Německý zbrojní koncern Rheinmetall (RHM.DE) ve čtvrtek snížil výhled pro rok 2026 poté, co německá vláda zrušila projekt výstavby velkých válečných lodí. Celoroční tržby nyní společnost očekává v rozmezí 13,7 až 14,2 miliardy eur, tedy o 300 milionů eur níže než v předchozí prognóze.
Úprava výhledu kontrastovala se silným vývojem hospodaření v první polovině roku. Tržby za šest měsíců dosáhly 5,2 miliardy eur a meziročně vzrostly o 39 %. Zisk se ve stejném období zvýšil o 74 %, přičemž firma jeho absolutní výši v poskytnutých údajích neuvedla.
Růst tržeb podpořily vyšší dodávky vojenských vozidel, munice a systémů protivzdušné obrany. Nově získaná divize zaměřená na vojenská plavidla přispěla částkou 334 milionů eur. Rheinmetall do námořního segmentu vstoupil převzetím společnosti Naval Vessels Lürssen, které dokončil v letošním roce. Hodnotu transakce nezveřejnil.
Generální ředitel Armin Papperger uvedl, že podnik dosáhl rekordního růstu a pokračuje v plnění celoročních cílů. Snížení prognózy tak podle zveřejněných údajů souvisí přímo s výpadkem očekávaných tržeb z námořního programu, nikoli se slabším odbytem v hlavních oblastech výroby.
V březnu Rheinmetall oznámil, že pro rok 2026 počítá s růstem tržeb o 40 až 45 %. Prognózu opíral zejména o rostoucí vládní výdaje na doplnění zásob munice v souvislosti s válkami na Ukrajině a v Íránu.
Podnik tehdy rovněž uvedl, že má silné postavení pro dodávky, které by Spojeným státům pomohly obnovit zásoby raket. Agentura Reuters v úterý s odkazem na nejmenované zdroje informovala, že americká armáda během války v Íránu spotřebovala prakticky všechny své přesné střely dlouhého doletu.
Rheinmetall vyrábí munici, rakety, těžké zbraně a pozemní vojenskou techniku včetně tanků. Od zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 zaznamenal spolu s dalšími evropskými zbrojovkami výrazný nárůst objednávek. Dalším zdrojem zakázek se stalo navyšování německých výdajů na obranu.
Rychle rostoucí objem objednávek současně zvýšil pozornost věnovanou výrobním kapacitám a termínům dodávek. Zbrojní průmysl se potýká s dlouhými výrobními cykly, zpožděními a překračováním nákladů, což může ovlivňovat tempo, jakým společnosti převádějí nové kontrakty do vykázaných tržeb.
Akcie Rheinmetallu zahájily čtvrteční obchodování poklesem přibližně o tři procenta. Následně ztráty smazaly, změnily směr a naposledy se obchodovaly o 1,4 % výše. Výrazné kolísání navázalo na předchozí reakci trhu na zrušení programu F126.
Německo v červnu ukončilo plán na pořízení šesti velkých válečných lodí F126, u něhož se měl Rheinmetall stát hlavním dodavatelem. Bezprostředně po zveřejnění této informace se akcie společnosti propadly téměř o 19 %. Pokles tehdy zasáhl také další evropské zbrojní podniky.
Mezi společnosti, jejichž akcie v posledních měsících vykazovaly obdobný vývoj, patří BAE Systems (BA.L) , Saab (SAAB-B.ST) a Thales (HO.PA) . Zrušení programu připomnělo, že konečná realizace obranných zakázek závisí na rozhodnutích jednotlivých vlád i po zahájení příprav.
Navzdory letošnímu kolísání zůstává dlouhodobá změna kurzu Rheinmetallu výrazná. Za posledních pět let akcie posílily o více než 1 000 %. Do čtvrteční seance však vstupovaly s poklesem o 25 %, který předcházel zveřejnění pololetních výsledků a aktualizovaného výhledu.
