Evropské regulační orgány přistoupily k bezprecedentnímu kroku, když udělily technologickému gigantu Google pokutu ve výši 890 milionů eur, což v přepočtu představuje zhruba jednu miliardu dolarů. Hlavním důvodem tohoto tvrdého postihu je podle zjištění evropských úředníků systematické upřednostňování vlastních služeb na úkor nezávislé konkurence.
Tato masivní finanční sankce představuje vůbec první velký úder, který byl americké společnosti zasazen pod hlavičkou nového Aktu o digitálních trzích (DMA). Tento přelomový legislativní rámec Evropské unie si klade za primární cíl důkladně kontrolovat a regulovat provozní praktiky největších technologických hráčů působících na starém kontinentu.
Akcie mateřské společnosti Alphabet Inc. (GOOGL) reagovaly na dění na trzích poklesem, když v předburzovním obchodování odepsaly přibližně čtyři procenta. Tento propad však podle analytiků primárně odrážel rostoucí nervozitu investorů ohledně masivních výdajů na vývoj umělé inteligence, které firma odhalila ve své středeční výsledkové zprávě, nikoliv samotnou pokutu.
Evropská komise, jež plní roli výkonného orgánu Evropské unie, ve svém rozsáhlém šetření dospěla k jednoznačnému závěru. Podle jejích zjištění Google ve výsledcích vyhledávání záměrně a systematicky zvýhodňuje své vlastní přidružené služby, jako jsou například platformy pro nákupy nebo rezervace hotelů.
Tento přístup staví konkurenční poskytovatele do značné nevýhody. Komise ve svém oficiálním prohlášení zdůraznila, že americký gigant zobrazuje své vlastní produkty na mnohem prominentnějších pozicích, zatímco podobné služby třetích stran stejný prostor a viditelnost na obrazovkách uživatelů zdaleka nedostávají.
Kromě samotného vyhledávání se americký technologický kolos dostal do křížku s evropskými regulátory také kvůli porušování takzvaných opatření proti směrování, známých jako anti-steering pravidla. Tato klíčová součást nové regulace má chránit nezávislé tvůrce softwaru před monopolním chováním platforem.
Podle platných evropských nařízení by měli mít vývojáři aplikací, kteří distribuují své produkty prostřednictvím oficiálního obchodu Google Play, neomezenou možnost informovat své zákazníky o alternativních nabídkách. Tyto externí možnosti přitom často bývají pro koncové uživatele výrazně levnější, jelikož nepodléhají poplatkům platformy.
Nová pravidla výslovně stanovují, že tvůrci aplikací musí mít právo nasměrovat zákazníky k těmto výhodnějším nabídkám, a to i v případě, že se nacházejí na externích webových stránkách zcela mimo ekosystém obchodu Google Play. Evropská komise však konstatovala, že Google tuto zásadní povinnost dlouhodobě neplnil a uměle omezoval tržní prostředí.
Regulátor ve svém zdůvodnění specifikoval, že provozovatel platformy aktivně brání vývojářům ve svobodné komunikaci. Znemožňuje jim tak efektivně propagovat vlastní nabídky a uzavírat smlouvy s uživateli prostřednictvím distribučních kanálů, které si sami zvolí, včetně konkurenčních obchodů s aplikacemi.
Technologický gigant má nyní přesně šedesát dnů na to, aby se plně podřídil rozhodnutí Evropské komise a zjednal nápravu. Pokud by tento striktní termín nedodržel, vystavuje se riziku další, mnohem drtivější pokuty. Ta by se mohla vyšplhat až do výše pěti procent jeho celosvětového obratu, což by představovalo astronomickou částku.
Regulátor nicméně připustil, že společnost již navrhla a začala testovat určité změny ve způsobu, jakým prezentuje své služby ve vyhledávání. Komise bude implementaci těchto kroků bedlivě sledovat, přičemž je již nyní označila za podstatný pokrok směrem k celkovému dosažení souladu s novými pravidly. Změny se dotkly také podmínek směrování v obchodě s aplikacemi.
Vedení americké společnosti se proti tvrdému postupu Bruselu ostře ohrazuje. Kent Walker, prezident pro globální záležitosti společností Google a Alphabet, varoval, že striktní uplatňování Aktu o digitálních trzích bude mít fatální dopad na samotný uživatelský zážitek, na který jsou evropští spotřebitelé dlouhodobě zvyklí.
Podle Walkera tato implementace evropské legislativy nadále rozbíjí produkty každodenní potřeby. Aby společnost vyhověla požadavkům regulátorů, musí podle jeho slov odstraňovat oblíbené funkce vyhledávání v reálném čase, jako jsou okamžité ceny nebo přímá dostupnost hotelů, letenek a restaurací.
Zástupce společnosti rovněž upozornil, že vynucené změny povedou k postupné demontáži bezpečnostních ochran v rámci platformy Google Play. Současnou situaci označil za nespravedlivou hospodářskou soutěž a degradaci produktů, která je podle něj hnána malou skupinou sobeckých stěžovatelů, jež upřednostňují vlastní zájmy.
Největší zátěž podle amerického podniku nakonec ponesou samotné evropské podniky a běžní spotřebitelé. Regulace by podle prohlášení společnosti měla produkty primárně vylepšovat, nikoliv je činit horšími a méně bezpečnými. Google proto v současné době detailně analyzuje rozhodnutí komise a zvažuje možnost podání oficiálního odvolání.
Akt o digitálních trzích, který Evropská unie zavedla v roce 2024, představuje zásadní zlom v přístupu k velkým technologickým platformám. Na základě tohoto zákona byly největší korporace, mezi které patří kromě Alphabetu také Apple Inc. (AAPL) či Meta Platforms (META) , označeny za takzvané strážce přístupu neboli gatekeepers.
Tento specifický status znamená, že zmíněné firmy podléhají dodatečným a mnohem přísnějším ustanovením zákona. Google nicméně nadále trvá na tom, že vynucené změny ve vyhledávání mohou výrazně zhoršit uživatelský komfort v Evropě a potenciálně poškodit podniky v cestovním ruchu, které získávají zákazníky a rezervace právě prostřednictvím jeho vyhledávací platformy.
V souvislosti s fungováním obchodu s aplikacemi pak technologický gigant argumentuje tím, že nucené přesměrovávání uživatelů na weby třetích stran s sebou přináší nezanedbatelná bezpečnostní rizika. Otázkou tak zůstává, jak se vyvine případný odvolací proces a nakolik tento přelomový verdikt reálně promění digitální prostředí na starém kontinentu.
