Bank of Japan na červencovém zasedání ponechala svou základní úrokovou sazbu beze změny na 1 %, což odpovídalo převládajícímu očekávání trhu. Spekulace o nečekaném zvýšení sazeb zesílily po čtvrtečních pohybech jenu, za nimiž podle všeho stál koordinovaný zásah japonského ministerstva financí, amerického ministerstva financí a jihokorejských představitelů. K utažení měnové politiky však nakonec nedošlo.
Pro zvýšení sazeb o 25 bazických bodů hlasoval pouze Hajime Takata. Svůj postoj zdůvodnil tím, že rizika rychlejšího růstu cen zesílila natolik, aby ospravedlnila preventivnější reakci centrální banky. Ostatní členové měnového výboru podpořili zachování dosavadního nastavení.
Výsledek hlasování je podstatný také ve srovnání s předchozími etapami zpřísňování japonské měnové politiky. Těm zpravidla předcházela zasedání, na nichž se pro vyšší sazby vyslovilo více členů rady. Jediný odlišný hlas proto oslabil předpoklad zářijového zvýšení sazeb. Tržní ocenění v době zasedání připisovalo větší význam říjnovému nebo prosincovému termínu.
Aktualizovaná prognostická zpráva Bank of Japan nadále počítala s postupnou normalizací měnové politiky, přestože přesné načasování dalšího kroku zůstalo otevřené. Centrální banka snížila krátkodobé inflační prognózy, zároveň však zachovala příznivější pohled na hospodářskou aktivitu.
V hodnocení růstových faktorů rozšířila komentář k investicím souvisejícím s umělou inteligencí a polovodiči. Za významnou součást ekonomického vývoje označila rovněž kapitálové výdaje podniků. Banka tak navzdory mírnější inflační prognóze nepopsala zásadní změnu směru své politiky.
V oblasti cenového vývoje Bank of Japan uvedla, že se nadále mění způsob, jakým podniky stanovují mzdy a ceny. Tento proces podle ní podporuje předpoklad, že jádrová spotřebitelská inflace bude postupně směřovat k dvouprocentnímu cíli. Současně upozornila na zvýšenou nejistotu spojenou s globální obchodní politikou, vývojem zahraničních ekonomik a situací na finančních trzích.
Celkové vyznění prognózy tak zůstalo konzistentní s pokračováním pozvolného zpřísňování. Termín dalšího zvýšení sazeb bude podle banky záviset na příchozích ekonomických údajích. Rozhodnutí ponechat sazby beze změny však trh bezprostředně vyhodnotil jako mírnější výsledek.
Po zveřejnění rozhodnutí obnovil měnový pár americký dolar/japonský jen (USDJPY=X) růst a kurz se vrátil nad hranici 160 jenů za dolar. Japonská měna tak rychle odevzdala část prudkého čtvrtečního posílení, které bylo spojováno se zásahem veřejných institucí na devizovém trhu.
Jedním z možných účelů zásahu bylo vytvořit prostor pro umírněnější výsledek zasedání Bank of Japan, aniž by okamžitě následovala ještě výraznější vlna výprodejů jenu. Bez předchozího posílení japonské měny mohlo samotné ponechání sazeb beze změny vyvolat silnější kurzovou reakci a posun páru k novým maximům za několik desetiletí.
Pravděpodobnost další intervence přesto zůstala zvýšená. Při dřívějších zásazích v tomto roce japonské úřady nevstupovaly na trh pouze jednorázově, ale opakovaně během několika dnů. Stejný postup se tentokrát nemusí zopakovat, návrat kurzu nad 160 jenů však znovu přiblížil měnový pár k úrovním, na nichž se intervenční riziko zvyšuje.
Z technického pohledu se čtvrteční pokles zastavil poblíž souběhu 200denního jednoduchého klouzavého průměru a hladiny 157,92, která na začátku roku představovala předchozí průlomovou úroveň. Následné zotavení vrátilo kurz k hodnotě 160,73, tedy k dřívějšímu rekordnímu maximu dosaženému v tomto roce.
Pár se krátce dostal nad 160,73, nedokázal se tam však bezprostředně udržet. Nad touto hladinou se v technickém obrazu nacházela bývalá vzestupná trendová linie z počátku května těsně pod 162, následovaná úrovněmi 162,84 a 164. Směrem dolů zůstala důležitá oblast těsně pod 158, kde se zastavil předchozí prudký pohyb. Další vývoj současně ovlivňovala tisková konference guvernéra Kazua Uedy naplánovaná na 15:30 tokijského času.
