Ceny ropy se v úterý částečně zotavily po předchozí seanci, během níž oba hlavní kontrakty zlevnily o více než dvě procenta. Obchodníci vyhodnocovali především možné dopady nejnovějšího rozšíření amerických sankcí proti Íránu na dodávky suroviny.
Futures na severomořskou ropu Brent (BZ=F) v 03:30 GMT rostly o 27 centů, tedy o 0,3 procenta, na 92,44 dolaru za barel. Kontrakty na americkou lehkou ropu West Texas Intermediate (CL=F) přidávaly 37 centů neboli 0,4 procenta a obchodovaly se za 85,38 dolaru za barel.
V pondělí oba kontrakty uzavřely níže. Americká ropa se propadla na týdenní minimum, když část účastníků trhu vybírala zisky po růstu cen během předchozích dvou týdnů. Úterní zdražení tak umazalo pouze část ztrát z první seance týdne.
Komoditní stratégové v úterní poznámce uvedli, že trh zatím reaguje na snahu Washingtonu zesílit hospodářský tlak na Teherán omezeně. Kroky zaměřené na obchodní partnery Íránu podle nich obchodníci vnímali spíše jako okrajový faktor než jako bezprostřední zásah do fyzických dodávek ropy.
Americký ministr financí Scott Bessent v pondělí představil rozšíření sankcí, jejichž cílem je přerušit hospodářské vazby Íránu a přimět jej k ukončení války. Zahraničním zemím vzkázal, že budou muset ukončit obchodní vztahy s Teheránem, jinak jim hrozí vyloučení z finančního systému založeného na americkém dolaru.
Bessent však neuvedl, na které konkrétní státy se chystané postihy zaměří, ani kdy vstoupí v účinnost. Podle jeho vyjádření mají dotčené země nejprve dostat čas, aby se novému požadavku přizpůsobily.
Americký ministr obrany Pete Hegseth zároveň v pondělí prohlásil, že Spojené státy nevylučují použití vojenské síly proti Íránu. Dosavadní posun směrem k ekonomickému nátlaku nicméně zmírnil bezprostřední obavy z vojenských operací, které by mohly přímo ohrozit těžbu nebo přepravu ropy na Blízkém východě.
Hlavní tržní analytik Tim Waterer uvedl, že ekonomický tlak je na trhu spojován s nižším rizikem pro fyzické dodávky než přímý vojenský zásah. První reakcí proto byl pokles cen ropy, nikoli jejich prudký růst. Současně upozornil, že Írán má nadále prostředky k narušení námořní dopravy, což se v cenách suroviny stále odráží.
Rizika pro lodní dopravu zvýraznil úterní incident poblíž Ománu. Ropný tanker zasáhl neidentifikovaný projektil přibližně devět námořních mil, tedy 16,7 kilometru, severovýchodně od ománské lokality Aš Šišá. Plavidlo po zásahu nebylo schopné další plavby, uvedlo britské středisko United Kingdom Maritime Trade Operations.
Írán nadále tvrdí, že by měl kontrolovat klíčový Hormuzský průliv. Před začátkem války v únoru jím běžně procházely náklady odpovídající zhruba 20 procentům světové spotřeby ropy. Jakékoli omezení provozu na této trase proto přímo zasahuje jednu z hlavních cest pro vývoz suroviny z oblasti Perského zálivu.
Teherán v pondělí zveřejnil seznam 45 tankerů, které podle něj porušily íránská pravidla pro průjezd úžinou. Zároveň pohrozil, že proti těmto plavidlům podnikne kroky, včetně možné konfiskace jejich nákladu.
Výpadky dodávek související s americko-izraelskou válkou proti Íránu, která začala 28. února, vedly jednotlivé země k čerpání komerčních i strategických rezerv. Americké ministerstvo energetiky v pondělí oznámilo, že zásoby ve Strategické ropné rezervě Spojených států během minulého týdne klesly přibližně o 3,7 milionu barelů na 289,7 milionu barelů. Jde o nejnižší stav od listopadu 1982.
