Americký prezident Donald Trump přiznal, že k podpisu prozatímní mírové dohody s Íránem ho vedly obavy z globálního ekonomického kolapsu. Středeční memorandum o porozumění znovu otevřelo Hormuzský průliv a zavedlo výjimky ze sankcí na prodej íránské ropy. Reakce finančních trhů byla okamžitá – ceny ropy klesly a americké akcie posílily. Tento krok však podle analytiků oslabuje vyjednávací pozici Washingtonu před nedělními rozhovory ve Švýcarsku, kde mají obě strany 60 dní na projednání omezení íránského jaderného programu výměnou za ekonomické úlevy.
Složitou situaci potvrzuje i sobotní prohlášení Íránu o opětovném uzavření průlivu kvůli konfliktu mezi Izraelem a Libanonem. Případný dlouhodobý konflikt by přitom mohl vyvolat nejhlubší globální hospodářské zpomalení za posledních 40 let. Válka je navíc v USA velmi nepopulární; podle průzkumu University of Maryland se 56 % Američanů domnívá, že měla na zájmy země negativní dopad. S blížícími se listopadovými kongresovými volbami roste tlak i ze strany Republikánské strany, jejíž Sněmovna reprezentantů již dříve odhlasovala zastavení válečných akcí.
