Předsedu americké centrální banky Kevina Warshe čeká jeden z nejsledovanějších projevů od jeho nástupu do funkce. V pátek poprvé jako šéf Federálního rezervního systému vystoupí na každoročním sympoziu centrálních bankéřů a ekonomů v Jackson Hole. Jeho úkolem bude uklidnit nervozitu investorů v době, kdy se v americké ekonomice hromadí známky napětí.
Spojené státy vstupují do důležitého týdne s několika potenciálními problémy současně. Americký veřejný dluh minulý týden dosáhl rekordních 40 bilionů dolarů, zatímco výnosy dlouhodobých státních dluhopisů vystoupaly na nejvyšší úroveň za 19 let. Další nejistotu přináší obnovené obchodní napětí s Kanadou a hrozba Washingtonu zasáhnout Írán mimořádně tvrdými ekonomickými opatřeními.
Pozornost se proto nesoustředí pouze na další vývoj úrokových sazeb. Investoři a ekonomové stále intenzivněji hodnotí také způsob, jakým Warsh komunikuje měnovou politiku. Podobné otázky se týkají i ministra financí Scotta Bessenta. Oba do svých funkcí jmenoval americký prezident Donald Trump.
Warsh po svém nástupu výrazně omezil komunikaci Fedu s finančními trhy a především množství vodítek týkajících se budoucího vývoje sazeb. Bessent zase minulý týden překvapil trhy náhlým oznámením zpětných odkupů státních dluhopisů. Někteří investoři se domnívají, že tento krok oslabil důvěryhodnost předchozí komunikace ministerstva financí.
Jedním z hlavních témat Jackson Hole bude přetrvávající inflace. Průzkum mezi akademickými ekonomy, který pro Financial Times provedla Booth School of Business při University of Chicago, ukazuje rostoucí pochybnosti o rychlosti návratu inflace k cíli Fedu.
Téměř 60 % dotázaných ekonomů uvedlo, že podle jejich názoru bude nyní centrální bance trvat déle, než dostane inflaci zpět k 2% cíli, než očekávali v době, kdy Senát v polovině května potvrdil Warshe ve funkci.
Inflace se přitom nad 2% cílem Fedu drží už déle než pět let. Nový tlak na ceny přinesl konflikt mezi Teheránem a Washingtonem, který zvýšil ceny benzinu a nafty. Vyšší náklady na energie mohou následně vytvářet další inflační tlaky.
Situaci mohou dále komplikovat nejnovější cla související s Kanadou a hrozby americké administrativy vůči zemím, které podle Washingtonu podporují Írán. Kombinace obchodních bariér a dražších energií tak vytváří prostředí, ve kterém může být návrat inflace k cíli obtížnější.
Část ekonomů zároveň kritizuje Warshovu neochotu poskytovat jasnější hodnocení současného stavu a výhledu americké ekonomiky. Podle Christiane Baumeister z University of Notre Dame nedostatek otevřené komunikace vytváří prostor pro zbytečné spekulace, které mohou ohrozit stabilitu a vyvolat další pochybnosti o důvěryhodnosti Fedu.
Právě otázka důvěry se stává stále významnější. Více než 60 % respondentů uvedlo, že obavy o důvěryhodnost americké centrální banky měly velmi významný nebo alespoň částečně významný vliv na růst dlouhodobých výnosů od chvíle, kdy Trump Warshe na konci ledna nominoval.
Nový předseda Fedu se od svých předchůdců výrazně odlišuje především komunikační strategií. Téměř tři čtvrtiny ekonomů v průzkumu označily přechod od otevřenějšího způsobu komunikace používaného Jayem Powellem, Janet Yellen a Benem Bernankem za nejvýznamnější změnu, kterou Warsh od nástupu do funkce na konci května provedl.
Warsh už dříve vysvětloval, že chce narušit zpětnou vazbu mezi Fedem a investory. Jeho cílem je, aby finanční trhy věnovaly méně pozornosti každému jednotlivému výroku představitelů centrální banky a více se soustředily na samotná ekonomická data.
Tento přístup má své zastánce. Deborah Lucas z Massachusetts Institute of Technology uvedla, že Fed se v minulosti stále více zapojoval do mikromanagementu finančních trhů, což podle ní poškozovalo fungování kapitálového trhu. Warshova snaha tento vztah změnit proto podle ní může být pozitivní.
Kritici však upozorňují, že omezení budoucího výhledu nemusí znamenat omezení vysvětlování aktuálních rozhodnutí. Bývalý šéf bostonského Fedu Eric Rosengren uvedl, že Warsh může odmítat komentovat budoucí kroky, současná rozhodnutí centrální banky by však měl jasně vysvětlovat. Podle něj právě současná komunikační strategie přispívá ke ztrátě důvěryhodnosti Fedu.
Páteční vystoupení v Jackson Hole proto může být příležitostí, aby Warsh podrobněji vysvětlil rámec svého přístupu. Neočekává se pouze komentář k aktuálním ekonomickým podmínkám, ale také objasnění důvodů, proč nový předseda Fedu výrazně omezil tradiční komunikaci s investory.
Komunikační problémy se neomezují pouze na centrální banku. Otázky vyvolal také postup ministra financí Scotta Bessenta, který minulý týden nečekaně oznámil zpětné odkupy dluhopisů.
Robert Barbera z Johns Hopkins University uvedl, že tento zásah na dluhopisovém trhu zvýšil nejistotu kolem amerického dolaru. Případné oslabení americké měny by přitom mohlo zvýšit inflační rizika, protože by zdražilo dovážené zboží.
Citlivost trhu je o to větší, že dlouhodobé dluhopisové výnosy vystoupaly na nejvyšší úroveň za 19 let a veřejný dluh USA současně překonal hranici 40 bilionů dolarů. Důvěryhodnost komunikace Fedu i ministerstva financí tak získává větší význam v době, kdy investoři pozorně sledují stav amerických veřejných financí.
Warsh přesto zatím podle většiny dotázaných ekonomů nepřekvapil zásadně negativním směrem. Celkem 75 % respondentů hodnotí jeho dosavadní výkon ve funkci jako odpovídající tomu, co před jeho nástupem očekávali.
Částečně se také rozptýlily obavy, že by nový šéf centrální banky mohl příliš podléhat politickému tlaku prezidenta Trumpa. Ten dlouhodobě požaduje výrazné snížení nákladů na úvěry navzdory tomu, že inflace zůstává vysoká.
Jon Faust z Johns Hopkins University, který působil jako poradce bývalého předsedy Fedu Powella, uvedl, že Warsh do značné míry překonal obavy, že by pouze plnil požadavky prezidenta. Zároveň podle něj svým dosavadním působením nevyvolal uvnitř centrální banky výraznější otřesy.
Páteční Jackson Hole tak přichází v citlivém okamžiku. Warsh musí skloubit snahu o menší závislost finančních trhů na komentářích centrálních bankéřů s potřebou zachovat důvěru investorů v rozhodování Fedu. Současně čelí prostředí charakterizovanému vysokými dlouhodobými výnosy, rekordním veřejným dluhem, přetrvávající inflací a novými geopolitickými i obchodními riziky.
Jeho první vystoupení v Jackson Hole ve funkci předsedy Fedu tak nebude sledováno pouze kvůli případným náznakům dalšího vývoje úrokových sazeb. Stejně důležité bude, zda dokáže přesvědčivě vysvětlit svou komunikační strategii a zmírnit pochybnosti, které se v posledních měsících objevily kolem důvěryhodnosti americké měnové politiky.
