Americký kryptoměnový sektor zatím nedokázal prosadit svou hlavní legislativní prioritu. Senát odchází na přestávku bez hlasování o zákonu Clarity Act, který má vytvořit první komplexnější regulatorní rámec pro digitální aktiva ve Spojených státech. K odkladu dochází navzdory tomu, že kryptoměnové společnosti a jejich podporovatelé od začátku druhého funkčního období Donalda Trumpa v lednu 2025 vynaložili na politické příspěvky a lobbing více než 225 milionů dolarů.
Republikánské vedení Senátu nyní počítá s hlasováním v září. Do té doby bude pokračovat střet mezi kryptoměnovým odvětvím, bankami a zákonodárci, kteří se neshodují na podobě pravidel ani na etických omezeních pro veřejné činitele s vlastními kryptoměnovými investicemi.
Clarity Act je pro americký kryptoměnový sektor zásadní především proto, že má vytvořit jasnější pravidla fungování firem s digitálními aktivy. Odvětví zároveň doufá, že nový rámec sníží riziko budoucích regulatorních zásahů podobných těm, kterým čelilo během administrativy Joea Bidena.
Trumpova administrativa naopak zaujala ke kryptoměnám podstatně vstřícnější postoj. Situaci však komplikuje skutečnost, že prezident Donald Trump a jeho rodina jsou sami ekonomicky zapojeni do několika projektů spojených s digitálními aktivy.
Republikány ovládaná Sněmovna reprezentantů svou verzi zákona schválila už v minulém roce. V Senátu však návrh ani po měsících jednání a rozsáhlých úpravách nezískal dostatečnou podporu pro rychlé hlasování.
Část republikánských senátorů má vůči návrhu výhrady kvůli obavám amerických bank. Ty se bojí, že zákazníci mohou přesouvat prostředky z tradičních bankovních účtů do kryptoměnových produktů nabízejících vyšší výnosy nebo jiné finanční odměny.
Odkládání hlasování vyvolává nespokojenost také mezi zákonodárci, kteří kryptoměnovou regulaci podporují. Po několika měsících vyjednávání byly k návrhu přidány stovky stran textu, aniž by se podařilo dospět k závěrečnému hlasování.
Odvětví přitom považuje jasnější legislativu za ochranu před případnou změnou politického prostředí. Pokud by se v budoucnu k moci vrátila administrativa s výrazně přísnějším přístupem k digitálním aktivům, firmy se obávají opětovného zvýšení regulatorního tlaku.
Významnou překážkou jsou také požadavky demokratických senátorů na přísnější pravidla týkající se možného střetu zájmů veřejných činitelů.
Donald Trump podle uvedených údajů během roku 2025 získal z kryptoměnových projektů více než 1 miliardu dolarů. Mezi ně patří například memecoin $TRUMP a aktivity společnosti World Liberty Financial spojené se stablecoinem a digitálním tokenem.
Prezidentův svěřenský fond zároveň drží akcie společnosti Trump Media & Technology Group (DJT) v hodnotě přes jednu miliardu dolarů. Firma sama disponuje významnými bitcoinovými rezervami.
Část demokratických zákonodárců proto požaduje, aby Clarity Act obsahoval silnější etická pravidla. Ta by federálním představitelům včetně prezidenta zakazovala během výkonu funkce za úplatu vydávat nebo propagovat digitální aktiva.
Současně se diskutuje o kompromisním řešení, podle kterého by veřejní činitelé museli své kryptoměnové investice prodat, ale mohli by odložit zaplacení daně z kapitálových výnosů spojených s takovou transakcí.
Trump uvedl, že je ochoten uvažovat o umístění majetku do slepého svěřenského fondu, přičemž své podnikatelské aktivity nechává řídit svými dětmi.
Právě otázka prezidentových kryptoměnových zájmů tak z původně regulatorního návrhu vytvořila také politický a etický spor. Demokraté se snaží využít projednávání zákona k zavedení omezení pro představitele federální vlády, zatímco část republikánů se staví proti tomu, aby byla pravidla koncipována způsobem zaměřeným přímo na Trumpa.
Odvětví digitálních aktiv se během posledních let zařadilo mezi nejlépe financované zájmové skupiny ve Washingtonu.
Od ledna 2025 do letošního června utratil kryptoměnový sektor podle dostupných údajů na politické příspěvky více než 185 milionů dolarů. Dalších více než 40 milionů dolarů směřovalo přímo na lobbing ve Washingtonu.
Celková částka tak přesáhla 225 milionů dolarů.
Výraznou roli hraje politický akční výbor Fairshake podporující kandidáty vstřícné ke kryptoměnám. Do konce června získal téměř 140 milionů dolarů. Financování poskytly mimo jiné společnosti Ripple Labs a Coinbase Global (COIN) společně s dalšími významnými investory.
Do politického financování se zapojila také burza Crypto.com prostřednictvím své americké společnosti Foris DAX, která poskytla 35 milionů dolarů pro pro-Trumpovský politický výbor Maga Inc.
Zakladatelé burzy Gemini Tyler a Cameron Winklevoss společně se svou investiční společností věnovali bitcoin v hodnotě 21,3 milionu dolarů fondu Digital Freedom Fund podporujícímu kryptoměnový sektor. Dalších více než 10 milionů dolarů poskytli organizaci Maga Inc.
Vedle přímých politických příspěvků zvýšily aktivitu v Kongresu také profesní organizace zastupující blockchainový a kryptoměnový průmysl.
Rozsah financování ukazuje, jak významnou politickou silou se sektor stal po předchozím období zvýšeného regulatorního tlaku. Řada firem a významných zakladatelů se v prezidentských volbách v roce 2024 přiklonila k Trumpovi právě kvůli jeho vstřícnějšímu postoji k digitálním aktivům.
Přesto ani rekordní objem politických příspěvků zatím nestačil k rychlému schválení Clarity Act. Senátní hlasování se přesouvá nejdříve na září a před jeho konáním lze očekávat další intenzivní vyjednávání mezi kryptoměnovým sektorem, bankami a jednotlivými politickými tábory.
Výsledek bude pro americký kryptoměnový trh důležitý. Schválení zákona by mohlo vytvořit stabilnější pravidla pro fungování odvětví, zatímco další odklad by prodloužil regulatorní nejistotu, kterou se firmy snaží odstranit už několik let.
