Ceny ropy v pátek pokračovaly v poklesu poté, co se objevily známky postupného obnovování přepravy přes Hormuzský průliv. Vyšší provoz na této klíčové námořní trase zmírnil obavy z omezení dodávek, které předtím zesílily v souvislosti s obnovenými nepřátelskými akcemi mezi Spojenými státy a Íránem.
Futures na americkou lehkou ropu West Texas Intermediate (CL=F) s dodáním v září klesly o 1,62 procenta na 82,24 dolaru za barel. Mezinárodní referenční ropa Brent (BZ=F) zlevnila o 0,98 procenta na 88,16 dolaru za barel.
Vývoj navázal na ústup cen z úrovní dosažených po americko-íránských úderech na začátku týdne. Brent tehdy krátce překonal hranici 93 dolarů za barel. Ve srovnání s touto úrovní se páteční cena nacházela o více než čtyři dolary níže.
Růst cen po obnovení bojů odrážel především obavy, že konflikt naruší tok suroviny přes Hormuzský průliv. Páteční údaje však ukázaly, že část přepravy se na trasu vrací, což oslabilo rizikovou přirážku spojenou s možným výpadkem dodávek.
Commonwealth Bank of Australia (CBA.AX) v páteční zprávě uvedla, že silnější tok ropy přes Hormuzský průliv zmírnil napětí na trhu. Podle jejího odhadu se provoz na této trase zotavil přibližně na 30 až 35 procent předválečné úrovně.
Banka zároveň vyčíslila hranici, při níž by obnovená přeprava mohla znovu zvýraznit přebytek nabídky na světovém trhu. Za dostačující považuje návrat provozu přibližně na 50 až 60 procent běžného objemu. Taková úroveň by stále zůstávala výrazně pod stavem před konfliktem, proti současnému odhadu by však znamenala další citelné navýšení toků.
Hormuzský průliv tak zůstává hlavním faktorem, podle něhož trh posuzuje bezprostřední dostupnost ropy. Na začátku týdne převážily obavy z narušení přepravy a Brent vystoupal nad 93 dolarů. V pátek se pozornost přesunula k rozsahu obnoveného provozu, zatímco oba sledované ropné kontrakty oslabily.
Rozdíl mezi současným rozsahem přepravy a bankou uvedenou hranicí činí nejméně 15 procentních bodů. Odhad ovšem popisuje pouze aktuální stav provozu a úroveň, která by podle banky mohla obnovit podmínky převisu nabídky; konkrétní časový rámec dalšího zotavení zpráva nezmiňuje.
Vedle fyzických toků ropy účastníci trhu sledovali také vývoj americké sankční politiky. Prezident Donald Trump vyzval k doplnění cel vůči Íránu do návrhu zákona, který má zavést hospodářské sankce proti Teheránu a Moskvě a proti subjektům podporujícím ruskou válku na Ukrajině.
„Rád bych viděl cla na Írán. Bylo by to mnohem silnější,“ uvedl Trump v souvislosti s připravovanou legislativou. Sankce vůči Íránu a Rusku mají v Kongresu širokou podporu obou hlavních politických stran. Trumpův důraz na cla jako obecný nástroj hospodářského nátlaku však rozděluje politickou scénu.
Přímý obchodní dopad případných amerických cel na íránské zboží by vycházel z velmi nízkého objemu dovozu. Spojené státy podle Úřadu obchodního zmocněnce USA v roce 2025 dovezly z Íránu zboží pouze za 1,4 milionu dolarů.
Největší část tohoto dovozu tvořila umělecká díla, sběratelské předměty a starožitnosti. Podle údajů Trading Economics připadalo na tuto kategorii 55 procent celkové hodnoty íránského zboží dovezeného do Spojených států.
Navrhovaný zákon by prezidentovi současně umožnil uvalit cílená cla na zboží z pěti zemí, které nakupují největší objemy ruských energetických surovin a pomáhají Moskvě obcházet sankce. Legislativní debata tak propojuje opatření vůči Íránu s širším režimem hospodářského tlaku na Rusko a jeho energetické odběratele.
