií kótovaných na hongkongské burze odpovídá vysoce atraktivnímu anualizovanému výnosu ve výši 6,4 procenta.
Tato hodnota výrazně převyšuje projektovaný výnos 4,8 procenta, který analytici přisuzují jejímu hlavnímu domácímu konkurentovi, společnosti Sinopec (0386.HK) . PetroChina tak v očích investorů představuje ideální defenzivní investici s nadprůměrnou návratností kapitálu.
V chemickém sektoru směřuje pozornost k asijským technologickým dodavatelům. Preferovaným jménem zůstává tchajwanská společnost Nan Ya Plastics (1303.TW) . Banka poukazuje na její obrovský růstový potenciál, pokud firma koncem tohoto roku nebo na začátku roku 2027 úspěšně získá zákaznickou certifikaci pro pokročilé materiály z mědí plátovaného laminátu.
Tyto specifické komponenty jsou naprosto klíčové pro výrobu moderních serverů určených pro systémy umělé inteligence, což firmě otevírá dveře na vysoce lukrativní a rychle rostoucí trh.
Jako další zajímavou příležitost analytici jmenovali jihokorejskou firmu LG Chem (051910.KS) , největšího petrochemického producenta v zemi. Ta těží ze strukturálních výhod nižších cen ropy a globálně rostoucí poptávky po systémech pro skladování energie.
Tato akcie je vnímána jako takzvaná opožděná sázka. Akcie LG Chem si v letošním roce zatím připsaly více než čtyři procenta, čímž výrazně zaostávají za globálními konkurenty v chemickém průmyslu, jako je například společnost Albemarle (ALB) , jejíž akcie vzrostly o téměř osmnáct procent. Tento rozdíl ve výkonnosti představuje podle expertů zajímavý prostor pro dohánění tržních ztrát.
Zásadním faktorem, který bude formovat tržní dynamiku ve druhé polovině letošního roku, je čínská politika vývozu rafinovaných ropných produktů. Peking v březnu nařídil striktní zákaz exportu rafinovaných paliv, aby nekompromisně upřednostnil domácí zásobování.
Tento krok byl přímou reakcí na eskalující konflikt v Perském zálivu, který bezprostředně ohrožoval bezpečnost dodávek surové ropy do Asie. Odstranění tohoto embarga bude mít na globální trhy dalekosáhlý dopad a investoři jej bedlivě sledují.
„Domníváme se, že rozhodnutí Číny, zda plně zruší zákaz vývozu v rámci obecného obchodu, bude do značné míry záviset na jejím pečlivém vyhodnocení dostupnosti domácích dodávek a plynulosti toků přes strategický Hormuzský průliv,“ uvedla ve své zprávě Parsley Ong a její výzkumný tým.
Pokud by byl zákaz exportu paliv zrušen, objem dodávek by podle propočtů mohl vzrůst o 88 až 160 procent oproti úrovním zaznamenaným v prvním pololetí. Skutečné objemy však budou kriticky záviset na tom, zda exportní marže zůstanou v kladných hodnotách.
Nezávislé rafinérie přitom čelí dodatečnému tlaku a nejistotě. Pokud by došlo ke zmírnění amerických sankcí, mohly by ztratit exkluzivní přístup ke zlevněné íránské ropě, což by výrazně zhoršilo jejich konkurenceschopnost na mezinárodním trhu.
Souběžně s těmito krátkodobými geopolitickými výkyvy však probíhají hluboké strukturální změny. Analytický tým JPMorgan totiž současně snížil svůj dlouhodobý výhled pro spotřebu benzínu a nafty v Číně, přičemž nové odhady jsou výrazně strmější než předchozí prognózy.
Až do roku 2030 banka nově predikuje každoroční pokles poptávky, a to o propastných šest procent u benzínu a o čtyři procenta u nafty. Tyto revidované odhady jasně podtrhují postupnou transformaci čínské energetické spotřeby, která bude mít trvalý a nevratný vliv na globální komoditní trhy v nadcházející dekádě.
