Předseda americké centrální banky Kevin Warsh v pátek upozornil, že základní inflační trendy ve Spojených státech se zatím významně nezlepšily. Ve svém hlavním projevu na sympoziu v Jackson Hole zdůraznil, že hlavní prioritou Federálního rezervního systému by za současných podmínek měla zůstat cenová stabilita.
Trhy na jeho vystoupení reagovaly zvýšením očekávání, že Fed už na zářijovém zasedání přistoupí ke zvýšení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu. Podle nástroje CME FedWatch vzrostla pravděpodobnost zvýšení o 25 bazických bodů na více než 55 %, zatímco ještě předchozí den se pohybovala kolem 35 %.
Warsh vystoupil na každoroční konferenci pořádané kansaským Fedem, která sdružuje centrální bankéře, tvůrce hospodářské politiky, akademiky a ekonomy. Letošním tématem sympozia jsou finanční inovace a jejich dopady na platební systémy a měnovou politiku.
Jeho první hlavní projev v Jackson Hole přichází v komplikované situaci. Americká ekonomika nadále vykazuje známky odolného růstu, zatímco inflační tlaky zůstávají zvýšené. Současně byla červencová data z trhu práce slabší, když tvorba pracovních míst mimo zemědělství zaostala. Další nejistotu přinášejí vysoké ceny ropy související s pokračujícím konfliktem mezi Spojenými státy a Íránem.
Podle Warshe je současný trh práce v souladu s plnou zaměstnaností. Větší problém však podle něj představuje druhá část dvojího mandátu centrální banky – cenová stabilita.
Fed dlouhodobě usiluje o inflaci kolem 2 % a při jejím hodnocení preferuje cenový index výdajů na osobní spotřebu PCE. Poslední údaje ukázaly, že celkový PCE index v červenci meziročně vzrostl o 3,7 %, zatímco jádrová inflace očištěná o ceny potravin a energií dosáhla 3,3 %.
PCE inflace se přitom naposledy nacházela pod hranicí 2 % v únoru 2021.
Warsh upozornil, že meziroční změna PCE indexu nyní činí 3,7 %, zatímco při pohledu na posledních šest měsíců dosahuje tempo růstu cen 4,1 %. Zvýšené hodnoty podle něj vykazuje také index spotřebitelských cen CPI a jeho jádrové složky.
Jednotlivé inflační ukazatele nejsou podle šéfa Fedu dokonalé, ale všechny přinášejí podobný obraz. Inflace zůstává nad cílem centrální banky, což podle něj znamená, že právě vývoj cen by měl být v současnosti hlavním bodem pozornosti měnové politiky.
Warsh se při hodnocení inflačních tlaků zaměřil také na širší strukturu cenového vývoje. Upozornil na 199 jednotlivých položek, z nichž se skládá PCE index.
Za posledních 12 měsíců zaznamenalo 54 % zboží a služeb zahrnutých do tohoto koše růst cen vyšší než 3 %. To je sice podstatně méně než během období po pandemii, kdy podíl dosahoval přibližně 77 %, stále však výrazně více než před pandemií.
Během dvou desetiletí před pandemickým obdobím vykazovalo růst cen nad 3 % v průměru pouze 32 % položek. Právě šíře současných cenových tlaků podle Warshe ukazuje, že problém nelze vysvětlit pouze několika izolovanými částmi ekonomiky.
Fed přitom na svém posledním červencovém zasedání ponechal úrokové sazby beze změny. Proti tomuto rozhodnutí hlasovali tři regionální prezidenti centrální banky. Zápis ze zasedání zároveň ukázal, že „mnoho“ představitelů Fedu považovalo další zvýšení sazeb za pravděpodobně nutné v případě, že inflace nebude pokračovat v poklesu.
Páteční projev tato očekávání dále posílil. Pravděpodobnost zářijového zvýšení sazeb o 25 bazických bodů se po Warshových komentářích dostala nad polovinu, přestože ještě o den dříve trh takový krok považoval za výrazně méně pravděpodobný.
Od svého nástupu do čela Fedu se Warsh v několika ohledech odchýlil od přístupu svých předchůdců. Zahájil rozsáhlé přezkoumání fungování centrální banky, vytvořil pracovní skupiny, které mají tento proces dohlížet, a zároveň omezil využívání takzvaného forward guidance.
Právě tento způsob komunikace byl jedním z hlavních témat jeho pátečního projevu.
Forward guidance znamená, že centrální banka předem poskytuje trhům informace nebo náznaky o pravděpodobném budoucím vývoji měnové politiky. Tento nástroj se výrazně rozšířil během globální finanční krize, kdy měl pomoci zvýšit předvídatelnost kroků Fedu.
Warsh připomněl, že forward guidance byl v době finanční krize nezbytný a on sám se na jeho zavedení podílel. Podle jeho současného názoru však tento způsob komunikace zůstal součástí měnové politiky příliš dlouho.
Za běžných ekonomických podmínek by podle něj měl být jeho význam omezený. Příliš rozsáhlé informování o budoucích rozhodnutích může podle Warshe místo větší jasnosti vytvářet další nejednoznačnost.
Rizikem je také to, že centrální banka předem vytvoří na trzích, mezi firmami nebo domácnostmi očekávání, která později nemusí odpovídat skutečnému vývoji ekonomiky. Pokud se představitelé Fedu prostřednictvím svých vyjádření fakticky zavážou k určitému vývoji úrokových sazeb, mohou tím omezit vlastní flexibilitu při budoucím rozhodování.
Warsh se proto zdráhá poskytovat konkrétní signály o tom, co Fed udělá na následujících zasedáních. Jeho přístup klade větší důraz na aktuální ekonomická data a rozhodování v okamžiku, kdy centrální banka skutečně musí sazby změnit nebo ponechat beze změny.
Tato nejistota zároveň znamená, že investoři věnují větší pozornost jednotlivým inflačním, pracovním a růstovým ukazatelům. Každý nový údaj může výrazněji změnit očekávání ohledně příštího rozhodnutí Fedu.
Přístup nového vedení Fedu se v posledních týdnech výrazně promítá také do amerického dluhopisového trhu. Dlouhodobé výnosy zůstávají zvýšené a třicetiletý výnos se v průběhu měsíce dostal na nejvyšší úroveň za více než 19 let.
Americké ministerstvo financí na tento vývoj reagovalo oznámením zvýšení objemu zpětných odkupů dlouhodobých dluhopisů. Překvapivý krok však přinesl jen omezenou úlevu, zejména poté, co se objevila informace, že americký státní dluh překročil hranici 40 bilionů dolarů.
Po úvodních Warshových komentářích se výnosy státních dluhopisů v pátek znovu obrátily vzhůru, protože investoři dluhopisy prodávali.
Výnos referenčního desetiletého amerického státního dluhopisu vzrostl téměř o jeden bazický bod na 4,680 %. Výraznější pohyb zaznamenal kratší konec výnosové křivky, který je citlivější na očekávání ohledně měnové politiky.
Výnos dvouletého dluhopisu vzrostl o 6,8 bazického bodu na 4,300 %. Tento pohyb odpovídal rostoucím očekáváním, že Fed může v září úrokové sazby zvýšit.
Negativně nejprve reagoval také akciový trh. Index S&P 500 se po začátku projevu dostal do záporu a technologický Nasdaq Composite prohloubil ztráty. Později se oba indexy částečně zotavily a celkové pohyby zůstávaly relativně malé.
Reakce jednotlivých tříd aktiv ukazuje, že trhy Warshův projev interpretovaly především jako potvrzení toho, že boj s inflací ještě není u konce. Hlavní pozornost se nyní přesouvá k tomu, zda další ekonomická data podpoří současná očekávání ohledně zářijového zasedání.
Přetrvávající inflace, zvýšené ceny energií, silná část ekonomiky a současně slabší údaje z trhu práce vytvářejí pro Fed složitou kombinaci. Warsh však v Jackson Hole jasně naznačil, že cenová stabilita zůstává hlavní prioritou centrální banky a dosavadní vývoj inflace zatím neposkytuje dostatečný důvod ke spokojenosti.
