Americký dolar pokračuje v ústupu, zatímco měnový pár americký dolar/japonský jen (USDJPY=X) zůstává citlivý na očekávání spojená s měnovou politikou obou zemí. Podporu jenu přináší zmírňování geopolitických rizik i návrat strategie označované jako „sell America“, která se výrazněji prosazovala během obchodních válek.
Tato strategie je založena na omezování pozic v amerických aktivech a měně. Současnou vlnu podněcuje rostoucí nedůvěra vůči hospodářské politice Spojených států, kterou dále zvýraznily koordinované intervence na devizovém trhu. Jejich dopad se neomezil pouze na kurz dolaru a jenu, ale zasáhl také obchody využívající rozdíly v úrokových sazbách.
Další pozornost vyvolala zpráva deníku The Wall Street Journal, podle níž je Donald Trump v pravidelném kontaktu s Kevinem Warshem. Trh tuto informaci vztahuje k budoucímu vedení americké centrální banky. Pochybnosti o nezávislosti Federálního rezervního systému by mohly prohloubit nedůvěru vůči americké měnové politice a zvýšit tlak na dolar.
Vývoj kurzu USD/JPY proto není spojen pouze s okamžitým pohybem úrokových sazeb. Roli hraje také vnímání institucionální nezávislosti Fedu, postoj Bank of Japan a ochota účastníků trhu znovu používat jen jako měnu pro financování obchodních pozic.
Do vývoje devizového trhu vstupuje také jednání Ománu a Íránu. Obě země se podle zdrojového textu přiblížily dohodě, která by umožnila znovu otevřít Hormuzský průliv bez vybírání poplatku. Uskutečnění dohody však vyžaduje krok ze strany Spojených států, pravděpodobně v podobě zrušení sankcí.
Otevření průlivu by zvýšilo dostupnou nabídku komodity ropa (CL=F) a vytvořilo tlak na pokles její ceny. Levnější ropa by zároveň omezila riziko opětovného zrychlení inflace, což by snížilo pravděpodobnost dalšího zpřísňování měnové politiky Federálního rezervního systému.
Slabší inflační tlaky a menší pravděpodobnost zvýšení amerických úrokových sazeb by zmenšily úrokovou podporu dolaru. Ostatní měny by za takových podmínek získaly prostor k posílení, u jenu však bude rozsah pohybu záviset především na reakci Bank of Japan.
Bank of America (BAC) počítá s tím, že japonská centrální banka bude muset normalizaci měnové politiky urychlit. Za krok podporující jen považuje zásah už v září namísto čekání do října. Konkrétní načasování by určovalo rozdíl mezi americkými a japonskými sazbami, který patří mezi hlavní faktory ovlivňující USD/JPY.
Odlišný scénář předkládá Commonwealth Bank of Australia (CBA.AX) . Banka očekává, že Bank of Japan zvýší svou jednodenní sazbu do druhého čtvrtletí roku 2027 pouze dvakrát. Fed by podle tohoto výhledu naopak mohl od prosince zpřísnit měnovou politiku třikrát až čtyřikrát.
Takový rozdíl v tempu změn sazeb by znovu podpořil carry trades. Při této strategii obchodníci využívají měnu s nízkými úrokovými náklady k financování pozic v měnách nebo aktivech s vyšším výnosem. Japonský jen tuto úlohu plní kvůli pomalému postupu Bank of Japan při normalizaci sazeb.
Koordinované devizové intervence vedly podle údajů Bloombergu k poklesu příslušné rizikové prémie carry trades přibližně o jedno procento. Japonské intervence na měnovém trhu v roce 2024 přitom vyvolaly zhruba čtyřprocentní propad stejného ukazatele. Obchodníci se na opakování podobného vývoje připravovali diverzifikací portfolií.
Po odeznění bezprostředního dopadu intervencí se část účastníků trhu postupně vrací k prodeji jenu jako financující měny. Tento pohyb vychází z předpokladu, že Bank of Japan bude měnovou politiku normalizovat pomalu. Proti němu působí riziko dalších zásahů a možnost dřívějšího zvýšení japonských sazeb.
Nejbližším významným údajem budou červencová čísla z amerického trhu práce. Silná zaměstnanost by zvýšila pravděpodobnost zpřísnění politiky Fedu a podpořila dolar. Ochlazení pracovního trhu by naopak snížilo tlak na růst amerických sazeb a poskytlo podporu japonskému jenu.
