Na Wall Street se začíná rýsovat scénář, který by mohl od základů přepsat mapu globálního technologického sektoru. Renomovaný analytik Dan Ives ze společnosti Wedbush vyčíslil pravděpodobnost fúze během příštího roku na více než 80 %. Tento potenciální megadeal totiž naprosto přesně zapadá do širší strategie Elona Muska v oblasti umělé inteligence a masivního zpracování dat.
Společnost Tesla (TSLA) již dříve v roce 2026 prokázala své strategické záměry, když investovala rovné dvě miliardy dolarů. Tímto krokem získala téměř 19 milionů akcií, a společnost Space Exploration Technologies (SPCX) se tak stala její částečnou investicí, přičemž tento podíl představuje necelé jedno procento nesplacených akcií vesmírného giganta.
Nyní před investory stojí naprosto zásadní dilema. Hlavní otázkou zůstává, zda by úplné sloučení vytvořilo neporazitelnou platformu pro umělou inteligenci, energetiku a robotiku, nebo zda by naopak došlo k naředění hodnoty pro akcionáře. Přidání obrovských ztrát, masivních kapitálových nároků a rizik spojených s řízením vesmírného podniku by mohlo představovat těžkou zátěž.
Důvěryhodnost tohoto scénáře dramaticky vzrostla díky červnovému vstupu vesmírné firmy na burzu v roce 2026. První veřejná tržní cena akcií totiž výrazně usnadňuje ohodnocení a samotné strukturování případné fúze obou společností řízených Elonem Muskem.
Dan Ives Zdroj: Bloomberg
Spojení by přineslo růstový motor, který automobilce v současnosti chybí. V roce 2025 vzrostly tržby vesmírné divize na 18,7 miliardy dolarů, přičemž dominantní podíl ve výši 11,4 miliardy dolarů zajistila satelitní síť Starlink. Uživatelská základna tohoto internetového připojení dosáhla do konce prvního čtvrtletí roku 2026 téměř 10,3 milionu klientů. Fúze by tak přinesla vysoce lukrativní byznys s opakujícími se příjmy.
Automobilka sama o sobě masivně investuje do umělé inteligence, robotiky a vlastních čipů. Svojí prognózu kapitálových výdajů pro rok 2026 společnost zvýšila na více než 25 miliard dolarů, což je výrazný skok oproti původně plánovaným 20 miliardám. Navzdory tomu, že v prvním čtvrtletí vygenerovala volný peněžní tok ve výši 1,44 miliardy dolarů, očekává pro zbytek roku 2026 v této oblasti záporná čísla.
Obě firmy již nyní fungují ve velmi úzké symbióze. Podle zpráv agentury Reuters nakoupily spřízněné Muskove projekty v roce 2025 od automobilky zboží a služby za zhruba 650 milionů dolarů. Z toho 506 milionů dolarů směřovalo do bateriových úložišť Megapack a 131 milionů do nákupu vozů Cybertruck. Tyto existující obchodní vazby činí argumenty pro fúzi mnohem hmatatelnějšími.
Strategický význam bateriových úložišť navíc prudce roste. Odhaduje se, že tento segment vygeneruje v roce 2026 tržby ve výši 18,3 miliardy dolarů s hrubou marží blížící se 29 %. Společnosti také plánují výstavbu dvou pokročilých továren na čipy v komplexu Terafab v texaském Austinu. Paralelně probíhá vývoj rané fáze platformy Macrohard, která má automatizovat digitální pracovní postupy.
Federální komise pro komunikace mezitím schválila dalších 7 500 satelitů Gen2, čímž povolená kapacita dosáhla impozantních 15 000 družic. Rozšiřování infrastruktury zahrnuje i znovupoužitelný raketový systém Starship, který dokáže na oběžnou dráhu vynést více než 100 metrických tun nákladu. Pokud se prokáže jeho spolehlivost, radikálně to sníží náklady na budování vesmírné architektury.
Největší překážkou případné transakce je bezpochyby extrémně vysoké ocenění vesmírné společnosti. V současnosti se firma obchoduje na 77násobku tržeb za posledních dvanáct měsíců. To vše navzdory skutečnosti, že v roce 2025 vykázala čistou ztrátu ve výši 4,9 miliardy dolarů. Samotná divize umělé inteligence pak zaznamenala provozní ztrátu 6,4 miliardy dolarů a odčerpala 12,7 miliardy z kapitálových výdajů.
Sloučení by tato obrovská finanční břemena a rizika spojená s budováním infrastruktury přesunulo přímo na bedra stávajících akcionářů automobilky. Ta se navíc potýká s vlastními realizačními problémy. Projekt robotaxi v Texasu stále čelí dlouhým čekacím dobám, omezené dostupnosti, navigačním potížím a bezpečnostním výzvám u některých vozidel.
Spojení dvou dlouhodobých sázek na budoucnost by tak riziko spíše kumulovalo, než aby jej diverzifikovalo. Klíčovou roli sehraje i vliv samotného generálního ředitele. Před IPO kontroloval Elon Musk 42,5 % vlastního kapitálu a 83,8 % hlasovacích práv vesmírné firmy. Očekávalo se, že po nabídce si udrží zhruba 82,4 % hlasovacích práv, přičemž v automobilce vlastní přibližně 19,9 % kmenových akcií.
Tato obrovská koncentrace moci sice usnadňuje prosazení fúze, ale zároveň klade extrémní nároky na transparentnost a férovost celého procesu. Akcionáři budou muset získat absolutní jistotu, že kupní cena adekvátně reflektuje současné ztráty i budoucí růstový potenciál. Dokud nebudou na stole jasné podmínky, konkrétní ocenění a zřetelná cesta od synergií k reálnému peněžnímu toku, zůstává fúze spíše fascinující možností než zaručeným receptem na tvorbu hodnoty.
