Pozornost finančních trhů se soustředí na dnešní jednání bankovní rady České národní banky.
Centrální banka rozhodne o dalším nastavení úrokových sazeb v době, kdy se inflace opět zvýšila a část ekonomů upozorňuje na přetrvávající cenové tlaky. Krátce před rozhodnutím vystoupil premiér Andrej Babiš (ANO), který otevřeně vyzval ČNB, aby sazby nezvyšovala.
Podle premiéra by vyšší úroky negativně dopadly na domácnosti i podnikatele a mohly by poškodit celou českou ekonomiku. Jeho vyjádření přichází v době, kdy se mezi odborníky stále více objevují očekávání, že by centrální banka mohla přistoupit ke zpřísnění měnové politiky.
Andrej Babiš před odletem na summit Evropské unie uvedl, že nevidí důvod pro další růst úrokových sazeb v České republice. Podle něj by takový krok zbytečně zvýšil náklady na financování pro domácnosti i firmy.
Premiér zároveň poukázal na skutečnost, že Česká republika již nyní uplatňuje vyšší základní úrokovou sazbu než eurozóna. Zatímco základní sazba ČNB činí 3,5 %, Evropská centrální banka minulý týden zvýšila svou klíčovou depozitní sazbu na 2,25 % z předchozích dvou procent.
Podle Babiše měla Evropská centrální banka pro zvýšení sazeb důvod vzhledem k vývoji inflace v eurozóně. V české ekonomice však obdobný problém nevidí.
Předseda vlády zároveň připomněl, že vyšší úrokové sazby prodražují hypotéky i další úvěry. Kritika směřovala také k tomu, že vyšší sazby podle něj zvyšují zisky komerčních bank, zatímco domácnostem a podnikům zdražují financování.
Není to přitom poprvé, kdy premiér postup centrální banky veřejně komentuje. Již na konci května vyzval guvernéra Aleše Michla ke snížení sazeb. Česká národní banka je však ze zákona nezávislou institucí a její rozhodování nepodléhá vládě.
Hlavním úkolem ČNB je péče o cenovou stabilitu. Centrální banka dlouhodobě usiluje o udržení inflace poblíž dvouprocentního cíle.
Poslední dostupná data však ukázala, že meziroční růst spotřebitelských cen v dubnu zrychlil na 2,5 %. V březnu přitom inflace činila 1,9 %.
Za vyšší inflací stál především růst cen pohonných hmot, který souvisel s konfliktem na Blízkém východě. Válka v regionu vedla k růstu cen ropy na světových trzích a následně se promítla také do cen energií a pohonných hmot v České republice.
Právě vývoj inflace je klíčovým argumentem těch členů bankovní rady, kteří připouštějí možnost zvýšení sazeb. Vyšší úrokové sazby totiž zpravidla pomáhají tlumit růst cen tím, že zdražují úvěry a zpomalují tempo ekonomické aktivity.
Bankovní rada tak bude při svém rozhodování hledat rovnováhu mezi podporou ekonomiky a snahou zabránit tomu, aby se vyšší inflace stala dlouhodobým problémem.
Debatu o možném zpřísnění měnové politiky posílilo také nedávné vyjádření guvernéra Aleše Michla. Ten v rozhovoru pro Bloomberg uvedl, že argumenty pro zvýšení sazeb v posledních týdnech zesílily a že červnové zasedání představuje reálnou příležitost k jejich úpravě.
Pokud by se bankovní rada skutečně rozhodla sazby zvýšit, šlo by o první růst úrokových sazeb od chvíle, kdy se Michl v červenci 2022 stal guvernérem České národní banky.
Část ekonomů očekává zvýšení základní sazby o čtvrt procentního bodu. Důvodem jsou především pokračující inflační tlaky související s vývojem na energetických trzích, ale také domácí faktory.
Mezi nimi hraje důležitou roli rychlejší růst mezd v prvním čtvrtletí letošního roku a pokračující zdražování služeb. Ceny služeb se podle dostupných údajů stále pohybují poblíž pětiprocentního meziročního růstu, což naznačuje, že cenové tlaky v ekonomice zůstávají poměrně silné.
Přestože Spojené státy a Írán podepsaly memorandum o porozumění, které by mělo otevřít cestu k mírové dohodě a stabilizaci energetických trhů, část ekonomů se domnívá, že dopady předchozího růstu cen energií budou v ekonomice přetrvávat ještě delší dobu.
Dnešní rozhodnutí ČNB tak bude bedlivě sledovat nejen finanční sektor, ale také domácnosti a firmy. Výsledek totiž ovlivní budoucí vývoj hypoték, podnikových úvěrů i celkové ekonomické podmínky v České republice.
