Wall Street vstupuje do prvního plnohodnotného obchodního týdne měsíce července s jasným a nekompromisním zaměřením na vývoj úrokových sazeb. Tržní aktéři se zároveň připravují na zkrácený režim, jelikož páteční burzovní seance zůstane z důvodu státních oslav Dne nezávislosti zcela uzavřena, což tradičně ovlivňuje celkovou likviditu.
I přes tento zkrácený harmonogram mají americké akcie nakročeno k mimořádně úspěšnému týdnu. Prestižní Dow Jones Industrial Average (^DJI) během čtvrtečního obchodování sebevědomě prorazil na zcela nová historická maxima. Za uplynulý týden si tento klíčový barometr americké ekonomiky připsal solidní zisk ve výši 1,3 %.
Pozadu v tomto ohledu nezůstal ani širší trh, když index S&P 500 (^GSPC) posílil o úctyhodných 1,2 %. Technologicky zaměřený Nasdaq Composite (^IXIC) dokázal vzrůst dokonce o 1,6 %, a to i navzdory citelnému oslabení v jinak ostře sledovaném segmentu výrobců polovodičů.
Mnohem zásadnější je však širší kontext nedávného vývoje. Americký akciový trh totiž právě uzavřel mimořádně silné druhé čtvrtletí, které se nesmazatelně zapsalo do historie. Indexy S&P 500 a Nasdaq zaznamenaly vůbec nejvýraznější čtvrtletní nárůsty od turbulentního roku 2020.
Tento fenomenální růst navíc podtrhuje i výkonnost menších společností. Index Russell 2000 (^RUT) , který sdružuje podniky s nižší tržní kapitalizací, vykázal největší zhodnocení za první pololetí od roku 1991. Tento strmý vzestup přirozeně vyvolává mezi investory otázky ohledně dalšího prostoru pro expanzi.
Chris Kampitsis, řídící partner ve společnosti SKG Team, k současné situaci poznamenal, že trh dokázal vygenerovat téměř průměrný celoroční zisk za pouhých šest měsíců. Tato skutečnost podle něj logicky nutí k zamyšlení, kolik hnacího paliva ještě burzám pro zbytek letošního roku vůbec zbývá.
Klíčovým faktorem pro další směřování trhů bude nepochybně měnová politika, zejména v kontextu začátku zcela nové éry americké centrální banky. Ta nyní operuje pod bedlivým dohledem nového předsedy Kevina Warshe. Své vůbec první zasedání s Warshem u kormidla absolvoval Fed koncem června.
Přes silný a veřejně deklarovaný politický tlak ze strany prezidenta Donalda Trumpa na okamžité snížení úrokových sazeb zůstala centrální banka neoblomná. Fed na tomto přelomovém setkání ponechal úrokové sazby na stávající úrovni, čímž vyslal jasný signál o své nezávislosti.
Kevin Warsh navíc v exkluzivním rozhovoru pro stanici CNBC s moderátorkou Sarou Eisen odmítl jakkoli naznačit, jakým směrem se budou sazby v nejbližší době ubírat. Nový šéf Fedu nicméně otevřeně přiznal, že současná míra inflace je stále „příliš vysoká“, což tlumí naděje na brzké uvolnění měnové politiky.
Podle specializovaného nástroje FedWatch od skupiny CME trhy aktuálně naceňují přibližně 80% pravděpodobnost, že sazby zůstanou nezměněny i na nadcházejícím politickém zasedání koncem tohoto měsíce. Investoři tak zůstávají v napjatém očekávání dalších kroků.
„Ve městě je nový šerif,“ výstižně shrnul aktuální situaci Larry Tentarelli, hlavní technický stratég z prestižního Blue Chip Daily Trend Report. Podle jeho slov trhy zatím netuší, jak přesně bude Warsh instituci vést, a proto se budou s maximálním soustředěním upínat k nadcházejícímu zápisu ze zasedání Fedu.
Právě tento očekávaný dokument by mohl vyvolat prudké pohyby ve výnosech amerických státních dluhopisů. Výnosy u dluhopisů s kratší dobou splatnosti vykazují v poslední době zřetelný rostoucí trend. Výnos dvouletého státního dluhopisu za poslední tři měsíce stoupl o zhruba 34 bazických bodů.
Za tímto růstem stojí především rostoucí obavy z inflace, které jsou přímo podněcovány geopolitickým napětím a probíhající válkou mezi Spojenými státy a Íránem. Referenční desetiletý dluhopis za stejné období přidal na výnosu téměř 18 bazických bodů.
Dosavadní dynamiku na dluhopisových trzích však ve čtvrtek narušila zcela nová makroekonomická data. Krátkodobé výnosy zaznamenaly plošný a velmi výrazný pokles bezprostředně po zveřejnění zprávy z amerického trhu práce, která značně zaostala za tržním očekáváním.
Americká ekonomika v červnu dokázala vytvořit pouze 57 000 nových pracovních míst. Tento slabý výsledek představuje zhruba polovinu z původně predikovaných 115 000 míst, jež ve svém konsenzuálním odhadu předpovídali ekonomové oslovení agenturou Dow Jones.
Akciové trhy na tuto nečekanou zprávu zpočátku reagovaly prudkým růstem. Slabší data z trhu práce totiž dodala investorům tolik potřebnou naději, že by Fed mohl v nejbližší době s dalším zvyšováním sazeb přece jen váhat. Indexy S&P 500 a Nasdaq si však tyto počáteční zisky nedokázaly dlouhodobě udržet.
Ztráta ranního momenta byla způsobena především tím, že se akcie významných polovodičových firem dostaly pod silný prodejní tlak, který stáhl dolů i širší technologický sektor. Navzdory masivnímu dosavadnímu růstu a obavám z vyčerpání tržního potenciálu však analytici zůstávají optimističtí.
Chris Kampitsis zdůraznil, že akcie by měly mít stále dostatečný prostor k dalšímu růstu. Tento strukturální optimismus se opírá především o silné přesvědčení, že korporátní sektor brzy zaznamená skokový nárůst produktivity a ziskovosti v důsledku masivní implementace umělé inteligence.
Průměrný odhad elitních stratégů na Wall Street aktuálně predikuje, že široký index S&P 500 zakončí rok 2026 na hodnotě 7 807 bodů. To představuje zhruba 4% nárůst oproti úrovni, na které tento klíčový benchmark uzavřel nedávné druhé čtvrtletí.
Zatímco se trh aktuálně nachází v klidnějším přechodném období mezi hlavními výsledkovými sezónami, pozornost investorů se již pomalu stáčí k blížícím se reportům. Své hospodářské výsledky se v nejbližších dnech chystá zveřejnit hrstka velmi známých a tržně významných korporací.
Mezi absolutně nejsledovanější budou bezesporu patřit čísla od globálního giganta v oblasti nápojů a potravin, společnosti PepsiCo (PEP) . S napětím se rovněž očekávají kvartální výsledky předního amerického leteckého dopravce, společnosti Delta Air Lines (DAL) .
