Česko v evropském žebříčku inovací stagnuje. V aktuálním hodnocení Evropské komise zůstalo stejně jako v minulém roce na 19. místě mezi 27 členskými státy Evropské unie a zároveň patří mezi země, jejichž inovační výkonnost se meziročně zhoršila.
Na prvním místě se umístilo Švédsko, za kterým následují Dánsko, Nizozemsko a Finsko. Na opačném konci žebříčku zůstávají Bulharsko a Rumunsko. Výsledky vycházejí z každoroční zprávy European Innovation Scoreboard, která hodnotí výkonnost jednotlivých zemí v oblasti výzkumu a inovací.
Česká republika navíc patří mezi několik převážně východoevropských států, jejichž inovační výkonnost je nižší než v roce 2019. Problémem tedy není pouze samotné 19. místo, ale také vývoj v čase. Zatímco celková inovační výkonnost EU se během posledních sedmi let postupně zlepšovala, odstup Česka se v posledních letech naopak zvětšoval.
Za slabší pozicí Česka stojí několik dlouhodobých strukturálních problémů. Mezi ně patří nízká produktivita práce, omezená dostupnost rizikového kapitálu a nízký podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí. Tyto faktory se následně promítají také do nižších investic do inovací.
Významnou překážkou je zejména dostupnost financování pro inovativní projekty. Rizikový kapitál představuje důležitý zdroj prostředků především pro firmy, které vyvíjejí nové technologie nebo obchodní modely a nemohou se při financování spoléhat pouze na tradiční bankovní produkty.
Nedostatek podobného kapitálu může omezovat schopnost firem financovat rychlejší růst a realizovat projekty, které jsou zpočátku spojeny s vyšší mírou nejistoty. Právě tato oblast patří mezi dlouhodobé slabiny českého inovačního prostředí.
Vedle soukromého financování je kritizována také nedostatečná podpora ze strany státu. Kombinace omezených veřejných a soukromých investic následně zpomaluje inovační procesy a ztěžuje Česku přibližování k nejvýkonnějším evropským ekonomikám.
Výsledky posledního roku navíc ukazují, že problém není pouze český. Meziročně se v oblasti inovací zlepšilo jen 15 evropských zemí, zatímco dalších 12 zaznamenalo zhoršení. Nejvýraznější zlepšení vykázaly Malta a Itálie.
Mezi zeměmi, které si pohoršily nejvíce, jsou Finsko a právě Česká republika. V případě Finska ale pokles přichází z velmi vysoké výchozí úrovně a země navzdory zhoršení zůstává mezi čtyřmi nejinovativnějšími členskými státy EU.
Česko se naproti tomu nadále nachází ve druhé nejnižší skupině zemí označovaných jako mírní inovátoři. Do stejné skupiny patří například Itálie, Portugalsko, Litva, Řecko nebo Maďarsko.
Celkové 19. místo ale neznamená, že by Česko zaostávalo ve všech sledovaných oblastech. V některých dílčích kategoriích se naopak řadí mezi evropskou špičku.
Jednou z nejvýraznějších konkurenčních výhod zůstává výrobně orientovaná ekonomika s vysokou technologickou náročností. Silná průmyslová základna tak představuje oblast, na které může český inovační systém stavět.
Pozitivně je hodnocena také spolupráce mezi výzkumnými organizacemi a podniky. Pro schopnost převádět výsledky výzkumu do komerčně využitelných produktů a služeb je právě propojení akademického a podnikatelského prostředí významným prvkem.
Dalším pozitivním ukazatelem je rostoucí podíl zahraničních doktorandů. Tento vývoj potvrzuje relativně kvalitní výzkumné zázemí a schopnost českého prostředí přitahovat část zahraničních akademických pracovníků a studentů.
Jedním z nejvýraznějších posunů posledních let je však digitalizace českých podniků. Od roku 2019 se využívání cloudových technologií zvýšilo téměř o 120 %. Výrazně se zároveň zlepšila dostupnost vysokorychlostního internetu a digitální kompetence obyvatel.
Tento pokrok souvisí také s investicemi financovanými prostřednictvím Národního plánu obnovy. Na digitální transformaci bylo vyčleněno 22 % jeho prostředků, což se promítlo do rychlejšího zavádění digitálních technologií.
Výsledky tak ukazují poměrně výrazný rozdíl mezi jednotlivými oblastmi české ekonomiky. Na jedné straně stojí technologicky náročný průmysl, propojení výzkumu s podniky a rychlá digitalizace. Na druhé straně přetrvávají problémy s dostupností kapitálu, produktivitou, vzdělanostní strukturou a celkovým objemem podpory inovací.
Slabší pozice Česka je součástí širšího problému Evropské unie. Inovační výkonnost EU se sice během posledních sedmi let stabilně zlepšovala a členské země postupně zvyšovaly své schopnosti v oblasti inovací, rozdíly mezi jednotlivými státy však zůstávají velmi výrazné.
Na jedné straně stojí Švédsko, Dánsko, Nizozemsko a Finsko, které tvoří evropskou inovační špičku. Na druhé straně se nacházejí státy, jejichž inovační prostředí za nejvýkonnějšími ekonomikami výrazně zaostává.
Česko se svou 19. příčkou nachází blíže druhé skupině. Jeho situace je přitom komplikovaná tím, že nedochází k rychlejšímu dohánění evropského průměru. Naopak patří mezi země, jejichž současná výkonnost zůstává pod úrovní roku 2019.
European Innovation Scoreboard hodnotí více než 30 různých indikátorů, které jsou rozděleny do čtyř hlavních dimenzí. Sledují rámcové podmínky pro inovace, financování, samotné inovační aktivity a jejich výsledné dopady.
Díky tomu žebříček nezachycuje pouze množství výzkumu nebo jednotlivé technologické projekty, ale širší schopnost ekonomiky vytvářet prostředí, ve kterém mohou inovace vznikat, získávat financování a následně se uplatnit v praxi.
České výsledky ukazují, že samotná silná průmyslová základna a rychlejší digitalizace zatím nestačí k výraznějšímu posunu v celkovém pořadí. Pozitivní výsledky v několika dílčích kategoriích vyvažují dlouhodobé strukturální nedostatky, které celkovou inovační výkonnost země snižují.
Zásadním problémem proto zůstává nejen aktuální 19. místo v EU, ale především relativní vývoj vůči ostatním zemím. Pokud se inovační schopnosti ostatních evropských ekonomik zvyšují rychleji, může se rozdíl mezi Českem a evropskou špičkou prohlubovat i v případě, že se některé domácí ukazatele samy o sobě zlepšují.
Současné výsledky tak nabízejí smíšený obraz. Česko dokázalo výrazně pokročit v digitalizaci, zachovává si technologicky náročnou výrobní základnu a má relativně kvalitní propojení výzkumných organizací s podniky. Současně však zůstává ve skupině mírných inovátorů a patří mezi země, které se během posledního roku v celkovém hodnocení zhoršily.
