Wall Street zahájila úterní obchodování mírným růstem. Investoři reagovali na kolísavé ceny ropy a příznivější zprávy týkající se jednání o Hormuzském průlivu, zároveň však vyčkávají na důležitá americká inflační data. Ta mohou výrazně ovlivnit očekávání ohledně dalšího směřování měnové politiky Fedu.
Krátce po otevření trhu rostl index S&P 500 o 0,1 % na 7 763,21 bodu. Technologický Nasdaq Composite přidával rovněž 0,1 % na 26 633,42 bodu a Dow Jones Industrial Average posiloval o 0,1 % na 54 037,65 bodu. Pohyby hlavních indexů tak byly velmi omezené.
Úterní mírný růst následoval po slabším začátku týdne. V předchozí seanci S&P 500 odepsal 0,1 %, Nasdaq Composite klesl o 0,3 % a Dow Jones ztratil 0,1 %. Náladu investorů zatížila především nejistota kolem jednání o ukončení konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem a obnovení provozu v Hormuzském průlivu, který představuje klíčovou trasu pro světové dodávky ropy.
Právě geopolitický vývoj, ceny energií a jejich případný dopad na inflaci zůstávají jedním z hlavních témat amerických finančních trhů.
Ceny ropy během úterního obchodování výrazně kolísaly poté, co v pondělí zaznamenaly silný růst. Novým impulsem byly informace o jednání mezi Íránem a Ománem týkajícím se Hormuzského průlivu.
Katarské ministerstvo zahraničí uvedlo, že rozhovory se nacházejí v pokročilé fázi a dostaly se do kritického bodu. Katar přitom působí jako prostředník v diplomatických snahách zaměřených na zmírnění napětí na Blízkém východě.
Příznivější informace o jednání přicházejí po pondělním růstu cen ropy, který následoval po dalších komplikacích v jednáních mezi Washingtonem a Teheránem. Americký prezident Donald Trump uvedl, že v rámci případné mírové dohody bude od Íránu požadovat kompenzace. Teherán naopak požaduje reparace a další ústupky.
Vývoj kolem Hormuzského průlivu je pro finanční trhy významný především kvůli dopadu na globální dodávky energetických surovin. Dlouhodobější narušení přepravy by mohlo udržovat ceny ropy na zvýšených úrovních, a tím vytvářet další inflační tlaky.
Vyšší ceny energií mohou komplikovat další rozhodování americké centrální banky. Pokud by se jejich růst výrazněji promítl do spotřebitelské inflace, Fed by mohl čelit většímu tlaku na zpřísnění měnové politiky. Zvýšení úrokových sazeb může pomoci tlumit inflaci, současně však představuje riziko pro trh práce a širší hospodářský růst.
Právě tato kombinace vysvětluje citlivost akciového trhu na každou novou informaci týkající se Íránu, Hormuzského průlivu a cen ropy.
Pozornost investorů zůstává zaměřena také na technologický sektor a pokračující investiční boom kolem AI. Nvidia (NVDA) potvrdila rozsáhlou dohodu o AI infrastruktuře s několika velkými finančními společnostmi, mezi které patří Apollo (APO) , BlackRock (BLK) , Goldman Sachs (GS) a KKR (KKR) .
Cílem dohody je pomoci výrobci čipů mobilizovat více než 500 miliard dolarů kapitálu třetích stran pro budování infrastruktury potřebné k dalšímu rozvoji umělé inteligence.
První reakce investorů však nebyla pozitivní. Akcie Nvidie po pondělním zveřejnění informací klesly o více než 2 %. Rozsáhlá dohoda totiž přichází v době, kdy na trhu přetrvávají pochybnosti o dlouhodobé udržitelnosti mimořádně vysokých investic do AI infrastruktury.
Tyto obavy v posledních týdnech částečně tlumí optimismus spojený se silnou výsledkovou sezonou společností z indexu S&P 500. Investoři tak na jedné straně sledují pokračující expanzi AI infrastruktury, na druhé straně stále více hodnotí rozsah kapitálu potřebného k jejímu financování.
Dohoda Nvidie zároveň ukazuje, jak rozsáhlé finanční prostředky mají být v následujícím období mobilizovány. Více než půl bilionu dolarů kapitálu třetích stran představuje významný objem i v kontextu současného investičního boomu kolem umělé inteligence.
Technologické společnosti tak zůstávají jedním z klíčových faktorů ovlivňujících náladu na americkém trhu. Jejich vývoj se však nyní prolíná s širšími makroekonomickými otázkami, především s inflací a budoucími kroky Fedu.
Nejdůležitější makroekonomickou událostí nejbližších dnů bude středeční zveřejnění amerického indexu spotřebitelských cen za červenec. Nová data mají poskytnout další informace o vývoji inflace a zároveň prověřit současná očekávání ohledně měnové politiky Fedu.
Význam inflačních čísel vzrostl po překvapivě slabých údajích z amerického trhu práce. Americká ekonomika v červenci nečekaně ztratila 23 000 pracovních míst a údaje o zaměstnanosti za předchozí dva měsíce byly výrazně revidovány směrem dolů.
Výsledky naznačily, že situace na trhu práce může být slabší, než se původně předpokládalo. Po pátečním zveřejnění těchto údajů se zároveň snížila očekávání, že by Fed mohl v nejbližší době zvyšovat úrokové sazby.
Situaci však může zkomplikovat právě obnovený růst cen energií. Fed se tak může dostat do prostředí, ve kterém na jedné straně čelí riziku vyšší inflace a na druhé straně známkám slábnoucího trhu práce.
Zvýšení sazeb by teoreticky mohlo pomoci dostat inflační tlaky pod kontrolu, zároveň by však mohlo dále zatížit zaměstnanost a ekonomický růst. Středeční inflační data proto mohou výrazně ovlivnit očekávání investorů ohledně dalších kroků Fedu.
Navzdory kombinaci geopolitického napětí, kolísajících cen ropy a nejistoty kolem měnové politiky zůstává ochota investorů podstupovat riziko relativně odolná. Současná nálada na trzích se drží lépe než ve stejném období několika předchozích let, kdy začátek srpna provázely výraznější obavy z hospodářského poklesu a přesun kapitálu do bezpečnějších aktiv.
Úterní mírný růst amerických indexů tak odráží vyčkávání na další důležité informace. Bezprostředním faktorem zůstává vývoj cen ropy a diplomatických jednání kolem Hormuzského průlivu. Pro další směřování trhu však budou zásadní především červencová inflační data, která mohou ukázat, zda se před Fedem otevírá prostor pro klidnější měnovou politiku, nebo zda vysoké ceny energií začnou jeho rozhodování znovu komplikovat.
