Americká centrální banka Fed vstupuje do svého červencového zasedání v podstatně složitější situaci, než se ještě před několika týdny zdálo.
Zatímco červnová data o inflaci naznačila určité zpomalení růstu spotřebitelských cen a otevřela prostor pro ponechání úrokových sazeb beze změny, nový vývoj na světových trzích znovu posílil obavy z přetrvávajících inflačních tlaků.
Největší roli sehrála eskalace napětí na Blízkém východě, která vedla k prudkému růstu cen ropy. Současně pokračují vysoké investice do infrastruktury pro umělou inteligenci a administrativa prezidenta Donalda Trumpa oznámila nová cla na vybrané obchodní partnery. Kombinace těchto faktorů zvyšuje riziko, že inflace zůstane déle nad dvouprocentním cílem Fedu.
Právě proto se podle řady ekonomů může nadcházející rozhodnutí stát jedním z nejvyrovnanějších a zároveň nejdiskutovanějších zasedání centrální banky v letošním roce.
Ještě po zveřejnění červnových údajů o inflaci trhy předpokládaly, že Fed ponechá úrokové sazby beze změny. Spotřebitelské ceny totiž v červnu poprvé po šesti letech meziročně zpomalily také díky poklesu cen pohonných hmot.
Situace se však během několika dní výrazně změnila.
Obnovení konfliktu na Blízkém východě vedlo k prudkému růstu cen ropy, přičemž cena severomořské ropy Brent se opět dostala nad hranici 100 dolarů za barel. Vyšší ceny energií představují významný inflační faktor, protože se postupně promítají nejen do cen pohonných hmot, ale také do nákladů na dopravu, výrobu i další části ekonomiky.
Investoři proto začali přehodnocovat očekávání ohledně dalšího vývoje měnové politiky.
Podle obchodování s futures na sazby Fedu se pravděpodobnost zvýšení úrokových sazeb během červencového zasedání na čas přiblížila 40 %, zatímco po zveřejnění červnové inflace se pohybovala pouze kolem 10 %. Na konci minulého týdne trh počítal přibližně s 35% pravděpodobností dalšího zvýšení sazeb.
Analytici upozorňují, že vedle cen energií mohou inflační tlaky posilovat také nová cla oznámená administrativou prezidenta Trumpa nebo pokračující vysoké investice do infrastruktury pro umělou inteligenci, které podporují poptávku po průmyslových komoditách, energiích i technologickém vybavení.
Rozdílné názory se začínají objevovat také uvnitř samotné centrální banky.
Prezidentka pobočky Fedu v Dallasu Lorie Loganová již dříve uvedla, že podle jejího názoru by bylo vhodné úrokové sazby mírně zvýšit, protože inflace se zatím podle ní nevrací dostatečně spolehlivě ke dvouprocentnímu cíli.
Podobný postoj zaujala také prezidentka clevelandského Fedu Beth Hammacková, která prohlásila, že současným větším rizikem je inflace než situace na trhu práce. Obě představitelky budou o rozhodnutí na aktuálním zasedání hlasovat a podle ekonomů nelze vyloučit, že v případě ponechání sazeb beze změny vyjádří odlišný názor.
Zápis z červnového zasedání zároveň ukázal, že již tehdy několik členů výboru připouštělo možnost dalšího zvýšení sazeb. Většina představitelů diskutovala scénáře, ve kterých by inflace zůstala zvýšená právě kvůli silné poptávce související s rozvojem umělé inteligence, geopolitickým rizikům nebo dopadům cel.
Od té doby navíc přibyly další faktory podporující obavy z růstu cen. Administrativa prezidenta Trumpa oznámila nová cla vůči Kanadě i dalším obchodním partnerům, příměří mezi Íránem a Spojenými státy se rozpadlo a investice do projektů spojených s umělou inteligencí nadále pokračují vysokým tempem.
Předseda Fedu Kevin Warsh v posledních týdnech opakovaně zdůraznil, že hlavní prioritou centrální banky zůstává návrat inflace ke stanovenému cíli. Současně se však vyhnul konkrétním komentářům ohledně dalšího vývoje úrokových sazeb, což ponechává investorům značnou nejistotu.
Někteří ekonomové upozorňují, že Fed může dát přednost vyčkávací strategii a ponechat sazby beze změny, dokud nebude jasnější, zda se vyšší ceny ropy skutečně promítnou do širší inflace nebo zda začne výrazněji oslabovat trh práce.
Také místopředseda Fedu Philip Jefferson po zveřejnění červnových inflačních dat uvedl, že pokud inflace v blízké době nezačne znovu klesat, může být vhodné současné nastavení měnové politiky přehodnotit.
Dalším tématem je i politický kalendář. Někteří analytici upozorňují, že případné zvýšení sazeb nyní by mohlo být vnímáno jako méně politicky citlivé než obdobný krok těsně před listopadovými volbami do Kongresu.
Bez ohledu na samotné rozhodnutí bude velká pozornost směřovat především na tiskovou konferenci po skončení zasedání. Investoři budou sledovat zejména to, jak vedení Fedu hodnotí vývoj inflace, ceny energií, dopady cel i sílu americké ekonomiky. Právě komentáře představitelů centrální banky mohou napovědět, zda je červencové zasedání pouze krátkou zastávkou před dalším zvýšením sazeb, nebo zda Fed zatím zůstává připraven ponechat měnovou politiku beze změny.
