Americké akciové trhy ve čtvrtek uzavřely v záporném teritoriu. Největší zátěží se stal technologický sektor, který oslabil především kvůli poklesu výrobců polovodičů. Investoři zároveň reagovali na výroky představitelky americké centrální banky, podle níž by mohly být zapotřebí mírně vyšší úrokové sazby, než se dosud očekávalo.
Negativní náladu na trhu částečně vyvažoval růst akcií ze sektorů zdravotnictví a základní spotřeby. Významnou podporu zdravotnickému segmentu poskytovaly především výsledky společnosti UnitedHealth Group (UNH) . Investoři současně vyhodnocovali nová makroekonomická data, která nadále ukazují na odolnost amerických spotřebitelů i trhu práce. Pozornost se soustředila také na pokračující napětí na Blízkém východě a očekávané výsledky společnosti Netflix (NFLX) , které měly být zveřejněny po uzavření burz.
Index S&P 500 zakončil obchodování poklesem o 0,5 % na 7 533,61 bodu. Technologický Nasdaq Composite odepsal výraznějších 1,5 % a uzavřel na hodnotě 25 881,95 bodu. Mírnější ztrátu zaznamenal také Dow Jones Industrial Average , který oslabil o 0,2 % na 52 553,62 bodu. Během dne přitom dokázal růst až o půl procenta, tento zisk ale v závěru obchodování zcela ztratil.
Velkou pozornost investorů přitahovala společnost Taiwan Semiconductor Manufacturing Company, Limited (TSM) , největší smluvní výrobce čipů na světě. Firma oznámila meziroční růst čistého čtvrtletního zisku o 77 % na 706,6 miliardy tchajwanských dolarů, tedy přibližně 22 miliard amerických dolarů. Výsledek výrazně překonal očekávání trhu.
Protože TSMC vyrábí nejpokročilejší čipy například pro společnosti Nvidia (NVDA) a Apple (AAPL) , její hospodářské výsledky jsou často považovány za jeden z nejdůležitějších ukazatelů vývoje investic do infrastruktury pro AI. Čísla společnosti potvrdila, že poptávka po výkonných procesorech zůstává mimořádně silná.
Přesto akcie TSMC obchodované ve Spojených státech klesly o 2,3 %. Samotné výborné výsledky totiž nedokázaly rozptýlit rostoucí obavy investorů z vysokých valuací firem napojených na umělou inteligenci ani z prudce rostoucích investičních výdajů celého odvětví.
Společnost zároveň zvýšila svůj výhled kapitálových výdajů pro rok 2026 na 60 až 64 miliard dolarů. Vedle toho oznámila také další investici ve výši 100 miliard dolarů v Arizoně, čímž dále rozšiřuje své výrobní kapacity ve Spojených státech.
Rozšiřování výroby mimo Tchaj-wan však podle trhu přináší také vyšší náklady a vytváří tlak na marže společnosti. Investoři proto vedle silného růstu očekávají, že firma bude i nadále zachovávat disciplínu při navyšování investic.
Technologické akcie letos táhl vzhůru především boom kolem umělé inteligence. Právě díky němu se americké akciové indexy dokázaly vrátit na rekordní úrovně i přes geopolitická rizika. V posledních týdnech však začala část investorů vybírat zisky.
Obavy vyvolávají především stále vyšší kapitálové výdaje technologických společností a zároveň rostoucí ceny některých komponentů využívaných při vývoji systémů umělé inteligence, například paměťových čipů.
Právě proto bude mimořádně sledovaná pokračující výsledková sezóna. V příštím týdnu zveřejní hospodářské výsledky společnosti Alphabet (GOOGL) (GOOG) , Intel Corporation (INTC) , International Business Machines (IBM) , Texas Instruments (TXN) a Tesla (TSLA) . O týden později budou následovat Microsoft Corporation (MSFT) , Meta Platforms (META) , Amazon.com (AMZN) , Arm Holdings (ARM) , Qualcomm (QCOM) a Apple.
Investoři se nezaměří pouze na samotné hospodářské výsledky. Ještě důležitější budou plány těchto firem na další investice do infrastruktury pro umělou inteligenci. Trh zároveň bude sledovat, zda se bude opakovat současný trend, kdy ani velmi silné výsledky automaticky nevedou k růstu cen akcií.
Pozornost se soustředila také na výsledky společnosti Netflix, jejíž akcie letos čelily tlaku kvůli slabší aktivitě uživatelů i otázkám kolem další růstové strategie. Velkou pozornost budí rovněž rozvoj reklamního byznysu společnosti.
Zatímco technologie výrazně oslabovaly, sektor zdravotnictví patřil mezi nejvýkonnější části trhu. Index zdravotnických společností v rámci S&P 500 vzrostl o více než 2 %, čímž částečně kompenzoval pokles širšího trhu.
Akcie společnosti UnitedHealth Group posílily přibližně o 1,2 % poté, co firma zveřejnila hospodářské výsledky, které výrazně překonaly očekávání analytiků prakticky ve všech sledovaných ukazatelích. Investory potěšilo zejména výrazné zlepšení poměru zdravotních nákladů vůči přijatému pojistnému, který patří mezi nejdůležitější ukazatele hospodaření zdravotních pojišťoven.
Silný růst zaznamenala také společnost Abbott Laboratories (ABT) . Její akcie vyskočily téměř o 11 % poté, co firma představila výhled tržeb i zisku nad očekávání trhu. Současně signalizovala návrat k dvoucifernému růstu prodejů systémů pro kontinuální monitorování hladiny glukózy.
Vedle firemních výsledků investoři sledovali také nová makroekonomická data ze Spojených států.
Maloobchodní tržby v červnu vzrostly meziměsíčně o 0,2 % na 768,6 miliardy dolarů, což odpovídalo očekávání ekonomů. Tempo růstu sice zpomalilo oproti květnovému zvýšení o 1 %, hlavním důvodem však byly nižší výdaje za pohonné hmoty. Tržby čerpacích stanic totiž během června klesly o 5,3 % na 60,6 miliardy dolarů, protože ceny ropy po uzavření prozatímní dohody mezi Spojenými státy a Íránem dočasně výrazně oslabily.
Pozitivní zprávy přišly také z trhu práce. Počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti dosáhl pouze 208 tisíc, zatímco analytici očekávali 216 tisíc. Data tak opět potvrdila, že americký pracovní trh zůstává velmi odolný.
Společně s dříve zveřejněnými údaji o inflaci naznačovala tato čísla, že by Federální rezervní systém nemusel být nucen bezprostředně přistoupit k dalšímu zvýšení úrokových sazeb.
Vývoj očekávání ale změnila prezidentka Federální rezervní banky v Dallasu Lorie Logan, která uvedla, že podle jejího názoru by mírně vyšší úrokové sazby lépe vyvažovaly rizika pro ekonomiku i inflační výhled.
Současně připustila, že červnová inflační data přinesla určité povzbudivé signály. K poklesu inflace přispěly zejména nižší ceny energií, slabší růst cen zboží i zmírnění růstu nákladů na bydlení. Podle Logan však zůstává cesta k návratu inflace na cílovou úroveň nejistá a bude záviset mimo jiné na dalším vývoji cen energií i poptávky v ekonomice.
Dalším významným rizikem zůstává geopolitická situace. Napětí mezi Spojenými státy a Íránem se opět zvýšilo poté, co americká armáda pokračovala v útocích na íránské cíle. Írán následně oznámil, že nedovolí Spojeným státům zasahovat do oblasti Hormuzského průlivu, který označil za nepřekročitelnou červenou linii.
Nejistota kolem regionu vedla během týdne k výraznému růstu cen ropy. Brent posílil o více než 11 %, což představuje další faktor, který může v následujících měsících ovlivňovat vývoj inflace i rozhodování americké centrální banky.
