Inflace v Japonsku během července zrychlila, protože vyšší ceny ropy a dalších komodit se stále výrazněji promítají do cen běžného spotřebního zboží. Vývoj zvyšuje tlak na Bank of Japan, která musí rozhodnout, zda už na zářijovém zasedání přistoupí k dalšímu zvýšení úrokových sazeb.
Takzvaná core-core inflace, která nezahrnuje volatilní ceny čerstvých potravin ani energií, v červenci meziročně dosáhla 1,9 %. Tempo růstu tohoto ukazatele se zvýšilo poprvé za devět měsíců.
Zrychlila také jádrová inflace, z níž jsou vyloučeny pouze čerstvé potraviny. V červenci meziročně vzrostla na 1,8 % z červnových 1,6 %. Celková spotřebitelská inflace se pak zvýšila z červnových 1,6 % na 1,9 % v červenci.
Nová čísla tak ukazují, že cenové tlaky v japonské ekonomice opět nabírají na síle. Důležitou roli hrají vyšší ceny energií a petrochemických produktů související s válkou na Blízkém východě. Japonsko je vůči tomuto vývoji citlivé a zdražování vstupů se postupně přelévá také do spotřebitelských cen.
Jedním z významných faktorů současného inflačního vývoje je nedostatek a růst cen nafty, ropného derivátu využívaného při výrobě plastů a v dalších průmyslových procesech. Tento vývoj zvyšuje výrobní náklady širokého spektra každodenního zboží.
Dražší vstupy se promítají například do cen pracích a čisticích prostředků, plastových tašek a dalšího spotřebního zboží. Vyšší ceny ropy tak neovlivňují pouze přímé výdaje domácností za energie, ale prostřednictvím výrobních řetězců se postupně dostávají do dalších částí ekonomiky.
Červencová inflační čísla byla přibližně v souladu s očekáváním trhu. Přesto posílila spekulace, že Bank of Japan zvýší v září základní úrokovou sazbu přibližně o 0,25 procentního bodu na 1,25 %.
Centrální banka se dlouhodobě snaží udržovat inflaci kolem 2 %. Současný vývoj se této hranici přibližuje napříč několika sledovanými ukazateli a zároveň ukazuje, že cenové tlaky nejsou omezeny pouze na volatilní energie nebo potraviny.
Právě růst core-core inflace je v tomto směru důležitým signálem. Tento ukazatel se v červenci zvýšil poprvé za devět měsíců a naznačuje širší přenos vyšších nákladů do cenové hladiny.
Část ekonomů se proto domnívá, že japonská centrální banka při normalizaci měnové politiky postupuje příliš pomalu. Proces postupného odklonu od desetiletí mimořádně uvolněné měnové politiky už přitom výrazně pokročil a současná ekonomická situace se od předchozího prostředí podstatně liší.
Očekávání dalšího zvýšení úrokových sazeb v posledních týdnech výrazně zesílila. Trh nyní přisuzuje přibližně 70% pravděpodobnost tomu, že Bank of Japan sazby zvýší už v září.
Ještě donedávna přitom převládalo přesvědčení, že centrální banka bude pokračovat v dosavadním přibližném tempu zvyšování sazeb o čtvrt procentního bodu každých šest měsíců. Takový harmonogram by další krok směřoval spíše na říjnové nebo prosincové zasedání.
Situace se ale změnila. Bank of Japan v červnu zvýšila sazby na 1 %, což představovalo významný milník v normalizaci měnové politiky po desetiletích mimořádně nízkých sazeb. Další zvýšení už v září by znamenalo zrychlení tohoto procesu.
K posunu očekávání přispěla také samotná komunikace centrální banky. Na červencovém zasedání její výbor ponechal úrokové sazby beze změny, doprovodný výhled však vyzněl přísněji.
Bank of Japan uvedla, že jádrový index spotřebitelských cen pravděpodobně od druhé poloviny fiskálního roku končícího v březnu 2027 zrychlí na úroveň jasně převyšující 2 %. Takový výhled podporuje očekávání, že další zpřísňování měnové politiky může přijít dříve, než se původně předpokládalo.
Centrální banka se tak nachází v situaci, kdy musí zvažovat nejen samotný vývoj inflace, ale také očekávání, která už jsou výrazně zabudována do finančních trhů.
Pokud by zářijové zvýšení nepřišlo, reakce trhu by mohla být výrazná. Právě rostoucí přesvědčení investorů o blížícím se zvýšení sazeb vytváří na centrální banku další tlak.
Do rozhodování centrální banky významně vstupuje také vývoj japonské měny. Jen se v červenci dostal vůči americkému dolaru na nejslabší úroveň za téměř čtyři desetiletí, což přimělo japonské úřady k mimořádnému zásahu.
Japonsko společně se Spojenými státy provedlo koordinovanou intervenci na devizových trzích v hodnotě přibližně 85 miliard dolarů. Jen po zásahu výrazně posílil, část těchto zisků ale následně odevzdal a jeho kurz se postupně vrátil přibližně na 159 jenů za dolar.
Očekávání vyšších japonských sazeb nyní měně poskytuje určitou podporu. Část obchodníků počítá nejen se zvýšením sazeb v září, ale také s možností dalšího kroku v prosinci.
Měnová politika Bank of Japan se tak stále více propojuje s úsilím japonské vlády stabilizovat kurz domácí měny. Vyšší sazby mohou zvýšit atraktivitu aktiv denominovaných v jenech a podpořit měnu v době, kdy samotná intervence nedokázala její oslabení dlouhodobě zvrátit.
Centrální banka se zároveň dostává pod tlak trhu, aby nepostupovala pomaleji, než investoři očekávají. Pokud by zářijové zvýšení sazeb nepřišlo, Bank of Japan by riskovala, že bude obviňována z případného následného prudkého oslabení jenu.
Rozhodování před zářijovým zasedáním proto ovlivňuje několik faktorů současně. Inflace se přibližuje 2% cíli, core-core ukazatel zrychlil poprvé za devět měsíců, vyšší ceny ropy se přelévají do běžného zboží a jen zůstává navzdory rozsáhlé intervenci slabý.
Bank of Japan přitom už v červnu posunula sazbu na 1 %. Další čtvrtprocentní zvýšení by ji dostalo na 1,25 % a představovalo by další výrazný krok v postupném ukončování éry mimořádně uvolněné japonské měnové politiky.
