Evropa podle šéfa Mezinárodní energetické agentury (IEA) promarnila příležitost výrazně snížit svou závislost na dovozu fosilních paliv po energetické krizi z roku 2022. Přestože Evropská unie od té doby investovala do obnovitelných zdrojů energie, zvýšila energetickou účinnost a snížila spotřebu zemního plynu, tempo elektrifikace ekonomiky zůstává podle vedení IEA příliš pomalé. Právě nízký podíl elektřiny na celkové spotřebě energie podle expertů omezuje konkurenceschopnost evropského hospodářství i jeho energetickou suverenitu.
Na tento problém upozornil výkonný ředitel IEA Fatih Birol společně s evropským komisařem pro energetiku Danem Jørgensenem. Oba se shodují, že po dvou energetických krizích během méně než pěti let potřebuje Evropa urychlit přechod na elektrifikaci a vytvořit podmínky, které usnadní využívání elektřiny v domácnostech, dopravě i průmyslu.
Podíl elektřiny na celkové spotřebě energie v Evropské unii se dnes pohybuje okolo 23 %. Podle Fatih Birola je právě tato hodnota jedním z hlavních důvodů, proč Evropa stále zůstává výrazně závislá na dovozu ropy a zemního plynu.
Birol označil současný stav za „zásadní chybu“, protože po energetické krizi způsobené omezením dodávek ruského plynu očekával mnohem rychlejší reakci evropských států. Podle něj měla Evropská unie využít této situace jako impuls k rychlejším investicím do elektrifikace ekonomiky a většímu omezení spotřeby fosilních paliv.
Současná úroveň elektrifikace je podle něj srovnatelná například se Spojenými státy, přestože USA patří mezi významné producenty ropy a zemního plynu. Evropská unie je naproti tomu na dovozu těchto surovin dlouhodobě závislá, což ji činí zranitelnější vůči výkyvům světových energetických trhů.
Podle Birola by se Evropa měla inspirovat zeměmi, jako jsou Čína, Japonsko nebo Jižní Korea, kde podíl elektřiny na spotřebě energie přesahuje 30 %. Vyšší míra elektrifikace podle něj zvyšuje nejen energetickou bezpečnost, ale také podporuje konkurenceschopnost ekonomik.
Evropská unie si již stanovila cíl zvýšit podíl elektrifikace na 32 % do roku 2030, nyní však připravuje ještě ambicióznější dlouhodobé plány.
Evropský komisař pro energetiku Dan Jørgensen upozornil, že míra elektrifikace v Evropské unii během posledního desetiletí prakticky stagnovala. Podle něj je proto nezbytné celý proces výrazně urychlit.
Komise proto příští týden představí nová opatření, jejichž cílem bude podpořit širší využívání elektřiny v celé ekonomice. Součástí návrhu mají být mimo jiné nižší daně z elektřiny nebo různé formy podpory pro domácnosti při pořizování tepelných čerpadel, elektromobilů a dalších nízkoemisních technologií.
Jørgensen připomněl, že Evropská unie po roce 2022 dosáhla několika významných výsledků. Rozšířilo se využívání obnovitelných zdrojů energie, zvýšila se energetická účinnost a spotřeba zemního plynu klesla přibližně o 20 %.
Přesto však vytápění budov, doprava i značná část průmyslu stále zůstávají silně závislé na fosilních palivech. Právě tato skutečnost podle něj způsobila, že Evropa byla citelně zasažena také narušením globálních dodávek ropy a zemního plynu souvisejícím s konfliktem na Blízkém východě.
Evropská komise proto připravuje dlouhodobější strategii, která má zvýšit tempo elektrifikace až do roku 2040.
Jedním z hlavních problémů současného evropského trhu je podle návrhu Evropské komise vysoká cena elektřiny ve srovnání se zemním plynem.
Návrh, do kterého měl deník Financial Times možnost nahlédnout, upozorňuje, že pouze Švédsko a Finsko mají průmyslové ceny elektřiny nižší než dvojnásobek cen plynu. Ve většině ostatních členských států je rozdíl výrazně větší.
Komise proto plánuje vytvořit podmínky, aby do roku 2030 cena elektřiny nepřesahovala 2,5násobek ceny plynu pro domácnosti a dvojnásobek ceny plynu pro průmysl.
Jedním z nástrojů má být změna daňové politiky, která by zajistila, že elektřina bude zatížena nižšími daněmi než fosilní paliva.
Podle návrhu by takové nastavení mělo zvýšit ekonomickou atraktivitu instalace tepelných čerpadel, nákupu elektromobilů i přechodu průmyslových podniků na nízkoemisní technologie. Nižší provozní náklady by zároveň mohly podpořit další dekarbonizaci evropského hospodářství.
Současně však Komise připouští, že zavedení těchto opatření nemusí být jednoduché. Některé státy totiž významnou část veřejných příjmů získávají právě prostřednictvím daní a poplatků zahrnutých v cenách elektřiny.
Mezi země s nejvyšším poměrem cen elektřiny vůči cenám plynu patří Řecko, Itálie, Maďarsko a Irsko. V mnoha státech navíc konečnou cenu elektřiny zvyšují také poplatky určené na financování elektrických sítí a další související odvody.
Vedle cen elektřiny upozorňuje IEA také na další významnou překážku rychlejší elektrifikace – nedostatečnou kapacitu přenosových a distribučních sítí.
Fatih Birol označil loňský rok za velmi úspěšný z pohledu výstavby obnovitelných zdrojů energie. V Evropě bylo instalováno rekordních 85 gigawattů nových obnovitelných kapacit, což podle něj představuje velmi pozitivní vývoj.
Současně však upozornil na výrazný problém. Přibližně 600 gigawattů již dokončených obnovitelných zdrojů stále čeká na připojení k elektrické síti.
Příčinou jsou především omezené kapacity národních a regionálních sítí. Mnoho evropských států se podle Birola obtížně přizpůsobuje rychlému rozvoji obnovitelných projektů, které často vznikají ve vzdálenějších lokalitách. To představuje odlišný model oproti tradiční výrobě elektřiny z několika velkých fosilních elektráren, které bývají umístěny blíže průmyslovým centrům i hustě obydleným oblastem.
Dan Jørgensen zároveň zdůraznil, že členské státy mohou začít jednat okamžitě. Podle něj mají možnost urychlit rozšiřování elektrických sítí i efektivněji využívat infrastrukturu, která již dnes existuje. Právě modernizace sítí bude podle něj jedním z klíčových předpokladů pro rychlejší elektrifikaci evropské ekonomiky v příštích letech.
