Americká centrální banka ponechala na středečním zasedání základní úrokovou sazbu v rozmezí 3,50 až 3,75 %, kde ji drží již páté zasedání v řadě. Rozhodování však tentokrát provázela mimořádná nejistota způsobená nejednoznačným vývojem inflace, konfliktem na Blízkém východě a novým komunikačním přístupem předsedy Fedu Kevina Warshe.
Rozhodnutí nebylo jednomyslné. Prezidentka clevelandského Fedu Beth Hammacková, prezident minneapoliského Fedu Neel Kashkari a prezidentka dallaského Fedu Lorie Loganová hlasovali pro zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu. Šlo o největší počet nesouhlasných hlasů požadujících stejný směr měnové politiky od září 2016.
Warsh rozdílné postoje uvnitř centrální banky nevnímá jako problém. Naopak zdůraznil, že chtěl aktivní debatu o celé škále možných kroků. Fed podle něj před rozhodnutím nezavrhl ani zvýšení sazeb, přestože nakonec převážil názor ponechat měnovou politiku beze změny.
Pro finanční trhy však výsledek znamená pokračování nejistoty. Investoři stále častěji očekávají, že sazby v dalších měsících porostou, přičemž část trhu počítá dokonce s více než jedním zvýšením do konce roku. Vyšší očekávání už se promítají do výnosů amerických státních dluhopisů, včetně klíčového desetiletého dluhopisu, jehož výnos Fed přímo neřídí.
Prvním zásadním závěrem ze zasedání je změna způsobu, jakým chce Fed komunikovat s investory.
Finanční trhy si od začátku nového tisíciletí zvykly, že představitelé centrální banky prostřednictvím veřejných vystoupení předem naznačují pravděpodobný směr úrokových sazeb. Tento přístup, označovaný jako forward guidance, získal zvláštní význam po finanční krizi v roce 2008, kdy se centrální banky snažily investory ujišťovat a snižovat nejistotu.
Warsh se však domnívá, že podobně rozsáhlé poskytování informací není za běžnějších ekonomických podmínek vždy vhodné. Podle něj mělo podrobné vedení trhů smysl v krizovém období, kdy bylo potřeba jasně vysvětlovat připravované kroky. V současném prostředí ale chce ponechat větší prostor samotným investorům, aby ekonomickou situaci vyhodnocovali nezávisle.
Tento přístup byl patrný už před středečním zasedáním. Warsh se veřejně nevyjádřil, zda považuje za vhodnější zvýšení sazeb, nebo jejich ponechání beze změny. Trhy tak vstupovaly do rozhodnutí rozdělené a bez obvyklého vodítka od předsedy Fedu.
Warsh zároveň odmítl, že by finanční trhy měly centrální bance diktovat další postup. Ceny aktiv, výnosy dluhopisů a očekávání investorů chce využívat jako zdroj informací, nikoliv jako závazný návod.
Takový přístup má své výhody i rizika. Tržní ceny mohou rychle zachytit změny ekonomických podmínek a odrážet názory širokého spektra investorů. Zároveň se však mohou mýlit, jak ukázaly například extrémní valuace během internetové bubliny na přelomu tisíciletí.
Druhým hlavním závěrem je, že Fed pod vedením Warshe nechce být předem omezen jedním scénářem.
Předseda centrální banky opakovaně zdůraznil, že před měnovým výborem leží celá škála možností. Cílem podle něj není trhy překvapovat, Fed se ale zároveň nechce zavázat ke konkrétní cestě v situaci, kdy ekonomické signály zůstávají nejednoznačné.
Inflace v červnu výrazně zpomalila, což by za běžných okolností podporovalo ponechání sazeb beze změny. Proti tomu však působí růst globálních cen energií spojený s pokračujícím konfliktem s Íránem.
Pokud by se nepodařilo obnovit stabilní dopravu a obchodní provoz v regionu, dražší energie by mohly postupně pronikat do dalších částí ekonomiky. Vyšší náklady by se mohly projevit například v cenách letecké dopravy, nákladní přepravy nebo dalších služeb závislých na palivech.
Fed ve svém prohlášení uvedl, že inflace vzrostla částečně v důsledku nabídkových šoků souvisejících s válkou. Úrokové sazby však ovlivňují především poptávkovou stranu ekonomiky a nemohou přímo zvýšit nabídku ropy nebo obnovit narušené přepravní trasy.
Před Warshovým nástupem převládal mezi představiteli Fedu názor, že případný růst inflace způsobený válkou bude pravděpodobně dočasný. Podle tohoto pohledu by centrální banka neměla reagovat zvýšením sazeb na krátkodobý energetický šok, který může postupně odeznít bez zásahu měnové politiky.
Zda tento názor stále sdílí většina členů měnového výboru, však není jasné. Warsh během tiskové konference nepředstavil vlastní výhled inflace ani budoucí trajektorii úrokových sazeb. Zdůraznil pouze shodu na tom, že Fed musí využít své pravomoci k zajištění cenové stability.
Nový přístup Fedu přenáší větší část odpovědnosti za vyhodnocování ekonomiky na finanční trhy. Investoři proto musí více pracovat s příchozími údaji, vývojem inflace, cenami energií a geopolitickou situací, aniž by měli jasný signál, jak centrální banka na jednotlivé změny zareaguje.
Kritici omezené komunikace upozorňují, že nižší míra předvídatelnosti může zvýšit kolísání cen akcií, dluhopisů i měn. Nejistota ohledně budoucích úrokových sazeb může ovlivnit také firemní rozhodování.
Podniky mohou být při nejasném výhledu nákladů na financování opatrnější při plánování investic, rozšiřování výroby nebo přijímání nových zaměstnanců. Pokud firmy nevědí, zda budou úvěrové podmínky za několik měsíců přísnější, mohou některé projekty odložit.
Fed zároveň vyhodnocuje, jak může na inflaci působit rychlé zavádění umělé inteligence. Nové technologie mohou zvyšovat produktivitu, současně však rozvoj datových center zvyšuje spotřebu elektřiny a tlak na energetickou infrastrukturu.
Výsledek středečního zasedání tak představuje kompromis. Sazby zůstaly beze změny, uvnitř Fedu ale sílí skupina podporující jejich zvýšení. Warsh navíc neposkytl jasný výhled dalšího postupu, takže investoři budou muset počítat s větší nejistotou před každým dalším zasedáním.
Fed sice tentokrát sazby nezvýšil, možnost utažení měnové politiky však zůstává otevřená. Další rozhodnutí budou záviset především na tom, zda se růst cen energií rozšíří do dalších částí ekonomiky a zda inflace začne znovu představovat trvalejší problém.
