Ceny drahých kovů se ve čtvrtek ocitly pod značným prodejním tlakem, přičemž investoři do značné míry ignorovali příznivá data o vývoji americké inflace. Trhy se místo toho začaly intenzivně soustředit na nová inflační rizika, která vyvolávají rostoucí ceny energií. Tento vývoj na globálních trzích následně posiluje očekávání, že americká centrální banka zůstane v otázce úrokových sazeb i nadále vysoce obezřetná.
Konkrétní tržní data ukazují zřetelný ústup z dřívějších pozic. Měnový pár XAU/USD (XAU=X) oslabil o 0,74 % a klesl na úroveň 4 030,32 dolaru za trojskou unci. Podobný vývoj zaznamenaly také Futures na zlato (GC=F) , které odepsaly 0,41 % a uzavíraly na hodnotě 4 035,20 dolaru. Tento klesající trend se nevyhnul ani dalším drahým kovům, což dokládá propad stříbra na páru XAG/USD (XAG=X) o 0,89 % na 57,27 dolaru za unci. Platina v rámci XPT/USD (XPT=X) ztratila 0,64 % a klesla na 1 667,02 dolaru.
Tento plošný výprodej přichází paradoxně v době, kdy nejnovější makroekonomická data signalizují zřetelné zmírňování cenových tlaků. Americké ceny výrobců v červnu nečekaně klesly o 0,3 %, ačkoliv tržní konsenzus předpokládal meziměsíční stagnaci. Tato statistika navíc plynule navázala na dříve zveřejněná data z tohoto týdne, která ukázala obdobně mírnější vývoj i v případě spotřebitelské inflace.
Série těchto dvou po sobě jdoucích reportů trhům původně poskytla silné indicie, že fundamentální cenové tlaky v americké ekonomice skutečně polevují. Za normálních okolností by takový vývoj vedl k oslabení měny, jakou je Americký dolar (DX-Y.NYB) , a zároveň by výrazně snížil očekávání bezprostředního zvyšování úrokových sazeb ze strany Federálního rezervního systému.
Navzdory těmto povzbudivým číslům se však investoři rozhodli hledět spíše do budoucnosti a zpětně orientovaná inflační data z velké části přešli bez povšimnutí. Jejich pozornost se totiž upřela na obnovené boje na Blízkém východě, které mají přímý a okamžitý dopad na globální energetické trhy. V důsledku tohoto geopolitického napětí Ropa (CL=F) zdražovala již čtvrtou obchodní seanci v řadě.
Nejnovější eskalace vojenského konfliktu v tomto strategicky klíčovém regionu tak znovu oživila hluboké obavy z toho, že by vyšší náklady na energie mohly brzy prosáknout do celého dodavatelského řetězce. Pokud by se tento scénář naplnil, mohlo by to v budoucnu vyvolat novou vlnu plošné inflace. To by následně mohlo výrazně omezit manévrovací prostor americké centrální banky pro případné uvolňování měnové politiky, a to i přes nedávné ochlazení cenových tlaků.
Právě tato narůstající nejistota ohledně budoucího vývoje drží drahé kovy pod setrvalým tlakem. Ačkoliv by mírnější inflace za standardních podmínek oslabila dolar a podpořila fyzické zlato tím, že by snížila sázky na vyšší úrokové sazby, současný vývoj na ropném trhu tuto tradiční rovnici narušuje. Zlato jakožto aktivum, které nenese žádný úrok, je totiž historicky vysoce citlivé na jakékoliv náznaky přísnější měnové politiky.
Obnovený růst cen černého zlata tak vyvolává mezi obchodníky oprávněné pochybnosti o tom, zda je nedávný dezinflační trend vůbec dlouhodobě udržitelný. Trhy tak aktuálně balancují na hraně mezi chladnoucími domácími daty z americké ekonomiky a vnějšími geopolitickými šoky, které mají potenciál tento křehký vývoj kdykoliv zvrátit.
Představitelé americké centrální banky mezitím vysílají jasné signály, že navzdory lepším inflačním číslům nehodlají polevit ve své ostražitosti. Předseda Fedu Kevin Warsh tento týden důrazně zopakoval, že tvůrci měnové politiky zůstávají plně odhodláni vrátit inflaci zpět k vytyčenému 2% cíli centrální banky.
Zároveň zdůraznil, že pokud by se cenové tlaky ukázaly jako vytrvalejší, než se v současnosti očekává, bankovní rada je plně připravena operativně upravit úrokové sazby směrem vzhůru. Warsh se ve svém ostře sledovaném projevu dotkl také aktuálního technologického boomu, přičemž cíleně bagatelizoval obavy trhu z toho, že by masivní investice do umělé inteligence mohly samy o sobě podnítit širší inflační spirálu.
Jeho slova bezprostředně doplnila i guvernérka Fedu Lisa Cooková, která se vyjádřila v podobně opatrném duchu. Uvedla, že by bez váhání podpořila další kroky v rámci zpřísňování měnové politiky, pokud by inflace zůstala na zvýšených úrovních po delší dobu. Tento koordinovaný postoj centrálních bankéřů jasně ukazuje, že boj s inflací ještě není zdaleka u konce a trhy by se měly připravit na delší období přísnějších finančních podmínek.
Prezident newyorského Fedu John Williams k celkové situaci dodal, že současné nastavení úrokových sazeb je „velmi dobře pozicováno“ k tomu, aby postupně stlačilo inflaci zpět k požadovanému cíli. Jeho prohlášení tak jen podtrhuje fakt, že měnoví představitelé zůstávají navzdory nedávnému ochlazení cenových dat vysoce obezřetní a nehodlají investorům poskytnout předčasné naděje na brzké snižování úroků.
