Většina asijských akciových trhů během čtvrtečního obchodování oslabila, přičemž regionální burzy jen velmi obtížně hledaly jasný směr. Investoři se nadále potýkají s přetrvávajícími obavami ohledně astronomických výdajů spojených s vývojem umělé inteligence. Tento opatrný sentiment nedokázaly zvrátit ani mimořádně silné hospodářské výsledky klíčových technologických hráčů. Jihokorejský index KOSPI (^KS11) se stal hlavním dějištěm této nervozity, když po extrémně volatilní seanci uzavřel se ztrátou 0,5 %.
Zpočátku přitom jihokorejský trh zažíval euforii. Benchmark při otevření trhu vystřelil o téměř 5 %, což mezi obchodníky vyvolalo silné naděje, že nedávný drtivý výprodej technologických titulů již definitivně dosáhl svého dna. Tento optimismus však rychle vyprchal. Index následně zcela obrátil směr, jakmile se polovodičové akcie dostaly pod obnovený prodejní tlak. Celkově tak tento klíčový asijský ukazatel během pouhých dvou posledních obchodních seancí odepsal téměř 17 % své hodnoty, což podtrhuje extrémní křehkost současného tržního prostředí.
Technologický gigant Samsung Electronics (005930.KS) přitom ve čtvrtek reportoval prudký nárůst ziskovosti za druhé čtvrtletí. Provozní zisk jeho strategické polovodičové divize zaznamenal meziročně více než 250násobný skok. Společnost tím potvrdila, že poptávka po paměťových čipech s vysokou propustností (HBM), které tvoří naprostou páteř moderních serverů pro umělou inteligenci, zůstává mimořádně silná. Akcie společnosti po oznámení výsledků zpevnily až o 8 %, avšak zbytek dne část zisků odevzdaly a uzavřely silnější pouze o 2 %.
Konkurenční výrobce SK Hynix (000660.KS) naopak nabral klesající tendenci a jeho akcie se propadly o zhruba 4 %. Prohloubil tak své strmé ztráty z tohoto týdne, jelikož jeho kvartální výsledky, navzdory dosažení rekordních zisků, nedokázaly uspokojit přemrštěná očekávání investorů. Jihokorejské akcie tak zůstávají vysoce zranitelné po jedněch z nejhorších po sobě jdoucích propadů v historii. Trh si totiž začíná klást zásadní otázku, zda se rekordní kapitálové výdaje globálních technologických firem do umělé inteligence skutečně promítnou do adekvátně silnějších budoucích zisků.
Globální sentiment byl již od nočních hodin zatížen negativním vývojem na Wall Street, kde hlavní indexy uzavřely v červených číslech. Americké akciové futures sice později mírně posílily, avšak i ty postupně zkorigovaly část svých zisků. Tento mírný optimismus byl zpočátku tažen silnými hospodářskými výsledky společnosti Microsoft (MSFT) . Její akcie si v prodlouženém obchodování připsaly zisky poté, co firma reportovala silnější než očekávaný růst své klíčové cloudové platformy Azure.
Naopak společnost Meta Platforms (META) sice vykázala velmi solidní tržby, avšak její vedení trhy varovalo, že masivní investice do infrastruktury pro umělou inteligenci budou i nadále hnacím motorem zvýšených kapitálových výdajů. Právě tato rétorika dokonale rezonovala s celkovou asijskou skepsí ohledně návratnosti technologických investic a přispěla k tlaku na polovodičový sektor. K negativní náladě se navíc přidala i zintenzivňující se konkurence ze strany čínských firem vyvíjejících umělou inteligenci.
Dalším faktorem, který trhy udržoval v napětí, bylo ostře sledované zasedání americké centrální banky. Fed ve středu podle širokého očekávání ponechal svou základní úrokovou sazbu nezměněnou v pásmu 3,50 % až 3,75 %. Přestože samotné rozhodnutí nebylo překvapením, trhy zneklidnilo rozdělené hlasování uvnitř Federálního výboru pro volný trh (FOMC). Zásadní vliv měly také velmi opatrné komentáře předsedy Kevina Warshe.
Tato kombinace faktorů ponechala investory v naprosté nejistotě ohledně přesného načasování jakéhokoli budoucího kroku v měnové politice. Finanční trhy v reakci na to okamžitě omezily svá očekávání ohledně brzkého zvýšení úrokových sazeb, a to i přesto, že tvůrci měnové politiky jasně signalizovali, že inflační rizika v ekonomice zůstávají nadále zvýšená.
Mimořádně silným protivětrem pro akciové trhy se stalo také opětovné vyhrocení geopolitického napětí. Pozornost investorů se upřela na Blízký východ poté, co Spojené státy zahájily cílené údery proti Íránu. Tato vojenská akce byla přímou reakcí na pokus Teheránu o raketový útok na americké síly v regionu. Obnovené nepřátelství okamžitě vyvolalo prudký odraz cen energetických surovin, přičemž Ropa (CL=F) zaznamenala výrazný cenový skok, což tradičně působí jako brzda pro globální hospodářský růst.
V tomto složitém makroekonomickém a geopolitickém kontextu se vývoj na asijských trzích značně různil. Japonský index Nikkei 225 (^N225) dokázal vzdorovat převládajícímu regionálnímu trendu a připsal si solidní zisk ve výši 1 %. Naopak širší japonský ukazatel TOPIX (^TOPX) zakončil obchodování s mírným poklesem o 0,4 %, což ukazuje na selektivní přístup investorů k jednotlivým titulům na tokijské burze.
Čínské pevninské trhy se ocitly pod znatelným tlakem. Hlavní index Shanghai Composite (000001.SS) oslabil o 1,2 %, zatímco index blue-chip společností CSI 300 (399300.SZ) se propadl dokonce o 2,2 %. V Hongkongu panovala spíše vyčkávací nálada, když tamní benchmark Hang Seng (^HSI) zakončil seanci převážně beze změny, neschopen najít jasný směr v záplavě protichůdných fundamentálních zpráv.
Podobně negativní vývoj zaznamenaly i další významné trhy v asijsko-pacifickém regionu. Australský index S&P/ASX 200 (^AXJO) ztratil 0,7 % své hodnoty, zatímco singapurský Straits Times Index (^STI) odepsal 0,9 %. Indický trh rovněž neposkytl žádné výraznější impulsy, když futures kontrakty navázané na hlavní index Nifty 50 (^NSEI) zůstaly během asijské obchodní seance zcela utlumené a bez výraznějších pohybů.
