Asijské akciové trhy se ve středu ponořily do hlubokých ztrát a prohloubily tak nemilosrdný výprodej z předchozích dnů. Hlavním spouštěčem této nervozity je narůstající strach ohledně extrémních valuací společností navázaných na umělou inteligenci. Investoři si stále častěji kladou otázku, zda masivní kapitálové výdaje do této sféry skutečně přinesou adekvátní finanční návratnost.
Tato nejistota rezonuje trhem o to silněji, že se blíží klíčové hospodářské výsledky největších technologických gigantů a ostře sledované rozhodnutí americké centrální banky o měnové politice. Asijští výrobci čipů, kteří byli po většinu letošního roku v samotném epicentru býčího trhu taženého umělou inteligencí, nyní čelí prudkým výkyvům.
Jihokorejský index KOSPI (^KS11) , který do letošního června dokázal během dvanácti měsíců více než ztrojnásobit svou hodnotu, se propadl o více než 11 procent. Ocitl se tak na nejnižší úrovni od začátku dubna, přičemž už v úterý odepsal hrozivých 10 procent. Podobný osud potkal i tchajwanské akcie, které ztratily 5 procent, zatímco japonský Nikkei 225 (^N225) oslabil o 2,6 procenta.
Nejširší asijsko-pacifický index MSCI mimo Japonsko v reakci na tento plošný ústup klesl o více než 2,45 procenta, čímž navázal na úterní ztrátu ve výši 3,6 procenta. Obzvláště tvrdý náraz zažily akcie jihokorejského gigantu SK Hynix (000660.KS) , které se zřítily o 9 procent.
K tomuto propadu došlo paradoxně poté, co výrobce paměťových čipů oznámil více než šestinásobný nárůst čtvrtletního provozního zisku. Tento výsledek však nedokázal naplnit extrémně nadsazená očekávání, která si trh předem vytvořil. Gary Tan, portfoliomanažer ze společnosti Allspring Global Investments, k situaci poznamenal, že v dnešním tržním prostředí ovládaném umělou inteligencí už jednoduše nestačí doručovat pouze silné výsledky.
Podle Tana investoři zoufale hledají další katalyzátory růstu. Zaměřují se především na dlouhodobé obchodní dohody a atraktivní výnosy pro akcionáře, které by dokázaly podepřít sektor paměťových čipů, jenž se stal ústředním bodem celého obchodu s umělou inteligencí.
Pozornost globálních trhů se nyní upírá k hospodářským výsledkům členů takzvané „velkolepé sedmičky“. Reporty společností Microsoft (MSFT) a Meta Platforms (META) budou představovat naprosto zásadní test odolnosti celého AI sektoru.
Nervozita je o to vyšší, že reporty společností Alphabet (GOOGL) a Tesla (TSLA) z minulého týdne trhy spíše vyděsily, především kvůli negativním údajům o peněžních tocích. Sean Teo, obchodník ze singapurské pobočky Saxo, varuje, že současná výsledková sezóna musí bezpodmínečně prokázat, že se obrovské kapitálové výdaje do infrastruktury vyplácejí.
Pokud technologické firmy nepřesvědčí trh o návratnosti svých investic, můžeme se podle Tea dočkat dalšího plošného stahování kapitálu. Expert ze Saxo navíc upozorňuje na rostoucí obavy z takzvaného kruhového financování. V praxi jde o situaci, kdy hrstka vlivných společností investuje navzájem do sebe v jakési uzavřené smyčce.
Tento fenomén vytváří na trhu nepřehledné prostředí, ve kterém je nesmírně složité identifikovat skutečnou, organickou poptávku koncových uživatelů. Pokud je růst tažen pouze umělým přeléváním kapitálu mezi několika málo hráči, představuje to pro dlouhodobou stabilitu sektoru fatální riziko.
Výprodejní tlak se navíc začal přelévat i do dalších regionů. Nasdaq 100 Futures (NQ=F) během asijského obchodování klesly o 0,7 procenta a evropské futures oslabily o 0,6 procenta. Jedinou světlou výjimkou, která dokázala vzdorovat globálnímu trendu, byl hongkongský index Hang Seng (^HSI) , jenž si připsal zisk 1,4 procenta.
Zatímco technologický sektor krvácí, komoditní trhy zažívají prudký cenový šok. Ropa Brent (BZ=F) vyskočila o více než 3 procenta na 87,19 dolaru za barel a americká Ropa WTI (CL=F) si připsala rovněž přes 3 procenta, čímž překonala hranici 82,08 dolaru.
Za tímto skokovým zdražením stojí nové útoky na Blízkém východě, které okamžitě rozbily relativní klid z posledních dnů. Centrální velitelství ozbrojených sil USA oznámilo, že Írán odpálil několik balistických raket, které se však podařilo úspěšně zachytit. Tony Sycamore, tržní analytik ze společnosti IG, upozorňuje, že nejnovější útok jasně ukazuje, jak daleko jsou obě strany od vyřešení klíčového sporu.
Jádrem konfliktu zůstává bezpečný průjezd strategickým Hormuzským průlivem. Írán tuto klíčovou vodní cestu fakticky uzavřel pro cizí lodě poté, co Spojené státy a Izrael provedly 28. února vojenské údery. Ačkoliv dohoda mezi Washingtonem a Teheránem z minulého měsíce průliv částečně otevřela, tento křehký pakt se počátkem července zhroutil, když Írán zahájil palbu na plavidla využívající neschválený koridor.
Investoři se nyní obávají, že tenčící se dodávky ropy vyženou ceny energií ještě výše, což by mělo drtivý dopad na globální úrokové sazby. Tento vývoj vrací inflační tlaky zpět do centra pozornosti, a to paradoxně těsně před ostře sledovaným rozhodnutím amerického Fedu o měnové politice.
Rozhodování centrální banky je v současnosti neobvykle obtížné. Nový předseda Fedu Kevin Warsh totiž zavedl režim bez poskytování budoucích výhledů, což trhy udržuje v napětí. Americký dolar (DX-Y.NYB) se před zasedáním vyšplhal do blízkosti měsíčního maxima a obchodníci aktuálně naceňují 33procentní pravděpodobnost zvýšení sazeb.
Frank Flight, vedoucí makroekonomické strategie ve společnosti Citadel Securities, varuje, že trh možná opět podceňuje rozsah jestřábího obratu uvnitř Fedu. Podle jeho názoru by i mírný nárůst cen energií mohl zvrátit velmi vyrovnané rozhodování ve prospěch okamžitého zvýšení sazeb. Ačkoliv jde podle Flighta o těsný souboj, Citadel Securities nyní očekává, že Fed na červencovém zasedání úroky skutečně zvedne.
