Jakmile se usadil prach po mistrovství světa ve fotbale, pozornost globálních fanoušků i investorů se plynule přesunula k začátku domácích evropských soutěží. Anglická Premier League, která si s obrovským náskokem drží status nejpopulárnější fotbalové ligy planety, odstartovala svou novou sezónu 21. srpna. Pozornost se upírá mimo jiné na to, jak úřadující šampioni z Arsenalu zahájí svou ostře sledovanou obhajobu titulu.
Rostoucí americký zájem o tuto elitní soutěž je však patrný nejen v raketově rostoucích číslech televizní sledovanosti a neutuchajícím rozruchu na sociálních sítích. Mnohem zásadnější transformace se odehrává přímo v zasedacích místnostech. Anglické fotbalové kluby se v průběhu let staly mimořádně žádaným komoditním aktivem pro ultrabohaté jednotlivce a velké institucionální hráče.
Tento trend, který odstartoval kontroverzním převzetím Manchesteru United rodinou Glazerových v roce 2005, nabral v posledních letech bezprecedentní dynamiku. Výsledkem této postupné zámořské ofenzivy je současný stav, kdy americký kapitál přímo kontroluje hned 11 z 20 aktuálních účastníků nejvyšší anglické soutěže.
Tento investiční apetit se navíc nezastavuje pouze u fotbalové elity. Hlouběji v pyramidovém ligovém systému přitahují menší kluby pozornost amerických celebrit a popkulturních ikon. Pohádková akvizice velšského týmu z páté ligy herci Ryanem Reynoldsem a Robem McElhenneym, kterou proslavil televizní dokument, jasně ukázala nový směr. Letošní investice rappera Snoop Dogga do druholigového celku Swansea City pak jen potvrzuje, že chuť po podobných spolupracích neustále roste.
Pro pochopení finanční logiky těchto kroků se musíme vrátit do října 2010. Tehdy investiční skupina Fenway Sports Group (FSG) miliardáře Johna W. Henryho vycítila jedinečnou příležitost. Podařilo se jí zachránit slavný Liverpool Football Club před hrozící nucenou správou za výrazně zlevněnou částku 300 milionů liber.
O téměř šestnáct let později je tato bostonská skupina na prahu inkasování naprosto kolosální návratnosti své původní investice. Zástupci FSG nedávno potvrdili, že vedou intenzivní jednání se syndikátem investorů, v jehož čele stojí britsko-indický podnikatel Amit Bhatia. Cílem je odprodej významného menšinového podílu, který by měl klub ohodnotit na závratných 6 miliard dolarů.
Tato ohromující valuace je vyvrcholením pozoruhodného obratu. Pod finanční taktovkou FSG se klubu vrátila jeho zašlá sláva, což korunoval zisk dvou trofejí v Premier League a jeden triumf v prestižní Lize mistrů. Podle analytiků sportovního financování je to však právě provozní neefektivita britských a evropských klubů, co americké byznysmeny vzrušuje ze všeho nejvíce.
Kluby jsou tradičně řízeny primárně s ohledem na fanoušky a historicky se většinou jedná o ztrátové subjekty. Maximalizace příjmů byla u britských týmů málokdy absolutní prioritou. Podle dat společnosti Deloitte vykázalo v sezóně 2024/25 provozní zisk pouze osm klubů Premier League, přičemž celá soutěž nahromadila kombinovanou ztrátu před zdaněním ve výši 948 milionů liber.
Tyto masivní ztráty jsou částečně způsobeny zastaralým systémem příjmových kanálů, který noví majitelé mohou radikálně optimalizovat. Odborníci z Deloitte však varují, že majitelé musí našlapovat velmi opatrně. Příliš agresivní komercializace by mohla odradit věrné fanoušky. Výzkumníci upozorňují, že frustrace mezi příznivci roste a v budoucnu by mnozí mohli hlasovat nohama a odvrátit se od živých zápasů.
Rostoucí příjmy se navíc automaticky nepromítají do hvězdných výnosů pro veřejné akcionáře. Společnost Manchester United (MANU) zaznamenala za posledních pět let nárůst akcií o pouhých 30 procent a stále nepřekonala svá maxima z roku 2018. Ještě horší obrázek nabízí Juventus (JUVE) , jehož akcie se za stejné období propadly o téměř 70 procent.
Základním ekonomickým pravidlem je, že vzácnost vytváří hodnotu. Na světě existuje pouze několik desítek skutečně elitních fotbalových klubů, přičemž mnohé z nich datují své založení až do konce 19. století. Podle Amber Pinto, partnerky ve sportovní investiční agentuře Pinto Capital, jsou fotbalové kluby mimořádně raritním aktivem, přičemž ty britské jsou díky své bohaté historii pravděpodobně vůbec nejvzácnější.
Živý sport je navíc jednou z mála oblastí, kterou nedokáže nahradit umělá inteligence. Neexistuje zkrátka žádný způsob, jak autentické emoce a napětí věrohodně replikovat v online prostředí. K tomu je nutné připočíst nesmírně lukrativní finanční odměny, které s sebou přináší sportovní úspěch v anglické nejvyšší soutěži.
Kritickým zdrojem financování pro všechny prvoligové celky tradičně zůstávají televizní práva. Ve Velké Británii se vysílací práva prodávají několika poskytovatelům, mezi něž patří Sky Sports, TNT Sports a v poslední době také streamovací konkurenti, jako je Amazon (AMZN) prostřednictvím své služby Prime. Získané prostředky se následně dělí mezi dvacítku týmů podle přesného klíče.
Polovina celkové částky se rozděluje rovným dílem, 25 procent se odvíjí od konečného umístění v ligové tabulce a zbylých 25 procent závisí na konečném počtu televizních zápasů, které daný tým odehraje. Jen v sezóně 2024/25 si kluby Premier League podle Deloitte rozdělily na televizních právech více než 3,3 miliardy liber, což představovalo plnou polovinu jejich celkových příjmů.
Stejně jako u jakékoli jiné třídy aktiv jsou klíčové valuace. Podle Kierana Maguirea z University of Liverpool není ohodnocení Liverpoolu na 6 miliard dolarů v dnešním tržním prostředí nijak přemrštěné. Spíše to jasně ukazuje na nedostatek elitních fotbalových klubů na trhu a enormní ochotu multimiliardářů do nich alokovat svůj kapitál.
Trh se po předchozích letech extrémního přehřátí postupně stabilizuje a dospívá. Transakční cyklus se stává delším a komplexnějším. Do hry vstupuje nezávislý fotbalový regulátor a zapojují se významní institucionální hráči z oblasti financí a médií. Fotbal je nyní vnímán jako globální exportní produkt a specifická alokace bohatství, která má pevné místo v portfoliích těch nejbohatších investorů světa.
