V roce 2006 se tehdejší aljašský senátor Ted Stevens nechvalně proslavil tím, že internet zjednodušeně popsal jako „sérii trubek“. Ačkoliv to tehdy bylo hrubé nepochopení špičkové technologie, dnešní optikou se toto přirovnání stává až překvapivě trefným. Skutečná síť trubek, tedy rozsáhlé plynovody, totiž v současnosti pomáhá pohánět ty nejmodernější technologické inovace, z čehož masivně těží i akcie příslušných provozovatelů.
Středněproudý energetický operátor, společnost Williams Cos. (WMB) , funguje jako nepostradatelný prostředník na trhu s energiemi. Její plynovody připomínají placené dálnice, přes které každý den proteče zhruba třetina veškerého zemního plynu ve Spojených státech. Firma propojuje místa těžby s koncovými spotřebiteli a stává se jedním z nejnovějších a nejvýraznějších beneficientů překotného rozvoje umělé inteligence.
Právě tato společnost pomáhá zajišťovat tolik potřebnou energii, kterou vyžadují stále hladovější datová centra. Tato enormní poptávka, ruku v ruce s celkovým růstem spotřeby elektřiny napříč Spojenými státy, poskytuje firmě velmi reálnou perspektivu mimořádně silných zisků na mnoho let dopředu. Portfolio manažer fondu Hennessy Midstream, Ben Cook, upozorňuje, že vedení podniku formulovalo očekávání potenciálního desetiprocentního růstu zisků až do konce tohoto desetiletí, a možná i za jeho horizont.
Podle Cooka je schopnost společnosti projektovat dvouciferný růst zisků v horizontu osmi až deseti let na současném trhu zcela unikátní. Většina analytiků z Wall Street tento optimismus sdílí. Konsenzuální odhady předpokládají, že zisk na akcii letos vzroste o 12,5 % na rekordních 2,36 dolaru, načež bude v příštím roce následovat další růst o více než 7 %. Experti navíc očekávají, že hrubé marže do roku 2026 nabobtnají na více než 80 % a následně se udrží ve vysokých hodnotách.
Na trhu není mnoho společností, které by dokázaly to, co dělá Williams. Podle Iana Owense, zástupce portfolio manažera ve společnosti Bahl & Gaynor, si firma vybudovala odolný konkurenční příkop, který pramení ze složitosti regulačních a povolovacích procesů. Tyto bariéry jsou pro případnou konkurenci jen velmi těžko překonatelné. Příkladem je gigantický plynovod Transcontinental Gas Pipe Line, který se táhne v délce více než deseti tisíc mil přes několik amerických států.
Klíčovou výhodou jsou kontrakty s fixními poplatky uzavírané s vysoce bonitními protistranami. Tyto smlouvy zajišťují firmě mimořádnou předvídatelnost peněžních toků, což jí umožňuje z nasmlouvaných příjmů financovat jak výnosy pro akcionáře, tak růstové kapitálové výdaje. Fixní poplatky v praxi znamenají, že společnost dostává zaplaceno za využití svých trubek bez ohledu na to, zda jimi v danou chvíli zemní plyn skutečně proudí.
Díky tomuto modelu je firma mnohem méně náchylná k cenovým výkyvům komodit než jiné energetické podniky. Vždy má totiž jistotu, že jí přiteče dostatek peněz na pokrytí nezbytných investic, z nichž mnohé se dnes točí právě kolem umělé inteligence. Společnost disponuje diferencovanou integrovanou energetickou platformou, která ji pasovala do role průkopníka v oblasti lokální výroby energie přímo pro datová centra, často označované jako řešení „za elektroměrem“.
Velké technologické korporace, jako je mateřská společnost Facebooku Meta Platforms (META) , s firmou úzce spolupracují. Tyto giganty velmi ochotně platí za systémy, které jim umožňují obejít tradiční elektrickou síť a vyhnout se tak fatálním problémům, jakými jsou výpadky proudu. Smlouvy s datovými centry mohou trvat deset i více let, což dodává příjmům další vrstvu stability. Důvěru v tento model nedávno potvrdila i investiční skupina Blackstone (BX) , která oznámila investici 5,34 miliardy dolarů do pěti velkých energetických projektů firmy výměnou za menšinový 49% podíl. Celkově má podnik v záloze projekty za miliardy dolarů.
Investiční rating na úrovni trojitého B dává investorům jistotu, že rozvaha a stabilní peněžní toky jsou naprosto dostačující k pokrytí všech probíhajících investic. Navíc není nutné být fanatickým věřícím v AI, aby dávala investice smysl. Očekává se totiž, že exportní kapacita pro zkapalněný zemní plyn (LNG) se za méně než deset let zhruba zdvojnásobí. Tento explozivní růst přichází poté, co se Spojené státy z téměř nulového exportu v roce 2016 staly největším světovým dodavatelem.
Tento masivní potenciál nezůstal bez povšimnutí trhu. Akcie od začátku roku posílily o zhruba 25 % a hravě překonaly nejen širší trh, ale i oblíbené technologické miláčky sledované burzovně obchodovaným fondem Roundhill Magnificent Seven ETF (MAGS) . Tento fond naopak od počátku roku zaostává. Akcie se přitom obchodují za necelý třicetinásobek očekávaných zisků pro příští rok, což z nich dělá konzistentního vítěze s úctyhodným nárůstem o 170 % za posledních pět let.
Společnost by navíc mohla získat další silný katalyzátor, pokud se jí podaří dokončit akvizici integrovaného hráče na trhu se zemním plynem, firmy Momentum Midstream od private equity fondu EnCap Flatrock Midstream. Podle analytika Gabea Daouda dává tato transakce jasný průmyslový smysl, protože oblast Haynesville představuje významný zdroj růstu americké těžby. Pokud dohoda projde, mohly by akcie podle jeho odhadů zamířit k hranici 84 dolarů, což představuje zhruba dvanáctiprocentní potenciál růstu. K tomu firma vyplácí solidní dividendu ve výši 52 centů na akcii, tedy zhruba 2,8 %.
Samozřejmě existují i rizika. Pokud by investoři nabyli dojmu, že firma za případnou akvizici přeplatila, mohli by nad akciemi zlomit hůl. Stejně tak platí, že i když je titul lépe chráněn před výkyvy cen plynu, není vůči nim zcela imunní. Zvýšená valuace navíc vyžaduje bezchybnou a konzistentní exekuci obchodní strategie. Vedení se však v minulosti ukázalo jako velmi schopný správce kapitálu. Dlouhodobý býčí scénář pro zemní plyn, tažený jak běžnou spotřebou, tak AI projekty, dělá z této společnosti s nenahraditelnou infrastrukturou a silnou rozvahou mimořádně atraktivní investici.
