Americký ministr financí Scott Bessent se pouští do dosud nejnáročnějšího střetu s dluhopisovými investory. Jeho cílem je zastavit výprodej dlouhodobých amerických státních dluhopisů, který zvýšil náklady vlády na financování na několikaletá maxima a současně tlačí vzhůru úrokové sazby v dalších částech ekonomiky.
Bessent, který v minulosti pomáhal uklidňovat nervozitu finančních trhů vyvolanou politikou prezidenta Donalda Trumpa, nyní čelí výrazně složitější situaci. Investoři na americkém trhu státních dluhopisů o velikosti 32 bilionů dolarů mají obavy, že válka s Íránem povede k vyšším vládním výdajům a zároveň posílí inflační tlaky.
Ministr financí však tvrdí, že nedávný výprodej dlouhodobých dluhopisů neodpovídá základnímu stavu americké ekonomiky. Za významnou příčinu turbulencí označil velmi špatnou likviditu na trhu.
Situaci komplikuje pokračující růst cen ropy a konflikt s Íránem, který zatím nevykazuje výraznější známky blížícího se konce. Ministerstvo financí se proto rozhodlo zasáhnout prostřednictvím nákupů dlouhodobějšího vládního dluhu.
Jde o neobvyklý krok. Zpětné odkupy amerických státních dluhopisů byly v minulosti využívány především k řešení menších problémů ve fungování trhu. Nyní se ale dostávají do centra snahy ovlivnit podmínky financování celé americké ekonomiky.
Hlavním Bessentovým cílem je zastavit pokles cen desetiletých a třicetiletých amerických státních dluhopisů. Když jejich ceny klesají, výnosy rostou, což následně zvyšuje náklady na financování nejen americké vlády, ale také firem a domácností.
Dopady se tak neomezují pouze na státní rozpočet. Vyšší dlouhodobé výnosy se promítají například do nákladů podnikového dluhu nebo hypotečních úvěrů. To přichází jen několik měsíců před listopadovými volbami do Kongresu.
Americké ministerstvo financí ve středu oznámilo, že nejméně zdvojnásobí nákupy dlouhodobějších státních dluhopisů z 2 miliard na minimálně 4 miliardy dolarů. Rozšířený program má začít na začátku září a skončit na začátku listopadu.
Právě načasování a rozsah zásahu přitáhly pozornost trhu. Zpětné odkupy, označované jako buybacky, totiž tradičně nesloužily jako rozsáhlý makroekonomický nástroj určený k regulaci výnosů. Jejich funkcí bylo spíše odstraňování menších problémů s likviditou a fungováním jednotlivých částí trhu.
Bessent zároveň naznačil, že ministerstvo může zasáhnout ještě výrazněji, pokud oznámené 4 miliardy dolarů nebudou stačit. Uvedl, že ministerstvo disponuje rozsáhlým souborem nástrojů a také informační výhodou, kterou může při dalším postupu využít.
Rozsah jeho možností má ale jasné limity. Ministerstvo financí totiž na rozdíl od americké centrální banky nemůže vytvářet peníze a financovat prakticky neomezené nákupy dluhopisů.
Federální rezervní systém může v rámci kvantitativního uvolňování nakupovat státní dluhopisy v objemech dosahujících bilionů dolarů a tím přímo ovlivňovat výnosovou křivku. Americké ministerstvo financí podobnou možnost nemá.
Zatím nebylo oznámeno, jak přesně budou nové nákupy dlouhodobého dluhu financovány. Prakticky dostupnou možností je však získání peněz prostřednictvím emise většího objemu krátkodobých státních dluhopisů.
Trh začal s touto variantou počítat bezprostředně po středečním oznámení. Očekávání vyšší nabídky krátkodobého dluhu následně zvýšilo náklady na financování u tříměsíčních a šestiměsíčních splatností a přispělo ke zploštění výnosové křivky.
Strategie založená na nákupu dlouhodobých a současném vydávání krátkodobých dluhopisů připomíná operaci, kterou Federální rezervní systém uskutečnil v roce 2011 pod názvem Operation Twist.
Fed tehdy prodával krátkodobé státní dluhopisy v hodnotě stovek miliard dolarů a získané prostředky používal k nákupu dlouhodobějšího vládního dluhu. Cílem bylo snížit dlouhodobé náklady na financování v době, kdy krátkodobé úrokové sazby už byly blízko nuly.
Mezi oběma zásahy však existuje zásadní rozdíl v rozsahu. Operace Fedu pracovala se stovkami miliard dolarů, zatímco aktuálně oznámené nákupy ministerstva financí dosahují minimálně 4 miliard dolarů.
Právě relativně malý objem zásahu vyvolává otázku, zda může Bessentova strategie dlouhodobě změnit směřování trhu, na kterém se obchodují státní dluhopisy v hodnotě 32 bilionů dolarů.
Bezprostřední reakce dluhopisového trhu byla pozitivní. Výnos třicetiletého amerického státního dluhopisu po středečním oznámení klesl. Už ve čtvrtek odpoledne však byla většina tohoto pohybu vymazána.
Podobně se obrátil také vývoj referenčního desetiletého výnosu, který ovlivňuje ceny dlouhodobějších úvěrů napříč americkou ekonomikou. První reakce tak naznačuje, že samotné zvýšení zpětných odkupů nemusí stačit k dlouhodobému potlačení výnosů.
Důvodem je především skutečnost, že investoři vidí za současným růstem nákladů na financování několik strukturálních faktorů. Patří mezi ně vysoký americký rozpočtový deficit, konkurence o kapitál ze strany společností investujících do AI infrastruktury a ekonomické důsledky války s Íránem.
Nákupy dluhopisů mohou zmírnit problémy v konkrétních částech trhu a zlepšit likviditu, samy o sobě ale nemění trajektorii amerického zadlužení. Pokud investoři požadují vyšší výnosy kvůli rostoucím fiskálním rizikům, omezené zpětné odkupy nemusí základní příčinu výprodeje odstranit.
Bessentův zásah navíc přináší další potenciální problém. Samotná skutečnost, že ministerstvo financí přímo intervenuje ve snaze ovlivnit dlouhodobé náklady na financování, může některé investory znepokojit.
Pokud si trh tento postup vyloží jako známku toho, že americká administrativa očekává vyšší inflaci po delší dobu, výsledkem může být další tlak na růst dlouhodobých výnosů. Opatření určené ke snížení nákladů na financování by tak za určitých okolností mohlo vyvolat opačnou reakci.
Bessent proto podstupuje významnou sázku. Potřebuje přesvědčit investory, že současný růst výnosů je z velké části výsledkem nedostatečné likvidity a že zásahy ministerstva dokážou situaci stabilizovat. Trh však současně sleduje problémy, které samotné zpětné odkupy dluhopisů neřeší.
První reakce ukázala, že ministerstvo může krátkodobě ovlivnit výnosy, ale dosažené zlepšení se rychle vytratilo. Další vývoj tak bude záviset na tom, zda rozšířené nákupy dlouhodobého dluhu dokážou obnovit stabilitu, nebo zda nad nimi převáží obavy z amerického zadlužení, inflace a pokračující války s Íránem.
