Spojené státy zavedly nová dovozní cla, která se dotknou desítek obchodních partnerů po celém světě. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa uvalila na vybrané země cla ve výši 10 % až 12,5 %, přičemž nová opatření vstoupila v platnost v pátek ráno.
Nové sazby se vztahují na přibližně 60 obchodních partnerů, jejichž zboží představuje 99,4 % veškerého dovozu do Spojených států. Opatření se týká široké skupiny zemí včetně států Evropské unie, Číny, Indie, Austrálie, Brazílie nebo Švýcarska.
Podle americké administrativy mají nová cla podpořit obchodní politiku Spojených států a reagovat na údajné využívání nucené práce při výrobě zboží vyváženého na americký trh.
Načasování nových cel souvisí s ukončením dřívějšího téměř plošného 10% cla, které prezident Trump zavedl začátkem letošního roku. Toto opatření bylo následně označeno za nezákonné rozhodnutím Nejvyššího soudu Spojených států.
Administrativa proto využila jiný právní rámec. Nová cla vycházejí z několikaměsíčního šetření amerického obchodního zmocněnce, které se zaměřovalo na údajné využívání nucené práce při výrobě zboží dováženého do USA a na nedostatečné kroky jednotlivých zemí k odstranění této praxe.
Podle představitelů Bílého domu zůstává prezident odhodlán využívat všechny dostupné nástroje k prosazování svých obchodních cílů i v případě, že některé předchozí mechanismy narazily na právní překážky.
Nové opatření vyvolalo kritiku ze strany několika obchodních partnerů Spojených států.
Evropská unie označila zavedení nových cel za nepříjemné překvapení a odmítla tvrzení o využívání nucené práce jako nepodložená. Podobný postoj zaujalo také Švýcarsko.
Norsko uvedlo, že neplánuje odpovědět zavedením odvetných cel na americké zboží.
Brazílie odmítla clo ve výši 12,5 % na svůj export a znovu vyzvala k uplatňování principu vzájemnosti v obchodních vztazích.
Také Austrálie, na jejíž vývoz se rovněž vztahuje sazba 12,5 %, označila krok Washingtonu za neopodstatněný a oznámila, že bude nadále usilovat o odstranění všech amerických cel na australské výrobky.
Naopak Mexiko uvedlo, že nová opatření podle jeho vyhodnocení zatím nemění skutečnou celní zátěž, které jeho export do Spojených států čelí.
Nové sazby se vztahují na většinu dováženého zboží, nikoli však na všechny produkty.
Výjimku získaly například ropa a zemní plyn nebo výrobky, které Spojené státy nedokážou zajistit z domácí produkce. Administrativa tím chce omezit dopad opatření na americké podniky i spotřebitele.
Některé země zároveň získaly nižší desetiprocentní sazbu, protože podle amerických úřadů podnikly určité kroky proti využívání nucené práce. Washington však současně uvedl, že zatím nepředpokládá rychlé odstranění těchto problémů a je připraven vyšší cla ponechat v platnosti.
Bezprostřední dopad na americké domácnosti by podle administrativy měl být omezený. Nová cla totiž z velké části nahrazují dovozní poplatky, které již dovozci v posledních měsících platili.
Situace se ale může změnit v následujících týdnech a měsících, pokud se vyšší náklady dovozců začnou promítat do cen zboží pro konečné zákazníky.
Současně pokračují další obchodní šetření vedená podle Section 301 zákona Trade Act z roku 1974. Jedno z nich se zaměřuje na podezření, že významní obchodní partneři Spojených států, včetně Číny, Mexika a Evropské unie, přispívají k nadměrným výrobním kapacitám v globálním průmyslu.
Cla zavedená podle tohoto zákona jsou obecně považována za právně odolnější než opatření, která administrativa využila při dřívějších plošných clech. Mohou navíc zůstat v platnosti neomezeně dlouho.
Bílý dům zároveň zvažuje další rozšíření celní politiky. V tomto týdnu například oznámil plán zavést od příštího měsíce 50% clo na vybrané kanadské zboží, a to na základě ustanovení zákona Smoot-Hawley, které dosud nebylo využito.
