Napětí mezi Spojenými státy a Čínou znovu zesílilo poté, co americký prezident Donald Trump obvinil Peking z rozsáhlého zasahování do prezidentských voleb v roce 2020.
Ve svém čtvrtečním projevu z Bílého domu uvedl, že čínská vláda získala databázi obsahující přibližně 220 milionů záznamů amerických voličů, včetně jmen, adres a dalších citlivých údajů. Podle Trumpa šlo o největší kompromitaci volebních dat v historii Spojených států.
Jeho výroky přicházejí v době, kdy se Washington a Peking snaží udržet křehké zlepšení vzájemných vztahů po květnové návštěvě Trumpa v Číně. Současně se připravuje zářijová státní návštěva čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Spojených státech, která by měla být druhým z několika plánovaných osobních setkání obou lídrů během letošního roku. Nová obvinění proto výrazně zvyšují nejistotu ohledně dalšího vývoje americko-čínských vztahů.
Čínské ministerstvo zahraničí reagovalo bezprostředně po Trumpově projevu. Jeho mluvčí Lin Ťien označil tvrzení amerického prezidenta za zcela vykonstruovaná a za záměrné očerňování Číny. Zdůraznil, že Peking nikdy nezasahoval do amerických voleb a ani nemá zájem tak činit.
Současně obvinil Spojené státy z dlouhodobého zasahování do záležitostí jiných států, rozsáhlých sledovacích operací a krádeží dat. Pro tato tvrzení však neposkytl žádné konkrétní důkazy. Přesto čínská strana naznačila, že si přeje pokračování dialogu. Státní média převážně pouze převzala oficiální stanovisko ministerstva zahraničí, aniž by Trumpova obvinění dále rozvíjela.
Lin zároveň vyzval Washington, aby přestal využívat Čínu jako téma domácí volební kampaně a místo vzájemného obviňování usiloval o stabilnější vztahy mezi oběma největšími světovými ekonomikami.
Trumpova slova připomínají jeho postoj z předvolební kampaně v roce 2020. Krátce po uzavření první fáze obchodní dohody s Čínou tehdy začal Peking otevřeně obviňovat z odpovědnosti za pandemii covidu-19 a opakovaně používal označení „čínský virus“. Následovalo jedno z nejhorších období vzájemných vztahů za několik desetiletí, které provázelo vzájemné vyhošťování novinářů, uzavírání konzulátů i sankce související s Hongkongem a provincií Sin-ťiang.
Tentokrát Trump zatím nepředstavil žádná konkrétní opatření vůči Číně. Jeho administrativa však současně obnovila devadesátidenní omezení platnosti víz pro čínské novináře, které předchozí administrativa prezidenta Joea Bidena zrušila. Tento krok podle pozorovatelů potvrzuje, že napětí mezi oběma zeměmi přetrvává i přes snahu o diplomatické sbližování.
Někteří čínští odborníci se domnívají, že Trumpova obvinění souvisejí především s domácí politikou. Podle bývalého čínského diplomata Wanga I-weje mohou podobná prohlášení pomoci republikánům mobilizovat voliče před listopadovými volbami do Kongresu. Dodal také, že Peking je na podobné výkyvy v Trumpově rétorice dlouhodobě připraven.
Trump během svého projevu tvrdil, že americké zpravodajské služby zatajily informace o čínských aktivitách před prezidentskými volbami v roce 2020. Bílý dům současně zveřejnil několik dokumentů, které měly tato tvrzení podpořit. Velká část materiálů však byla výrazně začerněna nebo obsahovala informace známé již z minulosti.
Jedním z dokumentů byla nedatovaná analýza CIA, podle níž si čínská vláda v roce 2019 přála, aby tehdejší prezident ve volbách neuspěl. Ani tento materiál však podle zveřejněných informací neobsahoval důkazy o přímém zásahu do hlasování nebo změně výsledků voleb.
Trumpova tvrzení navíc narážejí na závěry americké zpravodajské komunity z roku 2021. Ta tehdy uvedla, že nenašla žádné indicie, které by naznačovaly, že jakýkoliv zahraniční aktér změnil registraci voličů, samotné hlasování, sčítání hlasů nebo zveřejnění výsledků prezidentských voleb.
Stejný názor zopakoval i demokratický senátor Mark Warner, člen výboru pro zpravodajské služby, který Trumpova obvinění označil za zcela nepravdivá. Podle něj americké zpravodajské agentury jednomyslně dospěly k závěru, že Čína se nepokusila změnit jediný hlas odevzdaný v prezidentských volbách v roce 2020.
Navzdory nové slovní přestřelce zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se obě země chystaly okamžitě ukončit letošní obchodní příměří. To bylo uzavřeno po květnových jednáních a zahrnovalo snížení cel, zmírnění některých obchodních omezení i obnovení dodávek strategických surovin, včetně kovů vzácných zemin.
Obě strany se sice v posledních měsících opakovaně obvinily z porušování podmínek dohody, ta však zatím zůstává v platnosti. Analytici upozorňují, že ekonomické zájmy obou velmocí nadále vytvářejí silnou motivaci pro pokračování spolupráce, přestože politické vztahy zůstávají velmi citlivé.
Řada expertů proto očekává, že plánovaná zářijová návštěva prezidenta Si Ťin-pchinga ve Spojených státech by se mohla uskutečnit i přes současnou eskalaci slovních útoků. Zároveň však upozorňují, že jakékoliv další zhoršení rétoriky nebo nové politické kroky mohou křehkou stabilitu mezi Washingtonem a Pekingem rychle narušit.
